Houby přitahují nyní velkou pozornost a nebylo tomu jinak i v dávných dobách. Houby přitahovaly pozornost již našich prapředků, Řekové a Římané zanechali o houbách písemné záznamy. Houby byly v historii známé i v Čínské medicíně (TČM) a též v Indii a dávné civilizace dobře věděli o příznivých účincích na lidský organismus a jeho funkce. Cordyceps – housenice čínská, Shii take, Reishi, hlíva ústřičná – houby hojně využívané v čínské medicíně.

Některé učebnice označují houby za rostliny, které v průběhu svého vývoje ztratily schopnost fotosyntézy. Pro toto zařazení svědčila okolnost, že houby se rozmnožují výtrusy, podobně jako třeba řasy, mechy a kapradiny, a jejich buňky mají buněčné stěny obdobné rostlinným.

• přechodový druh mezi rostlinnou a živočišnou říší, houby totiž nepatří mezi živočichy ani mezi rostliny.

Buněčné stěny hub jsou totiž složeny z chitinu, tedy z látky, která tvoří vnější kostru korýšů, pavoukovců nebo hmyzu. Kromě toho se v tělech hub ukládá disacharid trehalóza, který je jinak znám téměř výhradně jako krevní cukr členovců. Rovněž zvláštní barviva, pteridiny, se vyskytují jako žlutý pigment u žluťáska řešetlákového, ale u žádných rostlin.

Je tedy hříbek, křemenáč nebo hlíva ústřičná více příbuzná třeba s krabem či škeblí než s petrklíčem nebo lípou? Z těchto všech důvodů jsou houby řazeny do zcela samostatné říše (Fungi), vedle říše rostlinné (Plantae) a živočišné (Animalia).

Houby a jejich jedlé druhy:

• hlíva ústřičná
• cordyceps (housenice čínská)
• reishi (Ganoderma lucidum, Linchi, Ling Zhi, lesklokorka lesklá)
• shiitake (houževnatec jedlý)
• čaga sibiřská
• jídašovo ucho
• maiitake
• více