túžobník brestový

Herbář sloužil již od středověku jako pomůcka na určování jednotlivých rostlin v rámci výuky botaniky. Někdy byly herbáře tvořeny sušenými rostlinami, semeny či plody, které obsahovaly také základní informace o době, místu, názvu rostliny a mnoho dalších údajů, které sloužily pro identifikaci jednotlivých rostlin, ale také recepty na jejich použití.

Upozornění: níže uvedené informace (připisované vlastnosti bylinek ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji nebo ji vyléčit) nejsou schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU a nelze tyto účinky považovat za schválené lékařské účinky, jde tedy o neschválené nepotvrzené tvrzení, přestože jsou převzaty z "odborné literatury" (např. Janča, Zentrich, Váňa, E. Havelka, W.D. Storch, Alena Hamplová atd.) či informačního a vyhledávacího portálu seznam.cz. Provozovatel upozorňuje, že nezodpovídá za špatné vyložení uvedených informací.

Nejvýznamější herbáře rostlin současnosti:

  • latinský termín herbarium je odvozen od slova herba, což znamená „bylinka“
  • o bylinkách a stromech pracoval také nejstarší britský medicínský text Bald’s Leechbook z 9. století
  • mezi nejznamější herbáře v současnosti patří Herbář léčivých rostlin 1 - 9,  od J. Janči a J.A. Zentricha
  • Herbář aneb od anděliky k žindavě od Jaroslavy Bednářové
  • Moje léčivé rostliny, Zdraví z lékarny boží od Marie Treben
  • Herbář pod polštář, Václav Větvička (2008)
  • Léčivé rostliny Číny a Vietnamu 1 - 3 díl od Pavla Valíčka
  • Herbář hermetikův od Františka Kabeláka
  • Zelená lékarna, RNDr. Karel Beneš
  • Sbíráme léčivé byliny, Jaroslav Petrbok
  • Naše rostliny v lékařství, Mudr. Jaroslav Korbelář, CSc, Zdeněk Endris
  • Na loukách roste zdraví, Ervín Wojnar
  • atd.

Herbář léčivých bylinek a rostlin

herbář je jednoduchý průvodce (seřazený podle názvu rostlin a doplněný o latinský název) pro určení názvu rostlinky, jejích účinků, receptů, návodu na přípravu, odvarů, sirupů, tinktur, mastí, magie bylinek, jejich signaturu, další důležité a zajímavé údaje. V historii fytoterapie vychází v češtině první herbář v roce 1517 od litomyšského lékaře Jana Černého (Jana Czerného Nigera) s názvem Kniha lékařská - Herbář nebo Zelinář (Knicha lékarská, kteráž slove herbář aneb zelinář), která obsahuje cca 380 léčivých bylinek, některá literatura nesprávně uvádí jako první vydaný herbář v češtině od Pietra A. Mattioliho, který přeložil až v roce 1562 Tadeáš z Hájku.

  • včely vylétají do krajiny, oplodňují květy a sklízejí sladkou šťávu, kterou schraňují v podobě medu (jde o symboliku koloběhu života), který se přidává do čaje na jeho oslazení
  • rostliny jsou protipólem člověka podle Rudolfa Steinera, vesmírem proniká trojjedinnost, kořeny, listy a kvetoucí části rostliny odpovídají postupně struktuře hlavy - kořen rostliny lze přirovnat ke struktuře hlavy (nervový systém), listy - rytmickému systému (plíce a srdce), kvetoucí část rostliny - limbickému a metabolickému systému člověka
  • neexistuje bylinky, která by na něco nebyla...  (jen, někdy přesně neznáme na co, a jak, ji použít)
  • pokud z přírody zmizí včely, lze podle významného vědce Alberta Einsteina očekávat do 4 roků problémy s lidskou civilizací

Herbář léčivých rostlin obsahuje (herbář pravidelně doplňujeme a aktualizujeme):

Průvodce lesními a lučními bylinkami (způsoby jejich použití), které se vyskytují v České repubice

Jarní léčivé bylinky

  • podléška jaterní, violka vonná (fialka), plicník lékařský, lesní pažitka
  • medvědí česnek, česnáček lékařský, kopřiva dvoudomá, smetanka lékařská, bršlice kozí noha
  • prvosenka jarní, podběl lékařský, sedmikráska chudobka
  • popenec, potočnice lékařská, zběhovec lesní
  • jarní zelené bylinky a květy jsou zdrojem vitamínů a minerálů
  • více

Svatojánské a letní bylinky 

Podzimní bylinky a plody

  • kostival - kořen, smetanka lékařská - kořen, čekanka obecná - kořen, lopuch velký jednoletý - kořen, máčka ladní - kořen
  • pelyněk černobýl
  • křen selský -3 letý kořen
  • lnice květel (kvetoucí nať)
  • šípky, hálek šípkový, hloh (hlošinky), jalovčinky, kaštany, žaludy, arónie, dřínky,
  • světlík lékařský
  • vřes
  • plody tisu červeného
  • mahónie - plod
  • turan roční
  • pupava
  • atd.

Jedovaté bylinky a stromy

  • durman, konvalinka vonná, bledule
  • rulík zlomocný
  • tis červený
  • náprstník, oměj šalamounek, vlaštovičník větší
  • rododendron
  • blín
  • více

Chlupaté a ostnaté bylinky:

  • bukvice lékařská
  • hadinec
  • čistec lesní
  • proskurník
  • hořec žlutý
  • ostropestřec mariánský
  • pcháč zelinný
  • různé druhy bodláků
  • atd.

Aromatické bylinky odpuzující hmyz:

  • vratič obecný
  • rýmovník
  • levandule lékařská, máta, meduňka, mateřídouška, rozmarýn
  • šalvěj lékařská (vykuřovadla)
  • pelyněk černobýl
  • listy ořešáku
  • routa vonná (odpuzuje komáry)
  • voňavka citronová (proti komárům)
  • Aksamitník neboli afrikán (odpuzuje slimáky, mšice, mouchy i komáry)
  • měsíček lékařský (proti komárům a mravencům díky pyretrinu)
  • šanta kočičí (magicky přitahují kočky, ale odpuzuje hmyz a hlodavce)
  • monarda neboli zavinutka (odpuzuje i klíšťata a komáry)
  • atd.

Které bylinky nevoní kočkám:

  • levandule, routa vonná, absint, trnité růže, pelargonie, citronový tymián nebo kopřivěnka psí 
  • kajenský pepř
  • slupky z citrusového ovoce a rozsypte ho na těch místech zahrady, kde kočky nechcete
  • lógr z kávy

Byliny - adaptogeny:

Bylinková vína z českých bobulovin:

  • bezinkové víno (alterbativa portského vína)
  • trnkové víno  (alterbativa portského vína)
  • šípkové víno
  • rakytnikové víno
  • hlohové víno
  • hroznové víno
  • dřínkové víno
  • višňové víno

Rosliny a bylinky produkující dusík (dusíkáče)

Mezi pohledné trvalky rostliny, které dovedou půdu obohacovat o dusík a mohou tvořit součást pestré výsadby patří vytrvalé jetele (plazivý, jahodnantý) a vikve, vojtěška setá, štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) či lupina vlčí bob. Mezi dřeviny patří čimišník stromový, rakytník řešetlákový, hlošina úzkolistá, okoličnatá a mnohokvětá, žanovec měchýřník (Colutea arborescens), vítečník sítinovitý (Spartium junceum), albízie růžová (Albizia julibrissin), latnatce (Caenothus) a janovce (Cytisus). Jde o keře a stromky velmi dekorativní, kvetoucí, nektarodárné a v případě rakytníku, čimišníku a hlošin i poskytující jedlé a léčivé plody. Žanovec má plody naopak jedovaté a jakožto okrasná rostlina patří pouze na zahradu, nikoli do přírody, kde by mohl časem utiskovat původní druhy.

Jaké části rostlin sbíráme pro léčebné účely?

  • kořen, oddenek, cibulka
  • pupen, list, nať, kvetoucí nať, květ
  • plod, stopka, semena, hálek, slupky obalující plod, přepážky u vlaš. ořechů
  • míza, pryskyřice, latex, kůra

Naše babičky zázely mezi záhonky se zeleninou bylinky, aby neměly problém se škůdci. Mezi mrkví a celerem tak rostl kopr a měsíček a afrikány...

Jak a kdy sbírat léčivé bylinky:

Nadzemní části léčivých bylinek sbíráme nejlépe v poledne, kdy jsou v plném rozkvětu, ale můžeme také sbírat po opadnutí ranní rosy až do pozdního odpoledne (důležité je řídit se instrukcemi pro konkrétní rostlinu). Nikdy však nesbíráme léčivé bylinky za deště.

  • bylinky se suší ve stínu, mimo sluneční záření, které bere léčivým bylinám sílu

Podzemní části (kořeny, oddenky) sbíráme za vlhka, nejlépe zjara nebo na podzim, kvůli maximu uložených účinných látek. Pro nejlepší výsledky je dobré řídit se Kalendářem sběru rostlin.

Zásady sušení léčivých bylinek:

  • sušíme ve stínu na větraném místě
  • bylinky pokládáme na papír nebo síto, některé sušíme zavěšené ve svazcích
  • sušíme v tenkých vrstvách, v suchu, na větraných místech, usušená bylinka se drtí až po usušení nebo před přípravou čaje (uvolňují se vonné silice)
  • bylinky nesušíme na slunci, pokud není stanoveno jinak
  • nepřekračujeme teplotu 40°C při umělém sušení
  • delka sušení trvá obvykle 2-4 dny, u některých druhů i déle např. šalvěj, šípek atd.
  • pro zpracování na masti a tinktury se rostliny nechávají zavadnout na sluníčku, aby se vysušila nepotřebná voda (ředila by tinktury a tak snižovala jejich účinnost)
  • více

Magie bylinek:

  • ochranné bylinky (plátěný váček) - pokud je nosíme při sobě chrání nás před útoky na fyzické i psychické rovině (síla myšlenky a aura bylinky nás chrání tím, že vytvoří energetický štít)
  • přivolávací bylinky - lze je použít na přivolání lásky, hojnosti, zdraví či prorockých vizí
  • bylinky sbírané za působení luny (úplněk nebo nov) mají velkou sílu a moc: Úplněk posiluje a dokončuje, vše co dozrává (j vše černé - arónie, meruzalky, černice, borůvky, trnky). Tato doba (úplněk) je vhodná na dodělání inktur, mastí, směsí, likérů). NOV je vhodnou dobou na vyrývání kořenů rostlin (jaro a podzim)
  • bylinky na čištění prostor, organismu atd.
  • více

Možnosti využívání a zpracování bylinek:

  • Nálev – připravené bylinky polijeme vařící vodou – přikryjeme, necháme 10 – 20 minut máčet – nikdy nevařit !!! 
  • Odvar – bylinky vložíme do studené vody – za stálého míchání vaříme stanovenou dobu – odstavíme popř. scedíme 
  • Zápar – bylinky vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme 
  • Zavřeniny - čerstvě natrhané bylinky dáme do uzavíratelné sklenice a uložíme do lednice
  • Macerát – bylinky zalijeme studenou vodou – necháme přes noc macerovat
  • Spojované čaje - např. macerát a odvar
  • Bylinky svařené ve víně (hojně používané na Balkáně v zemích bývalé Jugoslávie) nebo macerované ve víně (trnky, brusinky, bezinky, višně...)
  • Bylinné sirupy - čerstvé byliny vstvíme do nádoby a jednotlivé vrstvy zasypáváme třtinovým cukrem a povrch nádoby, zakryjeme ji a necháme 40-90 dní odležet
  • Bylinkové octy
  • Bylinné tinktury - macerování v alkoholu (40-90%)
  • Naložení léčivých bylinek do medu a alkoholu
  • Bylinné masti, bylinky macerované za studena nebo za tepla v oleji
  • Bylinné obklady, nažezané nebo rozdrcené bylinky se přikládají zevně
  • Bylinné éterické oleje
  • Bylinná vykuřovadla
  • Bylinné koupele
  • Bylinná pesta (bršlice, medvědí česnek, česnáček, pampeliška)
  • Bylinná másla (petrželové, z medvědího česneku... atd.)

Příprava čaje z čerstvých bylin: bylinka se dá do studené vody a následně se pomalu ohřívá, jakmile voda začne dělat bublinky před bodem varu, tak se odstaví, nechá se vylouhovat 10 min. Potom se dolije určité množství studené vody (jako chladič) a potom se cedí a pije.

Bylinné tinktury

V alkoholu se rozpouští jiné účinné látky než ve vodě, bylinné tinktury se vyrábí z čerstvých pupenů, nati, květů, plodů, kořenů nebo kůry, které zalijeme 40 - 80% alkoholem a necháme macerovat 3-6 týdnu, následně scedíme a nalijeme do tmavých lahviček, skladujeme v chladnu a temnu.

Invazivní druhy bylinek a rostlin:

Plevelné léčivé bylinky, indikátory charakteru půdy:

  • půdy bohaté na humus, poznáme je podle výskytu ptačince žabince, kopřivy nebo kokošky pastuší tobolky
  • jílovité podklady v půdě, vyskytuje se zde podběl lékařský,pryskyřník rolní a svízel přítula
  • půdy chudé na vápník, tyto půdy poznáme podle výskytu rmenu rolního, macešky trojbarevné nebo hasivky orličí
  • idikátorem těžké hlinité půdy je pampeliška, jitrocel kopinatý a pryskyřník plazivý
  • písčité půdy nám indikuje výskyt vlčí mák a osívka jarní
  • na půdách bohatých na vápník roste šalvěj luční, čekanka obecná

Signatura invazivních rostlinek a bylinek: tyto nové invazivní druhy silně vytlačují původní květenu a pestrost a některé druhy vytváří monokultůry (např. netýkavka žláznatá a malokvětá kolem toků v záplavovém území) - podobně je to i v živočišné a lidské říši

  • přirozená migrace bylin je stejná jako u zvířat, lidí, stromů, vody i nerostů (co je hybatelem migrace? pohyb planet a změna klimatu)
  • invazivní bylinky mohou být impulsem k nastolení rovnováhy při vychýleném stavu (lze aplikovat i na člověka)
  • přestože ve své zemi jsou běžnými rostlinami (je zde rovnováha druhů) v nových teritoriích se projevují jako invazivní bylinky (změnou teritoria musí bojovat o přežití rodu, bojují proti přesile okolí, až se nastolí opět určitá rovnováha, přestanou být invazivní) - toto je vlastnost asi každé bylinky

Zdroje: svetesoteriky, wikipedia,

 

6.7.2023 Úžasný léčivý potenciál skrývají kosatce, vykazující silné antimikrobiální, protizánětlivé a antioxidační účinky. V rámci výzkumného projektu jsme ve spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR a VŠCHT Praha prozkoumali přes 150 odrůd kosatců a následně založili experimentální produkční „plantáž“. V blízké době rozšíříme řadu našich kosmetických přípravků značky NEOBOTANICS právě o produkty proti akné s výtažky z oddenků kosatců. Další z méně známých léčivek je komonice. Ta, v originální směsi s výtažky dalších osmi tradičních i zapomenutých českých léčivých bylin, je součástí několika krémů a sér pro ošetření pokožky s otoky, které jsme v letošním roce již uvedli na trh.

Zdroj: časopis Květy, docent Petr Kaštánek, Neobotanics

https://www.kondice.cz/zdravi-a-vyziva/nejvic-leciva-bylina-rozhovor.html

 

0 produktov
Zasielanie noviniek na e-mail
Chcete byť pravidelne informovaní o novinkách a zvýhodnených akciách?
Prihláste sa k odberu noviniek
Zasielať
 


 
 
 

Apek

©2017 RAZAT STYLE SK, s r.o., All rights reservedZačiatok stránky
VÝPRODEJ !
se SLEVOU až 49%
Osobný odber Voderady
zadarmo!
Navštívte Awashop.sk - Superfoods, Kozmetika v ShopMania