Jedlé houby

Houby přitahují nyní velkou pozornost a nebylo tomu jinak i v dávných dobách. Houby přitahovaly pozornost již našich prapředků, Řekové a Římané zanechali o houbách písemné záznamy. Houby byly v historii známé i v Čínské medicíně (TČM) a též v Indii a dávné civilizace dobře věděli o příznivých účincích na lidský organismus a jeho funkce. Cordyceps – housenice čínská, Shii take, Reishi, hlíva ústřičná – houby hojně využívané v čínské medicíně.

Některé učebnice označují houby za rostliny, které v průběhu svého vývoje ztratily schopnost fotosyntézy. Pro toto zařazení svědčí okolnost, že se houby rozmnožují výtrusy, podobně jako třeba řasy, mechy a kapradiny, a jejich buňky mají buněčné stěny obdobné rostlinným.

Houby, některé zajímavé informace:

• přechodový druh mezi rostlinnou a živočišnou říší, houby totiž nepatří mezi živočichy ani mezi rostliny
• houby dokáží potlačit vedlejší účinky chemoterapie a radioterapie, např. outkovka pestrá nebo lišejník islandský (který tu běžně roste a užívá se s čokoládou) posilují imunitní systém
• z přírodovědeckého hlediska mají houby blíže k živočichům než k rostlinám. Podobně jako my dýchají kyslík, vypouštějí oxid uhličitý a k rozmnožování nepotřebují sluneční svit
• v síti podhoubí jsou posilována vlákna, kterými proudí nejvíce živin, naopak slepá vlákna postupně mizí. Skrze vlákna také proudí informace o okolním prostředí a o výskytu potravy (například padlých větví)
• houby však mají jedinečnou schopnost si s toxickým odpadem poradit
• houby zajišťují větší stabilitu půdy, působí proti erozi a zvyšují zadržování vody v půdě (mykorhiza)
• houby tvoří až 30 % veškeré půdní hmoty a na každý metr kořene stromů připadá kilometr podhoubí
• houby a další mikroorganismy se podílejí také na rozkladu dřeva, rozložené dřevo je zdrojem života pro nová semena, která se opět propojí s houbami a podpoří růst rostlin
• houby nad zemí rozkládají stromy, naopak houby pod zemí podporují odolnost a růst stromu
• houby ukládají uhlík z atmosféry do půdy

Buněčné stěny hub jsou totiž složeny z chitinu, tedy z látky, která tvoří vnější kostru korýšů, pavoukovců nebo hmyzu. Kromě toho se v tělech hub ukládá disacharid trehalóza, který je jinak znám téměř výhradně jako krevní cukr členovců. Rovněž zvláštní barviva, pteridiny, se vyskytují jako žlutý pigment u žluťáska řešetlákového, ale u žádných rostlin.

Je tedy hříbek, křemenáč nebo hlíva ústřičná více příbuzná třeba s krabem či škeblí než s petrklíčem nebo lípou? Z těchto všech důvodů jsou houby řazeny do zcela samostatné říše (Fungi), vedle říše rostlinné (Plantae) a živočišné (Animalia).

Zajímavost: věděli jste, že výtrusy hub (vysušování a vlhnutí výtrusů, které obsahují cukry jsou zjednodušeně řečeno příčinou tohoto procesu) významně přispívají ke vzniku dešťových srážek a pomáhají roztáčet malý vodní cyklus. Srážky podporují růst plodnic, které produkují a uvolňují výtrusy, které přispívají ke vzniku dešťů, a tak se koloběh opakuje dále, ale pouze do doby, než je tento přírodní cyklus narušen suchem.

Houby a jejich jedlé druhy:

• hlíva ústřičná
• cordyceps (housenice čínská)
• reishi (Ganoderma lucidum, Linchi, Ling Zhi, lesklokorka lesklá)
• shiitake (houževnatec jedlý)
• čaga sibiřská
• jídašovo ucho
• maiitake
• více