Borovice lesní (Pinus silvestris) je nenáročný jehličnatý neopadavý strom dorůstající výšky až 40m, vyskytuje se v celé Evropě. Borovice obsahuje silici, třísloviny, hořčiny, glykosidy a organické kyseliny. Kůra dolní části kmene je šedohnědá, deskovitě rozpukaná, v horní části a u větví má barvu rezavou, konce větví jsou pokryty kůrou zelenou. Kořenový systém je založen na existenci mohutného, do hloubky jdoucího hlavního kořene. Jehlice dlouhé 4 - 8 cm, vyrůstají ve svazečcích po dvou z brachyblastů. Kvete v dubnu až červnu (poprvé ve stáří 15 - 20 let). Samčí šištice jsou sírově žluté a vyrůstají na bázi letorostů, samičí růžově červené a lze je nalézt jednotlivě až po třech na koncích větví pod vrcholovým pupenem. Dozrávají v 3 - 10 cm dlouhé, kuželovitě vejcovité šišky dva až tři roky.

Borovice lesní a její účinky:

antičtí lékaři ve starověku používali pryskyřici z borovice např. při léčení ženských neduhů
věřilo se také, že pryskyřice dokáže zbavit otrávené jídlo jakéhokoliv jedu
nejvíce vitamínu C obsahují pupeny z jara
při revmatismu (odvar z pupenů, koupele nebo obklady)
na pročištění krve (nálev z pupenů), prokrvení a celkové posílení organismu (koupele)
při kašli a zánětu průdušek (nálev z pupenů)
při chorobách dýchacích cest (tinktura)

Astrologie:

Symbolika:

Použití výhonků a pupenů: čaj, koupel a tinktura

Tvrdost dřeva:

Kořeny: hluboké

Stanoviště: roste na píscích i hlínách, na kamenitých, nadměrně suchých i mokrých půdách, ve všech výškových polohách

Barva dřeva:

Barva ohně:

Čeleď:

Sběr: pupeny (čerstvé výhonky)- duben, květen, mladé vršky, pryskyřice

Plod:

Lidové názvy: bor, borec, chvoj, borčí, benksovka