Nyní se na celé planetě Zemi spotřebovává více vody, než je příroda schopna doplnit. Například v České republice denně bez náhrady ztrácíme 12 - 15 hektarů půdy (nová výstavba, eroze, atd.), pokud vezmeme v úvahu, že 1m3 zeminy zadrží v průměru 100 -500 litrů vody, tak ztrácíme a nezadržíme v půdě za den cca 15 - 75 000 m3 vody za den.

Nedostatek vody je podle prof. Miroslava Bárty způsoben způsobem života člověka, který je orientovaný na zisk a nevnímá, že musí být "rovnováha dávání a brání" - drancování vede pouze a vždy ke kolapsu civilizací...

Podle doc. Václava Cílka, vědců a dalších odborníků je celkový objem ročních srážek zůstává zhruba stejný na planetě, ale srážky se koncentrují do menšího počtu dní a jsou intenzivnější, střídané dlouhým obdobím sucha

Rozlišujeme tzv. klimatické sucho (nedostatek srážek, rostoucí telota vzduchu, tzv záporná vláhová bilance, které nastává když množství srážek ve sledovaném území je nižší než výpar), tzv. hydrologické sucho (pokles průtoků v řekách a snižování stavu podzemních vod) a dále tzv. půdní, zemědělské sucho (pokles půdní vlhkosti)

  • současná rozloha rybníků v Česku je zhruba 50 tisíc hektarů - o více než třetinu méně než v osmdesátých letech 18. století.(77 tisíc hektarů) a v roce 1840 jen pouze 35 tisíc (zdroj Václav Makrlík)

Příčiny nedostatku vody v Česku:

Společnost je nemocná, každý člověk může začít u sebe v každodenních věcech (omezení nadměrné spotřeby, zvažovat nákupy spotřebního zboží, nepotřebného oblečení, přestože máme plný šatník, omezení produkce odpadu, třídění odpadu, nákup českých výrobků, omezení spotřeby masa, nevyhazování potravin...atd.) každý dle svých možností a chuti, to není povinnost, to je volba. Společnost a přírodu navracíme do rovnováhy (snižuje zátěž nespotřebou) svojí volbou ke spotřebě všeho, co ji nadměrně zatěžuje...

  • společnost chápe přírodu jako kolonií, ze které může těžit do nekonečna vše, co příroda vyprodukuje
  • dotační politika v zemědělství preferuje pěstování technických plodin a tím jsou hospodáři motivováni využívat maximální plochu, kterou mohou zařadit do této skupiny - stát na tyto dotace vydává řádově miliardy kč za rok. Současně stát vydává desítky miliard kč na obnovu zadržování vody, revitalizaci půdy narušené např. erozí, obnovu druhové pestrosti v napadených lesích atd. Současný způsob hospodaření zemědělství a lesnictví se zásadně nemění a tak investované desítky miliard ve většině případů vyletí komínem
  • Orientace společnosti na zisk, který je jedinným motorem růstu, chybí způsob myšlení, podobně jako u našich předků: rovnováha mezi dáváním a braním, důsledkem je život na dluh, který ještě zvětšuje další nerovnováhu
  • vlastnická struktura (75% půdy je v nájmu) nevytváří vztah k půdě (narůstá vodní a větrná eroze) a jedinným kritérie jsou dotace a zisk
  • Chybí tzv, půdní mikrobiom (stručně řečeno život v půdě. humus, mikroorganismy, bakterie, minerály, mykorhizafagocytóza...atd.), který podobně jako u člověka zásadně ovlivňuje jeho zdraví a emoce, zajišťující v půdě její schopnost nasávat vodu jako houba, zadržovat a v případě potřeby ji pozvolna uvolňovat - jde o přírodní proces, který nestojí miliardy v podobě přehrad, poldrů atd.
  • Průmysl, energetikadoprava, stavebnictví, lesnictví, turistika a intenzivní zemědělství, všechny tyto oblasti dále zvyšují potřebu vody
  • Růst populace (do roku 2050 až na 9- 12 miliard), dobrovolné či řízené omezení populace
  • Trvale udržitelný ekonomický růst - cíl Evropslé unie, společnosti, jednotlivců a firem bez ohledu na důsledky pro přírodu a lidsvo jako celku, Zisku je podřízeno vše i sám člověk a příroda...
  • Plýtvání vodou a potravinami (až 30% se jich vyhazuje), potraviny jsou náročné na spotřebu vody
  • Půda obsahuje malé množství humusu a jeho obsah se stále snižuje (humus a další biosložlky zadrží v půdě na 1m3 200 -500 litrů vody), zdravá půda by v české krajině dokázala zadržet 8,4 miliardy metrů krychlových vody. Kvůli špatnému hospodaření však v současnosti zadrží o 3,3 miliardy vody méně, zhruba jen 5,04 miliardy 
  • Odlesňování , lesní monokultury, rušení remízků a přehřívání pevniny (vybetonované plochy skladů, silnic, obytné výstavby bez zeleně, růst globální teploty)
  • Vlastnická struktura půdy (až 75% půdy je pronajaté - nemá vlastníka hospodáře, kde jedinným kritérie je zisk díky systému dotací)
  • V krajině ubývá přirozených trvalých luk, převažují jen občasné louky v osevním cyklu a jsou pouze průmyslově obhospodařované
  • Rychlý odvod vody přímo do kanalizací ze střech, průmyslových areálů, veřejných ploch, cyklostezek a siilnic (v procesu vodního cyklu je vynechána půda, která akumuluje vodu), rychlý růst plochy takto odváděné vody ze zastavěného území (zastavěná plocha se zvýšila za poslední ch 30 roků o min. 20%), vysoká teploty těchto ploch vzhledm k zeleným plochám zvyšuje okolní teplotu a zrychluje se zde také výpar vody, aniž by se přirozemě ochladili tyto plochy a okolní vzduch vlivem srážek
  • Ztráty vody v rozvodné síti dosahují až 10 - 50%, nejsou reinvesice do obnovy vodovodního řadu, který stárne, netěsní a my zákaznící to platíme (přestože šetříme s vodou, nyní již spotřeba vody v domácnostech dosáhla tzv, technické hranice cca 90 litrů za den a osobu)
  • Spotřební způsob života, které potřebuje stále výce vody pro (moso, spotřební výrobky, atd.)
  • Růst spotřeby masa na osoby a navíc spojený s růstem populace (vodní stopa masa)
  • Přelidněné velké aglomerace (téměř 50% světové populace žije ve městech a do roku 2030 se předpokládá růst až na 75%)
  • Nerespektování zásad a poznání našich předků (koloběh přírody a vody v dlouhodobých cyklech)
  • Umělé zásahy do přírody (regulace toků, budování přehrad, kanalizace, odlesňování, meliorace, budování asfaltovaných silnic a kanalizací i v lesních porostech, vysušování rybníků, bažin a mokřin, kácení lužních lesů..atd.)
  • Narušení přírodních cyklů bez jejich poznání, pochopení a způsobených důsledků -  přírodní cykly zajišťují v dlouhodobém horizotu rovnováhu v koloběhu přírody a vody
  • Změna tryskové proudění neboli jet stream od západu k východu (změna jeho meandrovitého proudění)
  • Intenzívnější deště - větší kapky a více vody naráz mají také výrazně vyšší erozní charakter (ze svahů polí odtéká úrodná vrstva půdy) a tak odteče větší množství vody (nestihne se zachytit, vsáknout do hlubších vrstev v místě dopadu).  
  • Dramatický pokles hladiny podzemní vody (50% pitné vody spotřebováváme z podzemních zdrojů, které se nestačí doplňovat), vysychání studní způsobené také dlouhodobou nevhodnou péči o vodu a krajinu s cílem maximalizovat zisk - pouze bereme a nedáváme zpět
  • Půda je náchylná k erozi, nemá dost organické hmoty (např. humus, mykorhíza, půdní mikrobiom, atd.) a zemědělci pěstují omezené portfolio plodin - pokud na takovou půdu zaprší, voda se nevsákne, ale rychle odteče
  • Vypařování srážkové vody kvůli kácení stromů (i díky kůrovcové kalamitě), pěstování nevhodných plodin (technické plodiny, které podporují erozi půdy a potřebují chemizaci) a špatnému zemědělství
  • Podívejte se na solární panely, na biopaliva, přišli jsme o spoustu půdy, kde se dnes pěstuje řepka nebo kukuřice nebo tam stojí fotovoltaika (na zvyšuje teplotu ve svém okolí a tím zvětšuje vysušování krajiny a narušuje přirozené proudění malého vodního cyklu). Pak se nemůžeme divit, že máme problém s vodou, říká klimatolog Pretel
  • Je narušený malý vodní cyklus vody - půda se silně ohřívá, protože je bez vegetace a tím se voda rychle odpařuje, pokud se ale tento stav změní (např.vodními plochami a vegetací včetně stromů (např. větrolamy), tojde tak ke změnám, které se projeví tím, že když začne svítit slunce, voda se začne točit, tedy vypařovat a vracet zpět v drobných srážkách a časem se pak dostane voda i do podzemí, protože bude víc pršet
  • například Španělsko začalo vysychat už s Kolumbem, když začaly zámořské plavby. Zlikvidovali třeba i 500 až tisíc hektarů dubového lesa na jednu loď, dubové lesy padly a už se neobnovily. Španělé mají slušnou zemědělskou produkci, protože mají dotované zavlažování. Kdyby ho neměli, tak mají smůlu. Francie má menší zemědělská hospodářství a je tam více zemědělců, ale i tam jsou ohromné vysychající lány.
  • Slunce, vegetace, zvířata a voda zajišťují homeostázi přírody, Bez sluneční energie by teplota Země klesla asi o 280 stupňů a bez vody by nebyl život, takže poctivé studium klimatu a přírody jako celku je nutností říká biolog Jan Pokorný majitel firmy ENKI
  • narušená kapilární síť v půdě
  • klimatické změny, zvyšování průměrné teploty vzduchu, nedostatek srážek a tzv. záporná vláhová bilance, zejména ve vegetačním období (množství srážek ve sledovaném území je nižší než výpar) 
  • Posun klimatických pásem způsobené zejména přírodními cykly a i přispěním člověka jeho činností (produkce skleníkových plynů, výstavba, fotovotaické elektrárny atd.)
  • Narušena struktura a celistvost bezzásahových tzv. horských lesů, které jsou často transformovány na hospodářské), lesní ekosystémy dokáží zachytit 5 - 9 x více vody než bezlesá krajina
  • Chemizace zemědělství, těžká technika, eroze půdy, velké lány monokultur, nevhodná skladba plodin, nevhodné osevní plány způsobují následně nižší zadržování srážkové vody (krajina se rychleji ohřívá
  • Hospodářské lesy a způsob hospodaření v nich (zisk), lesní smrkové monokutury, jen urychlují proces vysychání krajiny
  • Nová i současná urbanizace měst, která nekoresponduje s chápáním vody, jako klíčové složky pro přežití (budované stavby neaplikují moderní trendy, zelených střech, zelených domů, bezkanalizačních lokalit, kde se děšťová voda neodvádí do kanalizací a akumuluje v podobě retenčních nádrží, podzemních nádrží a dalších prvků, které podporují zadržování vody a její koloběh v lokalitě)
  • Nevhodné odvodnění líniových a pozemních staveb, které jsou projektované jen z ohledem na od vody, nikoliv na její akumulaci v době sucha
  • Pole bez organické hmoty a vody se chová podobně jako vyasfaltovaná plocha, když na ně svítí slunce, tak se přehřívá ( teplota může dosahovat 50-65°C, trávník s organickou hmotou bude mít teplotu pouze 25-28°C- za stejných podmínek)

Důsledky způsobené nedostatkem vody:

  • stěhování národů (migrace za vodou) a občanské či jiné války (boj o vodu, území, kde lze žít a pěstovat potraviny) - sociální důsledky
  • nárůst znečištění vody (vyšší koncentrace toxických a jiných látek - např. antibiotika, léky, chemie, prací prostředky, atd.)
  • pokles a omezení zemědělské, průmyslové produkce a dalších oblastí lidské společnosti (včetně poklesu HDP)
  • narušení homeostázy přírody s důsledky na faunu a flóru
  • snížení produkce potravin, nedostatek potravin
  • kromě přemnožení kůrovce u smrků a jeho následné usychání, se nedostatek vody projevuje i u borovic a také u listnatých stromů (bříza, javor atd.), které schnou a jsou napadáni houbami a jinými škůdci s přímým důsledkem na zadržování vody v lese a jeho další vysušování
  • nedostatek vody prospívá kůrovci a dalším škůdcům (stromy jsou slabené a nedokáží se bránit) - nutné kácení lesů, a tím další narušení krajiny, vymírání fauny a flóry
  • předčasné porážení dobytka pro nedostatek krmiva a vody (již se děje min. od roku 2018)
  • devastace přírody, změna rázu krajiny, vymizení vegetace a živočichů atd. (způsobená suchem) - narušuje se tím malý vodní cyklus a dále se prohlubuje vysušování krajiny
  • nedostatek vody se projeví ve všech vrstvách o oblastech společnosti a důsledky tohoto stavu nedokážeme úplně v plné míře domyslet (odpověď můžeme najít v historii v podbě zániku civilizací v důsledku přemnožení a nedostatku vody - Prof. Miroslav Bárta, Doc. Václav Cílek)
  • růst napětí ve společnosti, neexistuje rychlé řešení, které napraví dlouhodobé plýtvání s vodou, které vedlo k narušení krajiny, přírody a jejich cyklů
  • nárůst extrémních projevů země a přírody (povodně, zemětřesení, sucho, sopky, záplavy, atd.)
  • pokles lidské populace (války, epidemie, choroby klimatické změny, atd.)
  • dlouhodobý negativní dopad na budoucí generace obyvatel (narušená rovnováha přírody - homeostáza)
  • hloubí se hlubší studny a tím se situace z dlouhodobého hlediska ještě zhoršuje (klesá ještě více hladina podzemních vod, narušuje se systém a vrstvy podzemního úložiště spodní vody), již nyní 50%
  • příroda se dostává do dlouhodobé nerovnováhy a je jen otázka času kdy....... přírodní síly nastolí rovnovážný stav (vymření přemnoženého druhu) - homeostáza
  • žijeme na tzv. ekologický dluh planety, kdy spotřebováváme násobně více než je příroda schopna doplnit včetně vody)
  • některá uzemí se stávají neobyvatelná a neproduktivní v důsledku nedostatku vody
  • a další seznam je poměrně dlouhý....můžete přemýšlet....

Čím je způsoben nedostatek vody?

Neboli nájdené žiadne produkty. Skúste zmeniť kritériá hľadania.
Navštívte Awashop.sk - Superfoods, Kozmetika v ShopMania