Jedlé houby

Houby přitahují nyní velkou pozornost a nebylo tomu jinak i v dávných dobách. Houby přitahovaly pozornost již našich prapředků, Řekové a Římané zanechali o houbách písemné záznamy. Houby byly v historii známé i v Čínské medicíně (TČM) a též v Indii a dávné civilizace dobře věděli o příznivých účincích na lidský organismus a jeho funkce. Cordyceps – housenice čínská, Shii take, Reishi, hlíva ústřičná – houby hojně využívané v čínské medicíně.

Některé učebnice označují houby za rostliny, které v průběhu svého vývoje ztratily schopnost fotosyntézy. Pro toto zařazení svědčí okolnost, že se houby rozmnožují výtrusy, podobně jako třeba řasy, mechy a kapradiny, a jejich buňky mají buněčné stěny obdobné rostlinným.

Houby, některé zajímavé informace:

• přechodový druh mezi rostlinnou a živočišnou říší, houby totiž nepatří mezi živočichy ani mezi rostliny
• houby dokáží potlačit vedlejší účinky chemoterapie a radioterapie, např. outkovka pestrá nebo lišejník islandský (který tu běžně roste a užívá se s čokoládou) posilují imunitní systém
• z přírodovědeckého hlediska mají houby blíže k živočichům než k rostlinám. Podobně jako my dýchají kyslík, vypouštějí oxid uhličitý a k rozmnožování nepotřebují sluneční svit
• v síti podhoubí jsou posilována vlákna, kterými proudí nejvíce živin, naopak slepá vlákna postupně mizí. Skrze vlákna také proudí informace o okolním prostředí a o výskytu potravy (například padlých větví)
• houby však mají jedinečnou schopnost si s toxickým odpadem poradit
• houby zajišťují větší stabilitu půdy, působí proti erozi a zvyšují zadržování vody v půdě (mykorhiza)
• houby tvoří až 30 % veškeré půdní hmoty a na každý metr kořene stromů připadá kilometr podhoubí
• houby a další mikroorganismy se podílejí také na rozkladu dřeva, rozložené dřevo je zdrojem života pro nová semena, která se opět propojí s houbami a podpoří růst rostlin
• houby nad zemí rozkládají stromy, naopak houby pod zemí podporují odolnost a růst stromu
• houby ukládají uhlík z atmosféry do půdy

Buněčné stěny hub jsou totiž složeny z chitinu, tedy z látky, která tvoří vnější kostru korýšů, pavoukovců nebo hmyzu. Kromě toho se v tělech hub ukládá disacharid trehalóza, který je jinak znám téměř výhradně jako krevní cukr členovců. Rovněž zvláštní barviva, pteridiny, se vyskytují jako žlutý pigment u žluťáska řešetlákového, ale u žádných rostlin.

Je tedy hříbek, křemenáč nebo hlíva ústřičná více příbuzná třeba s krabem či škeblí než s petrklíčem nebo lípou? Z těchto všech důvodů jsou houby řazeny do zcela samostatné říše (Fungi), vedle říše rostlinné (Plantae) a živočišné (Animalia).

Zajímavost: věděli jste, že výtrusy hub (vysušování a vlhnutí výtrusů, které obsahují cukry jsou zjednodušeně řečeno příčinou tohoto procesu) významně přispívají ke vzniku dešťových srážek a pomáhají roztáčet malý vodní cyklus. Srážky podporují růst plodnic, které produkují a uvolňují výtrusy, které přispívají ke vzniku dešťů, a tak se koloběh opakuje dále, ale pouze do doby, než je tento přírodní cyklus narušen suchem.

Houby a jejich jedlé druhy:

• hlíva ústřičná
• cordyceps (housenice čínská)
• reishi (Ganoderma lucidum, Linchi, Ling Zhi, lesklokorka lesklá)
• shiitake (houževnatec jedlý)
• čaga sibiřská
• jídašovo ucho
• maiitake
• více

 Jaké houby můžete najít v lese v zimním období?

• Jidášovo ucho má hnědou barvu a tvarem připomíná lidské ucho. Najdete jej hlavně na kmenech bezu černého a akátu. Běžně se přidává do asijských jídel, ale můžete jej použít i do polévky, rizota či salátu. Jidášovo ucho sice nevypadá moc vábně, ale je velmi zdravé. Pomáhá v boji s hemoroidy, snižuje vysoký krevní tlak, účinkuje na bolesti žaludku a působí jako prevence proti trombóze.

• Hlíva ústřičná, klobouk hlívy ústřičné vypadá trochu jako ústřice, takže odtud plyne její název. Houba roste od léta až do jara. Najdete ji zejména na kmenech listnatých stromů ve větších trsech. Můžete ji dát do omáčky, polévky či nálevu. Jde o velmi zdravou houbu. Snižuje krevní tlak a cholesterol. Má antibakteriální účinky a zvyšuje tvorbu červených krvinek.

• Penízovka sametonohá  má výrazně žlutooranžovou barvu. Snadno ji rozpoznáte a s jinou houbou si ji nespletete. Roste většinou v trsech na kmenech listnatých stromů. Jde o velmi odolnou houbu, nezmrzne ani v deseti stupních pod nulou. Velmi dobře chutná, uplatníte ji zejména v polévkách. Pro lidské zdraví je navíc velmi prospěšná. Zdárně bojuje proti bakteriálním infekcím a napomáhá s obnovou střevní mikrofl

• Pařezník pozdní, trochu se podobá hlívě ústřičné, ale nevyskytuje se v lesích v takové hojnosti a chutná jinak. Pařezník je sice jedlý, ale nepatří u nás mezi běžné sbírané houby. Můžete si jej však dát do polévky či bramboráků. Roste zejména na javorech, vrbách a olších. Pařezník má podobné léčivé účinky jako hlíva. Působí antibakteriálně a snižuje cholesterol.