Nachádzate sa:

bylinky

Bylinky si od nepaměti (už Homér psal o léčivých kořenech) udržovaly klíčové místo při léčbě nemocí a bylinné přípravky jsou přesto v oblibě dodnes. Dnes jde výzkum na celém světě kupředu stále rychleji a při hledání nových léčiv využívá nejnovější vědecké poznatky, právě tak jako polozapomenuté tradice. Léčivé bylinky byly používány podle barvy, např. žluté bylinky na žloutenku, červené na na nemoci krve, nebo např. Paracelsus používal signaturu bylin i ve spojitosti s planetami, místem, dobou sběru (měsíc a rok) a měsičními cykly. Na novoluní se sbírá podzemní část bylin a při úplňku nadzemní část bylin. Abychom bylinky využili zcela, můžeme je napřed macerovat za studena (výluh), pak louhovat (odvar) a nakonec je můžeme ještě naložit do alkoholu. Bylinkářství se v dnešní době nazývá fytoterapie. Mezi zakladatele fytoterapie ve středověku patřila Hildegarga z Bringenu, Ibn síná (Avicena) a Paracelsus.

HERBÁŘ, ROSTLIN A BYLIN

Léčivé bylinky, několik zajimavých informací:

Paracelsus - rozdíl mezi lékem a jedem je pouze v dávce
v porovnání se syntetickými léky se působení bylinek může jevit velmi mírně, ale s časem působí efektivně a účinně
na přechodnou dobu mohou léčivé rostliny vyvolat zhoršení stavu, což je způsobeno vyplavováním toxických látek z těla
princip rovnováhy v přírodě - vždy, když se bylinka (plevel) v nějaké lokalitě rozmnoží, znamená to, "přirozenou regulaci" - je to nabídka přírody k ozdravení těla a duše od přírody: "Utrhni si bylinku, ona tě má uzdravit"
proto naši předci konzumovali bylinky, které se vyskytovaly v jejich nejbližším okolí - příroda jim nabízela přirozeně to, co potřebovali pro svoje zdraví (soužití s přírodou)
silice z různých bylin mohou být uchovávány pouze v roztoku s vysokou koncentrací alkoholu
hořčiny obsažené v hořkých bylinkách hlavně podporují vylučování žluči, tím výrazně podporují trávení (neplatí ale pravidlo, čím více hořká bylinka, tím lépe)
v syrové stavu dostaneme z bylinky hodně vitamínů a chlorofylu (kopřiva patří mezi nejvýznamější zdroje), který podporuje krvetvorbu
chlorofyl přenáší kyslík u rostlin, obdobně jako hemoglobin u živočichů
v sušeném stavu jsou účinky bylin podobné, ale přelitím horkou vodou či varem snížíme množství vitamínů
macerací ve studené vodě se dobře uvolňují slizovité látky, které hojí sliznice např. dýchacích cest
macerací v alkoholu můžeme dobře vytáhnout z bylinky například hořčiny (důležitý je obsah alkoholu 40-90%, ve vztahu k různým bylinám a délka macerace- 3 týdny až několik roků)
pokud používáme pro maceraci bylin líh, je díky skupině OH v jakémkoli poměru mísitelný s vodou, macerát lze ředit, naopak to nejde
„To, po čem nejvíce šlapeme, s úctou vezměme a použijme pro své vyléčení“
mykorhiza - symbiotické spojení rostlin a hub
Otázka: kam jde voda z kořenů rostlin? Vypařuje se přes listy a tak rostlina chladí sebe a okolí, podobně jako člověk (pocení), říká Jan Pokorný z firmy ENKI

Do promyšleně uspořádané bylinkové zahrádky se hodí na pěstování především trvalky (levandule, dobromysl, yzop, saturejka horská, šalvěj, svatolina, šanta, máta), jednoletky pak na okraje (kopr, bazalka, koriandr). Při vaření oceníme, když bylinky nebudou příliš daleko od domu.

Fytoterapie - bylinoznalství

fytoterapie používala k léčbě člověka léčivé rostliny mezi které patří:

bylinky (květy, listy, kořeny, plody)
polokeře a keře
houby
stromy (květy, kůra, pupeny, míza, pryskyřice)
HERBÁŘ

Významní bylinkáři (fytoterapeuti) v Evropě:

řecký lékař Galenos (2. st. n. l.)
abatyše Hildegarda z Bringenu (1098-1179)
Paracelsus, vlastním jménem Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim (1493 Einsiedeln – 24. září 1541)
Pedanius Dioscorides, řecký lékař, lékárník a botanik, autor pětidílné encyklopedie o bylinném lékařství De Materia Medica
italský lékař a přírodovědec Pietro Andrea Mattioli (1501 -1577)
italský lékař Prosper Alpinus (1553-1617)
Anežka Česká a Zdislava z Lemberka
Jan Mikolášek (7.4.1887 - 29.12.1973)
František Jindřich Kabelák, (8. listopadu 1902 - 13.srpna 1969)
Marie Treben, původem ze Žatce (1907 - 1991), běžně používala 40 základních bylin, byli to zejména tymián, vlaštovičník větší, česnek medvědí, rozrazil, puškvorec, heřmánek, kopřivu a kontryhel
ruska Elena Zajceva, pokud chcete být zdravý, vykopte si tři kořeny plevele – kořen lopuchu, pýru a pampelišky. připravte z nich čajovou směs a pite. Ja sbírám 25 kořenú, ale pro vás budou stačiť tri říká Elena Zajceva
Wolf-Dieter Storl (1942 - ...)
Vladimír Vytásek (1961 - )
Emil Havelka (1944- 26.4.2018)
Dr.Eva Moučková (1936 - )
páter František Ferda (31.3.1915 - 7.7.1991)
Božena Kamenická (7.8.1898-5.9.1996)
Pavel Váňa (1947 - 3..6.2012), významný bylinkář a léčitel
Ing. Jiří Janča, CSc (1924 - 2005), vydavatel herbářů, bylinkář
J. A. Zentrich (1941-2012), bylinkář
Aneta Benediktová, terapeutka v oboru fytoterapie, irisdiagnostiky, čínské medicíny a výživy, provádí odporné poradenství ve společnosti Serafin byliny
Valdemar Grešík
Jarmila Podhorná
Prof. ing. Pavel Valíček, DrCs, (13.5.1939 - ), botanik, agronom, bylinkář
Pavel Šíma, Heřmánek
Simona Tancerová, moderátorka pořadu Kouzelné bylinky, bylinkářka, lektorka jógy
žítkovské bohyně
Fraňo Madva (14.9.1786 - 20.8.1852)
Ludmila Turzová (21.2.1881 - 3.1.1971)
Jozef Ĺudevít Holuby (1836 - 1923), nadšený botanik a autor herbářů, studoval léčivé bylinky, zachytil mnoho postřehu z lidových tradic
juraj Fándly (21.10.1750 - 7.3.1811), kněz, bylinkář
Stefan Falimirz, Marcin z Urzedowa, Szymon Syreniusz v 16. -17. století v Polsku
Jova Mijatovič, Peter Dimkov (2.3.1886-1982)
atd.

Upozornění: níže uvedené informace (připisované vlastnosti bylinek ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji nebo ji vyléčit) nejsou schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU a nelze tyto účinky považovat za schválené lékařské účinky, jde tedy o neschválené nepotvrzené tvrzení, přestože jsou převzaty z "odborné literatury" (např. Janča, Zentrich, Váňa, E. Havelka, W.D. Storch, Alena Hamplová atd.) či informačního a vyhledávacího portálu seznam.cz. Provozovatel upozorňuje, že nezodpovídá za špatné vyložení uvedených informací.

Dnem 14.12.2012 nabylo účinnosti nařízení Komise (EU) č. 1924/2006, (dále jen "nařízení"), kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin. Toto nařízení zásadně mění možnosti použít všeobecně známé informace u minerálů a vitamínů.

Je povoleno použít pouze zdravotní tvrzení posouzená Evropským vědeckým poradním orgánem (EFSA), který hodnotil účinky potravin a živin na naše zdraví. Evropská komise pak vydala seznam 222 zdravotních tvrzení, která smějí být použita na určité potraviny a jejich složky. Je to však pouze 10% ze všech předložených zdravotních tvrzení. Většina ze 4000 podaných zdravotních tvrzení získala negativní stanovisko. V současné době existuje ještě přibližně 1300 tvrzení (týkajících se převážně léčivých bylin), která nebyla posouzena.

Léčivé bylinky doporučované Simonou Berkovou Tancerovou:

lichořeřišnice (letnicka), tinktura
kořen hořce žlutého, tinktura
lípa a černý bez květ a vrbka úzkolistá (čaj)
dobromysl obecná - oregáno, pelyněk (estragon, pravý a černobýl), rozmarýn (olej je i na podporu krátkodobé paměti)
třezalka tečkovaná, název podle třásti (třezati se) se od strachu
šalvěj
tymián (dezinfekce plic a tlustého střeva)
mateřídouška (vhodná při anémii a při zotavení po nemoci)
pampeliška (kořen a list)
meduňka
více

Léčivé bylinky doporučované Marií Treben

arnika, bolševník, čekanka, medvědí česnek, devětsil, heřmánek, hloh, hluchavka, jitrocel, jmelí
kokoška pastuší tobolka, kontryhel, kopřiva, kostival, křen, kukuřice, mateřídouška, měsíček, netřesk, ořešák
petržel, plavuň, podběl, prvosenka, přeslička, puškvorec, rdesno ptačí, rozrazil, řebříček
sléz, smetanka, svízel, šalvěj, šťavel, třezalka atd.

Bylinné čaje a jejich historie

první zmínky o čaji najdeme na území Číny a sahají až do 3 tisíciletí př. n. l.
v Evropě se čaj pravděpodobně objevuje v 16 století díky mořeplavcům z Portugalska

Rozložení výživných látek v rostlinách:

listy - zpravidla jsou na přírodní látky obzvláště bohaté (chlorofyl)
lodyha - slouží k přepravě vody a obsahových látek z kořenů do listů
dřevo a kůra - jsou zde uloženy určité produkty rostlinné látkové výměny
kořeny, oddenky a kořenové hlízy - zde se hromadí účinné látky a mají proto rovněž léčivé vlastnosti
voňavé květy - jsou zdrojem silic a pigmentů (levandule, fialka, heřmánek, rozmarýn)
plody a semena - mají vysoký obsah minerálních látek, vitamínů.a dalších láek

Listy ovocných stromů mají na jaře mají velikou sílu

hruška, mladé listy působí dezinfekčně a pomáhají především při zánětu močových cest, tvorbě močových kaménků a revmatických obtížích. Nálev připravíme ze lžíce nasekaných listů na šálek vody, můžeme je i krátce povařit.
maliník, listy lze využít rozličnými způsoby. Hodí se na přípravu chutného, osvěžujícího čaje, který můžeme popíjet dlouhodobě, aniž bychom se museli obávat vedlejších účinků. Jeho působení je velmi mírné. Příznivý účinek na zdraví močových cest a mírnění křečí bude patrnější, pokud ze lžíce posekaných listů na šálek vody připravíme místo nálevu krátce povařený odvar. Lístky vsypeme do studené vody, pod pokličkou při nižší teplotě necháme pomalu dojít k varu, poté ještě nejméně deset minut louhujeme. Zatímco pro zpestření jídelníčku jsou vhodné jen mladé, právě se rozvíjející lístky, pro přípravu nálevu a odvaru je můžeme sbírat až do rozkvětu keře. Listy lze také fermentovat. Stejně jako u proměny pravého zeleného čaje v černý získají jinou, pro mnohé lepší chuť, ovšem ztratí některé z blahodárně působících látek (mnohé si však zachovají).
ostružiny, pro jejich listy platí v mnoha ohledech totéž, co pro maliníky. Působí mírně, nálev z nich můžeme užívat dlouhodobě a hodí se i jako součást rozmanitých bylinných směsí, účinnější je krátce povařený odvar. Kromě toho, že podporuje zdravé močové cesty i trávení a tiší průjem, může pomoci i při nachlazení, především při kašli. Má protizánětlivé účinky, při bolestech v krku je silnější odvar užitečný jako kloktadlo. Zevně může pomoci při ekzémech a drobných poraněních. Listy jsou výtečné i fermentované.
černý rybíz, mladé listy a pupeny obsahují komplex látek, který působí protizánětlivě a může mírnit i nepřiměřené alergické reakce organismu. Již v 18. století je bylináři doporučovali pro celkové posílení těla, a jisté adaptogenní účinky, tedy schopnost podporovat celkovou vitalitu a mírnit účinky stresu, patrně skutečně mají. Navíc jsou silně aromatické a nálev z nich má zajímavou chuť i vůni.

Fermentace: natrhané listy rozprostřeme do tenké vrstvy a necháme den zavadnout na stinném místě. Poté je lehce podrtíme, rozprostřeme na navlhčenou utěrku, lněnou nebo bavlněnou, a velmi pevně zavineme. Poté necháme při pokojové teplotě fermentovat. Nakonec lístky, které již získaly tmavou barvu a výraznější vůni, dosušíme.

Léčivé bylinky a jejich použití:

bylinky používáme nejčastěji na přípravu čaje (odvarů), výluhu, na obklady, koupele, na přípravu macerátů, tinktur, mastí, sirupů, koupelí a pokrmů. Bylinková zahrada, vyvýšené záhony

hojení ran (heřmánek, květ hluchavky, měsíček, třezalka, šalvěj, kořen kostivalu, podběl)
na prokrvení a průchodnost i malých kapilár (jahodník, maliník, benedikt, rozmarýna, zeměžluč, jalovec, jmelí, šalvěj, přeslička, řebříček, arnika, ginkgo, skořice, barevný pepř, hřebíček, fenykl, koriandr, majoránka nebo kmín)
při menopauze - klimakterium (kopretina řimbaba, jetel luční, hloh obecný květ a list)
pro podporu trávení (černobýl, třezalka, zeměžluč, komonice lékařská, majoránka, kořen anděliky, čekanka, fenykl, listy kopřivy, jako koření rozmarýn, tymián, pelyněk, estragon, galgán lékařský a bedrník anýz)
pro podporu srdce (listy rozmarýnu, yzop, květ a list hlohu, srdečník obecný, ginkgo biloba)
na zvýšení krevního tlaku (rozmarýn lékařský, černý pepř, lékořice lysá), pokud máte přirozeně nízký tlak
na čištění krve a cév (přeslička rolní, jablečník obecný, kopřiva dvoudomá, květ černého bezu, plody trnky obecné, brutnák lékařský, svízel, rozrail rezekvítek i lékařský)
na snížení krevního tlaku (saturejka, hloh, routa, plavuň vidlačka, jmelí, klikva, list barvínku, srdečník, semínka kopru)
na ředění krve (vrba bílá, tužebník jilmový, komonice lékařská) zdroj kyseliny salicylové
na revmatismus (listy břízy, černý rybíz, semena černuchy, bez černý, andělika lékařská, tužebník jilmový)
proti zánětům (měsíček, květ heřmánku, třezalka tečkovaná, chrpa, list jitrocele - vnější užití, arnika)
na podporu zdravého spánku (list meduňky, kořen kozlíku, hloh obecný, třezalka, květ levandule, nať mateřídoušky)
při zánětech prostaty a močového měchýře (vrbovka malokvětá, komonice lékařská, hluchavka bílá)
dezinfekce ústní dutiny (šalvěj, heřmánek)
na uvolnění hlenů z nosních dutin (odvar z anýzu a přesličky rolní)
úleva od kašle (květ divizny velkokvěté, podbělu obecného, slézu lesní a maurského, list jitrocele kopinatého, kořen proskurníku lékařského)
na podporu vykašlávání (květ divizny velkokvěté, podbělu obecného, slézu lesní a maurského, list jitrocele kopinatého, kořen proskurníku lékařského) - jsou zdrojem slizu, který je nadmíru prospěšný - obalí zanícenou sliznici i s odumřelými buňkami a s choroboplodnými zárodky a poté je snadno vykašlete. Sliz sliznici zároveň hojí, zvlhčuje a uklidňuje podráždění - a to nejen u sliznic dýchacího, ale i trávicícho traktu. U slézu, jitrocele i proskurníku je ještě účinnější macerát, vložte bylinky do studené a nechejte při pokojové teplotě macerovat několik hodin (přes noc) a nakonec ohřejte na teplotu těla.
na zvýšení a podporu pocení (rozmarýn, heřmánek, tužebník jilmový, černý pepř)
proti plynatosti a nadýmání (anýz vonný, černucha setá, medvědí česnek, heřmánek, kontryhel, máta peprná, šalvěj, yzop lékařský)
prevence a léčba nachlazení a chřipky (medvědí česnek, heřmánek, jetel červený, tužebník jilmový)
pro zlepšení paměti (ginkgo biloba, rozmarýn, galgán lékařský, lecitin)
podpora růstu svalové hmoty (maca peruánská, kotvičník zemní, konopný prášek)
přírodní antidepresivum (třezalka tečkovaná)
přírodní antibiotikum (tymián obecný, česnek, medvědí česnek, kurkuma, zázvor, skořice, dračí krev - Sangre de Drago)
přírodní tonikum (gotu kola - pupečník asijský, tymián obecný, maralí kořen)
přírodní analgetikum - bolesti hlavy a migrémy (kopretina řimbaba)
přírodní afrodisiakum (maca peruánská, ženšen pravý, rozchodnice růžová, maralí kořen, škornice, kotvičník zemní, yzop lékařský, černý pepř, galgán lékařský, badyán)
bylinky na podporu dlouhověkosti (ženšen, gotu kola, eleuterokok ostnitý, indický ženšen - ašvaganda)
detoxikace organismu (kopřiva, jetel luční červený, pampeliška, koriandr, chlorella, medvědí česnek), koupele v epsomské soli
detoxitace těžkých kovů (směs modrý květ)
detoxikace mozku - kombinace chlorella, medvědí česnek a koriandru (pokud jedna složka chybí nefunguje to) uvolňuje vysoké množství rtuti přes dýchací cesty, kůží, stolici a moč
detoxikace a dezinfekce plic (tymián obecný)
podpora očisty žlučníku a jater - kombinace květů a listů fialek s listy pampelišky
pro podporu a čištění ledvin (nať přesličky, jahodník, pelyněk, mateřídouška, zlatobýl, kopřiva, bazalka, lékořice, rozrazil, plicník lékařský, medvědí česnek)
na podporu a očistu jater (ostropestřec mariánský, bergénie tučnolistá, černucha setá, pampeliška kořen, maralí kořen, šišák bajkalský)
při stresu a depresích a poruchách psychiky (třezalka tečkovaná, meduňka s dobromyslí, řimbaba, tymián obecný, rakytnik řešetlákový)
zahřívací bylinky: třapatka nachová, kurkuma, zázvor, skořice, badyán, lékořice
více

Aktivní látky v léčivých bylinkách:

glykosidy, působí proti zánětům močových cest
polysacharidy, antimikrobiálními, antivirovými a protizánětlivými účinky
flavonoidy s antioxidačními a regeneračními vlastnostmi, působí proti volným radikálům a proti stárnutí buněk, umožňují předcházet kardiovaskulárním a onkologickým onemocněním
saponiny, jsou známy svou schopností snižovat cholesterol, posilovat obranyschopnost, a tím pádem i čelit rakovině
slizovité látky, které hojí sliznice např. dýchacích cest - od úst přes průdušky až po tlusté střevo (uvolňují se macerací ve studené vodě) - kostival lékařský
fytoestrogeny (rostlinné hormony) pro harmonizaci funkcí tělesných orgánů
ekdysteroidy - zvyšují odolnost organizmu, mají adaptogenní aktivitu (maralí kořen)
enzymy pro zlepšení trávicích pochodů
aminokyseliny (čerstvé byliny)
pryskyřice - kadidlo, myrha a dračí krev
silice na dezinfekci organismu (získáme macerací v alkoholu)
éterické oleje
třísloviny, působí proti průjmu
taniny
hořčiny, pro povzbuzení žláz s vnitřním vyměšováním, podporují vylučování žluči (získáme je z bylin macerací v alkoholu)
fytoncidy s antibiotickým účinkem
v syrovém stavu jsou byliny zdrojem chlorofylu, který podporuje krvetvorbu
vitamíny
minerály

Bylinky jsou zdrojem těchto minerálů:

vápník - rozmarýn, řebříček, bazalka, česnek, libeček, saturejka, černý rybíz
hořčík - chmel otáčivý, jmelí bílé, pastýřská kapsička, jitrocel kopinatý, kozlík, levandule, meduňka, mateřídouška, ořech vlašský – list, pelyněk pravý, routa vonná, řebříček, šipky, zeměžluč, arnika, čekanka, sléz léčivý
draslík - arnika, fazolové lusky, jmelí, pastýřská kapsička, máta peprná, ořešák královský – list, pelyněk pravý, svlačec brečtanovitý, přeslička rolní, řebříček, řepík, sléz léčivý, pampeliška, vrba (kůra), zeměžluč
křemík - andělika, arnika, zlatobýl, čekanka, fazolové lusky, pastýřská kapsička, lípa, ořech královský – list, routa vonná, rozmarýn, sléz léčivý, třezalka, šalvěj, zeměžluč
železo - arnika, zlatobýl, bezinky, jmelí, levandule, libeček, měsíček, ořešák královský – list, svlačec, routa vonná, řebříček, řepík, sléz léčivý, pampeliška, šipky, zeměžluč, kopřiva
zdroj elektrolytů
atd.
Bylinky používané na očistu půdy (Fytoremediace) od pesticidů a dalších toxínů (např. konopí, len, křídlatka, červený jetel, huseníček atd.)

Bylinky a jejich přiřazení k jednotlivým znamením zvěrokruhu:

beran, potřebuje zklidnit silnou energii a tvrdou hlavu, pro toto znamení je vhodný chmel, heřmánek, česnek a olivový olej
býk, je požitkář, miluje jídlo a pití, je pro něj vhodný podběl, pampeliška, mateřídouška
blíženci, jsou nestálí a přelétaví a proto je pro ně vhodný kozlík lékařský, kopřiva a meduňka
raci, jsou ustaraní a citliví, nemají rádi konflikty, vhodný je hřebíček,máta a zázvor
lev, mají vysoký krevní tlak a slabšísrdce, vhodný je heřmánek, šťáva z červené řepy a vitamin B6
váhy, nerozhodnost, zlatobýl, bříza bělokorá, petržel, okurka, chilli, skořice
štír, žijí ve velkém tlaku, ale současně mají velkou hloubku, vhodná je šalvěj, divizna nebo česnek
střelec, podpřebuje podpořit metabolismus, játra a srdce, vhodný je vitamin E, řepík a maceška
kozoroh, mají slabinu v problémech s páteří, klouby, revma či kožní onemocnění, vhodná je přeslička rovní a vitamin D
vodnář, často trpí na křečové žíly, svalové křeče, obtíže s krevní srážlivostí, vhodná je třezalka tečkovaná, meduňka, oříšky a červené maso
ryba, špatně se vyrovnává se stresem, je náchylná na prochladnutí, doporučuje se ženšen pravý nebo pětilistý, vrbové listí, hloh

Bylinky, které se používají jako vykuřovadla?

anýz bedrník, badyán, bazalka pravá
šalvěj lékařská, černucha setá, divizna velkokvětá
eukalyptus list i plod, rozmarýn
jalovec - jalovčinky
máta peprná, meduňka,
měsíček, pelyněk pravý, galgán, koriandr
myrta, hřebíček, kozlík lékařský
levandule, heřmánek, jasmín
kurkuma-kousky kořene, yzop
citronová tráva (lemongrass)
indické, čínské, japonské a tibetské vonné tyčinky
více

Jak připravovovat bylinné čaje?

důkladně si prostudujeme přípravu čaje (důležitá je také doba louhování) a také je důležité znát jejich původ, kvalitu suroviny (sypané čaje jsou obecně kvalitnější), skladování a stáří
čaj si připravujeme sami v klidu, vpohodě a s úctou, je to obřad (můžeme i komunikovat s bylinou), aby bylina mohla předat svoji sílů a energii
důležitá je zejména kvalita vody (voda je skvělý nosič energie a informací)
provádíme tzv. dietování bylin, na bylinu se nacítíme a popíjíme po douškách (malé množství) v průběhu celého dne (můžeme i týden a déle)
byliny se znažíme takzvaně maximálně využit (výluh, odvar, macerát v alkoholu)
důležité je také znát účinky, kontraindikace a způsob použití bylin (výluh, macerát, odvar, sirup atd.)

Příprava čaje z čerstvých bylin: bylinka se dá do studené vody a následně se pomalu ohřívá, jakmile voda začne dělat bublinky před bodem varu, tak se odstaví, nechá se vylouhovat 10 min. Potom se dolije určité množství studené vody (jako chladič) a potom se cedí a pije.

U sušených bylin nepřivádíme vodu k varu, ale pouze do 80°C.

Kořeny se musí nechat louhovat na dvakrát. Povařit 7 min. a pak znovu, aby se uvolnily látky obsažené v kořenech.

Kůra (dubová) je vaří 2 x po půl hodinách.

Bylinkové sirupy, čtyři způsoby přípravy:

1. Čerstvé byliny vrstvíme v nádobě do vrstev a jednotlivé vrstvy zasypeme cukrem (vrstva bylin se zasype cukrem a tak znovu) až se nádoba zaplní. Nádobu uzavřeme a odložíme na cca 40 dní do stabilní teploty

2. Ve 350ml vody rozvaříme cca 650 g třtinového cukru a v této směsi rozpouštíme bylinné extrakty v poměru 1 : 5

3. Směs 5 dílů bylinné šťávy a 8 dílů třtinového cukru povaříme

4. Bylinky, cukr, voda, kyselina citronová a je hotovo (sirupy z květů, listů, natí, nebo míchané)

Sirupy užíváme nejčastěji např. 3 x denně v dávce jedna polévkové lžíce

sirup z černého bezu
smrkový sirup
sirup z jitrocele
mátový sirup
zázvorový sirup, rakytnikový sirup
podbělový sirup z listů na odkašlávání
sirup z meduňky, máty, tymiánu, levandule
více

Seznam léčivých bylinek a jejich účinky

podběl lékařský - pomáhá při kašli, onemocněních horních cest dýchacích, má protizánětlivé účinky (sbíráme polo rozevřené květy od března do dubna)
šalvěj lékařská - zabíjí bakterie, vhodný při angíně, chřipce, při nachlazení, uvolňuje dýchací cesty, aktibiotické a antibakteriální účinky
ostropestřec mariánský - má schopnost obnovovat játra (semena)
bazalka pravá - tlumí křeče, zlepšuje trávení, harmonizuje peristaltiku střev, působí proti nadýmání, je protizánětlivá
heřmánek pravý - uklidní rýmu, kašel i zažívání, podporuje spánek
třezalka tečkovaná - lék na deprese, na zklidnění nervů, hojení popálenin a zranění
kotvičník zemní - přírodní afrodisiakum
levandule lékařská - uklidňuje lidský organismus, snižuje krevní tlak, navozuje duševní pohodu a pomáhá k lepšímu usínání
jetel luční červený - pro detoxikaci organismu, dezinfikuje střeva, ovlivňuje cholesterol v krvi, působí na hormonální nestabilitu u žen, zejména harmonizuje výkyvy při menopauze
kopřiva dvoudomá - na detoxikaci, podporuje metabolismus a hubnutí, stimuluje slinivku
pampeliška lékařská - vhodná pro detoxikaci zažívacího traktu, podporuje trávení, při zánětech močových cest a ledvin
vrbolka malokvětá - při zánětech prostaty, problémech s močením a zánětech močových cest
jinan dvoulaločný - podporuje roztažení cév (vazodilatátor), zvyšuje odolnost vůči stresu, schopnost snášet fyzický a psychický výkon
herbář bylinek

Možnosti využívání a zpracování bylin:

Nálev – připravené bylinky polijeme vařící vodou – přikryjeme – necháme 5 – 10 minut máčet – nikdy nevařit !!!
Odvar – byliny vložíme do studené vody – za stálého míchání vaříme stanovenou dobu – odstavíme popř. scedíme
Zápar – byliny vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme
Macerát – byliny zalijeme studenou vodou – necháme
Bylinné sirupy - čerstvé byliny vstvíme do nádoby a jednotlivé vrstvy zasypáváme třtinovým cukrem a povrch nádoby, zakryjeme ji a necháme 40-90 dní odležet
Zavřeniny - čestvé bylinky se dají do sklenice s víčkem a uloží do lednice

Jak vyrobit bylinkovou sůl?

pro přípravu jsou nejvhodnější aromatické léčivé bylinky, např. petrželka, libeček, česnek, koriandr, pažitka, šalvěj, dobromysl, tymián, bazalka, saturejka, podléžka atd.. Lehce je pokrájíme a postupně přidáváme mořskou nebo himalájskou sůl. Poměr bylinek a soli by měl být 4:1. Bylinky se solí krájíme tak dlouho, dokud nedosáhneme požadované jemnosti., případně bylinky třeme podobně jako strouček česneku (důležité je, aby se tekutina z bylinek obsorbovala do soli). Hotovou směs necháme pár dní proschnout na pečícím papíře a skladujeme v uzavřených skleničkách v suchu a temnu.

Macerování bylinky v alkoholu, důležité je znát délku macerace a množství alkoholu (40-90%), vyrábějí se tak bylinné kapky a bylinné likéry

v alkoholu, vytáhne se z bylinek více účinných látek než odvarem ve vodě
macerovaný čerstvý česnek ve vodce je vhodný při nachlazení a podporuje imunitní systém
macerovaná semena lichořeřišnice (3 týdny) v meruňkovici je pomocí při nachlazení
macerovaná lichořeřišnice a hořec žlutý jsou vhodné na posílení těla a dobré trávení
macerorovaný kořen kozlíku (1 rok) se používá na nervové problémy

Zásady, jak správně připravovat bylinné čaje:

pokud používáte čajovou směs je dobré ji vždy důkladně promíchat, aby jste měli v dávce všechny složky (některé složky jsou těžší a některé lehčí)
jednotlivé léčivé čaje nemíchejte do sebe, ale připravujte každý zvlášť
je dobré znát přesně postup přípravy, při dávkování a nezaměňovat kávovou lžičku a lžíci a případné zarovnání, případně je vhodné dávku odvážit
odvar nebo nebo výluh se rychle kazí, vydrží cca 1 den, skladujte v lednici a pak ohřejte (nejvhodnější jsou vlažné), některé čaje se pojí v malých dávkách a proto čaj dáváme do termosky
bylinky nejlépe učinkují ve slabé koncentraci, v silné koncentraci mohou vyvolat nežádoucí účinky
léčivé bylinné čaje se nesladí, pokud nepoužíváte bylinné čaje je vhodné je doslatit tmavým včelím medem (případně se skořicí)
nekombinujte bylinné čaje se syntetickými léky, konzultujte s odborníkem
bylinné čaje nejsou vhodné pro malé děti, těhotné a kojící ženy, pokud v návodu není uvedeno jinak

Skladování a uchovávání bylinek:

tmavé sklenice, nádoby ze světlého plechu nebo čiré sklenice, ale skladujeme je v temnu
před umístěním do sklenic usušené byliny jemně rozmělníme v ruce
suché místo, aby nedocházelo k plísni
nevystavujeme je přímému slunci (snižuje účinek bylin)
skladovací nádoby důkladně označíme názvem bylinky, dobou sběru a dávkováním
bylinářka Božena Kamenická doporučovala bylinky skladovat hermeticky uzavřené
více

Sběr léčivých bylinek (řídíme se dle kalendáře sběru bylin)

Nadzemní části léčivých bylinek sbíráme nejlépe v poledne, kdy jsou v plném rozkvětu, ale lze také sbírat po opadnutí ranní rosy až do pozdního odpoledne (důležité je řídit se instrukcemi pro konkrétní rostlinu). Nikdy však nesbíráme byliny za deště.

léčivé bylinky se suší ve stínu, mimo sluneční záření, které bere léčivým bylinám sílu

Podzemní části (kořeny, oddenky) sbíráme za vlhka, nejlépe zjara nebo na podzim, kvůli maximu uložených účinných látek. Pro nejlepší výsledky je dobré řídit se Kalendářem sběru rostlin.

Predvolené radenieOd najlacnejšiehoOd najdrahšiehoNajnovšie

258 produktov

dlaždicový Riadkový

1 2 3 4 5 9

16.04.2015