Zelenina

zeleninou je označována jedlá část rostlin bylinného charakteru, která se dá konzumovat celá nebo z větší části. Na zelenině může člověk přežít, je to základní stavební materiál společně s bílkovinami. V zelenině je obsaženo vše co tělo potřebuje ke svému životu (kromě vitamínu D, B12 a jódu). Bez vitamínu D nefunguje žádný obratlovec na zemi včetně člověka (vitamin D získáváme také ze slunce až 90 %, pokud jsme obnažení). Jód je obsažen řasách, rybách a vincentce . Více naleznete zde.

Zelenina pro studenou kuchyni:

•  listové saláty, meloun nebo salátové okurky, mají vysoký obsah vody, vitamin C a kyselina listová

Zelenina pro tepelnou úpravu

• brokolice, kapusta, mrkev a chřest, zlepšuje jejich stravitelnost a tělo lépe využije důležité živiny.

Zelenina vařená a syrová

Některé druhy zeleniny vám prospějí v syrovém stavu jinými vitaminy než ve stavu vařeném. Obojí úprava je tedy vhodná a doporučuje se střídat konzumaci tepelně upravených i syrových kusů. Týká se to především rajčat, špenátu, cibule a červené papriky. U rajčat se tepelnou úpravou zvýší hladina lykopenu, ten prospívá našemu srdci, syrová jsou bohatá na vitamin C. Podobně je to s ostatními druhy zmíněné zeleniny.

• doporučuje se střídat konzumaci tepelně upravených i syrových kusů. Týká se to především rajčat, špenátu, cibule a červené papriky

Jak upravovat zeleninu: vařit, dusit, spařovat, péct nebo restovat, niikdy zeleninu nepřipravujte smažením, pokud si chystáte zeleninu syrovou, vždy salát přelijte několika kapkami vhodného oleje

Výsadba zeleniny, doporučení:

• není dobré po sobě dva roky pěstovat brambory, které vyžadují půdu bohatou na živiny, druhým rokem na půdě pěstujte rostliny, které jsou buď méně náročné, nebo si vystačí s jiným zastoupením minerálních látek
• cibuli na čerstvě nahnojený záhon nevysazujte, trpěla by houbovými chorobami
• některé plodiny by se po sobě neměli několik let pěstovat, toto doporučení se týká především mrkve nebo brukvovitých rostlin
• je doporučeno střídání střídání cibule a česneku,  v půdě mohou přemnožit některé choroby a škůdci, kteří během další sezony danou plodinu napadnou prakticky okamžitě
• brukvovitou zeleninu nepěstujte vedle rajčat, jahodníku a tyčkových fazolí
• cibuli nesázejte poblíž hrachu a fazolí. Popínavé fazole nevysévejte v blízkosti kedluben a řepy
• květák si nerozumí s rajčaty ani s jahodníkem
• rajčata nepěstujte dokonce ani brambory ani fenykl, navzájem se totiž inhibují v růstu
• lilek ochrání merlík bílý, díky kterému tato zelenina získá rezistenci vůči škůdcům
• aromatické rostliny jako kopr vonný, celer, šalvěj lékařská, rozmarýn lékařský nebo heřmánek pravý mají všeobecně skvělý efekt na většinu pěstovaných plodin, protože svou výraznou vůní dokáží odpuzovat různé hmyzí škůdce, ale mnohdy příliš nevoní ani hryzcům a krtkům
• brokolice  dobře poroste i poblíž brambor, řepy a cibule
• cibule, je všeobecně dobrým sousedem pro různé druhy zeleniny, si sedne třeba s řepou, rajčaty, salátem a mnohými bylinkami
• ochranu okurek a dýní před škodlivým hmyzem vám zajistí výsev ředkviček, nebo lichořeřišnice větší
• rajčata se navzájem příliš nemají v lásce s brukvovitou zeleninou, naopak se ovšem skvěle podporují s cibulí, pažitkou, měsíčkem lékařským a mrkví
• ve vitalitě rajčata podpoří dokonce i kopřivy nebo divoce rostoucí merlík
• spenát vylučuje saponiny, jež přispívají k růstu sousedících plodin, kopr má zase příznivý vliv na klíčivost osiva mrkve či okurek, levandule odhání účinně mšice… naprosto ideální je v tomto ohledu vztah mrkve a cibule, kdy dochází ke vzájemnému odpuzování květilky cibulové a pochmurnatky mrkvové. 
• mrkvovité rostliny, jejichž květy jsou magnetem pro vosičky zvané pestřenky, které si pochutnávají na obávaných mšicích.

Vhodné kombinace rostlin na zahradě:

některé druhy klíčí rychle, jiné pomalu. Například ředkvička je rychlík a jakmile ji vytrhnete, už se objevují další rostlinky, kterým ředkvičky zatím poskytovaly příjemné zastínění a ochranu před škůdci. Kromě ředkviček můžete společně zasít například mrkev, pastinák, které rostou pomalu. A můžeme přidat také kopr, salát a také nějakou květinu, třeba léčivý měsíček, který zároveň také dezinfikuje půdu. Když budete kombinovat rané a pozdní odrůdy od každého druhu, budete mít sklizeň po celý rok. 

• Jahody: česnek, cibule, pažitka, pórek, ředkev, ředkvička, mrkev, salát, špenát, zelí, kapusta.
• Salát: fazole, špenát, jahody, hrách, okurka, vodnice, zelí, kapusta, ředkvička, kedluben, pór a další.
• Rajče: salát, špenát, cibule, keříčkové fazole, celer, petržel, čekanka, kedluben, pórek, rebarbora, ředkev, kapusta, zelí, brokolice, květák, kukuřice.
• Okurka: cibule, celer, salát, hrách, fazole keříčkové i pnoucí, kedluben, kukuřice, špenát, kapusta, zelí, zeleninový fenykl.
• Paprika: mrkev, kedluben, okurka, rajče.
• Cuketa a dýně: kukuřice, fazole, hrách, cibule, špenát.
• Brambory: fazole, kedluben, květák, brokolice, kukuřice, pastinák, špenát, křen.
• Na záhonu je řapíkatý celer dobrým sousedem pro hlávkové zelí, kedlubny, brokolici a květák, protože celer odpuzuje bělásky, kteří si na košťálovinách rádi pochutnávají. Výborně si rozumí také s fazolemi a okurkami

Jak doplnit deficit živin do půdy?

• hnojení (hnůj, jícha, zelené hnojení, kompost)
• dřevěný popel, papriky a rajčata, která díky němu netrpí nekrózou plodu rajčete, tedy hnědnutím spodních částí plodů
• měsíček, který zároveň také dezinfikuje půdu
• česnek je zase skvělou prevencí před houbovými chorobami jahod
• rajčata a celer vůní odpuzují škůdce košťálovin, křen v bramborách zase nevoní mandelinkám
• více

Rostlinolékaří - prevence chorob a škůdců

správnou kombinací květin, bylin a zeleniny předejdeme nutnosti použít chemické přípravky na ochranu rostlin a zvýšíme pravděpodobnost, že zdravou zeleninu vypěstujeme i bez podobných zásahů.

• Aksamitníky, lidově a mnohem častěji zvané jako afrikány, blokují totiž vývoj půdních háďátek, která jinak tak ráda napadají brambory, jahody nebo cibuloviny, výskyt plísní je mnohem menší, pokud na záhony mezi rajčata, dýně, okurky nebo brambory vysázíte aksamitníky
• Měsíček lékařský, dokáže si poradit s háďátky, mšicemi i slimáky, ale největší účinek má v boji proti plísním. Vysaďte ho proto v blízkosti rajčat, okurek, dýní nebo melounů a brambor
• Heřmánek pravý, chrání před houbovým a plísňovým onemocněním a podporuje její zdravý růst zeleniny. Heřmánek vysaďte mezi hrách i fazole, salát, špenát nebo celer. Pórku a cibuli pomáhá proti červivosti.
• Máta peprná (je rozpínavá), dokáže odpuzovat od veškeré zeleniny žravé dřepčíky a košťáloviny chrání před běláskem zelným, který by do nich rád nakladl svá vajíčka, ale i molicí.  Máta dokáže i ochránit bramborové políčko před nepříjemnou plísní bramborovou, pod třešně, kde odpuzuje vrtuli třešňovou a pod jabloněmi zase pomáhá bojovat s obaleči.
• Kopr vonný, odpuzuje ze záhonů zeleniny dřepčíky i bělásky, proto ho vysévejte mezi saláty, zelí, květáky, okurky, mrkev, brokolici, ale také mezi jahody a brambory.
• Levandule lékařská, dokáže odpudit celou řadu škůdců, například slimáky, mravence, ploštice i mšice. Levandule nejvíce prospívá jahodám, česneku, květáku, hrášku i fazolím
• Šanta kočičí, dokáže odpuzovat od brokolice i od květáku žravé dřepčíky, ale umí ze zeleninových záhonů vyhnat i mravence.
• Řebříček obecný, dokáže odpuzovat běláska zelného, mšice nebo svilušky. Na druhou stranu zase velmi voní užitečnému slunéčku sedmitečnému, které hubí mšice.
• Šalvěj lékařská, dokáže od košťálovin odehnat běláska zelného a od veškeré zeleniny dokonce i slimáky, ale na druhou stranu se špatně snáší s okurkami, cuketami a dýněmi.
• Vratič obecný (odpuzovač hmyzu), dokáže odradit mšice od návštěvy květin, komáry od létání kolem naší hlavy, a dokonce nevoní ani šatním molům i mšice ze zahrady (vysázený na několika místech na zahradě), pomáhá i proti mandelince bramborové, stačí ho vysázet na okraj políčka (na velké pole však jeho síly nestačí)

Rajčata, hnojení a tipy

Rajčatům svědčí nejlépe rozmezí 5,5 až 6,5 pH půdy

• Vaječné skořápky, které se v půdě velmi rychle rozloží a také mohou  ochránit vaše rajčata před některými škůdci, jako je například hmyz či šneci
• přimícháním kávové sedliny, která bude v půdě působit jako pomalu se uvolňující hnojivo
• zbytky ryb a jejich kosti (zdroj fosforu či draslíku)
• trus křepelek
• dřevěný popel totiž obsahuje velké množství draslíku
• slupky cibule podporují růst rajčat a zároveň je chrání před některými jejich škůdci a také před nízkými teplotami
• výtažek z mladého borovicového jehličí je výborný pro zlepšení úrody zeleniny (rajčat, okurek) ve formě zálivky
• popelová voda (500 gramů obyčejného popela a zalijte 5 litry převařené vody. Nechte popel sednout na dno a vodu přelijte do jiného kýblu. Přidejte dalších 5 litrů obyčejné vody a můžete zalévat, nejenom rajčata, ale cokoliv na zahradě)
• roztok kvasinek a mléka (do 3 litrové nádoby nasypte půl sklenice cukru a přidejte 100 g kvasinek. Nechte působit pod víkem zhruba týden. Poté přilijte do 10 litrů vody a roztokem zalévejte rajčata přímo u kořene)
• roztok mléka a jodové tinktury ( 1 litr mléka smíchejte s 9 litry vody a přidejte k tomu 30 kapek jodové tinktury. Následně každých 7 až 10 dní polijte roztokem rostlinu rajčat)
• jedlá soda ( 2 lžičky jedlé sody smíchejte s jedním litrem teplé vody a tímto roztokem zalijte květinu. Můžete rovněž použít metodu s popelem)
• slupky z banánu přidáme do půdy kolem rostliny, pouze BIO

Postřiky

• Česnekový postřik je ideální především jako prevence. Pomoct by měl s ochranou před hnilobou, skvrnami na povrchu listů či plísněmi. Česnek je přirozeným insekticidem učinným jak proti hmyzu, tak i mravencům či roztočům. K výrobě postřiku budete potřebovat pouze 3 větší stroužky česneku a 0,5 l vody. Česnek se nejprve oloupe a následně pořádně prolisuje. Poté se smíchá s vodou a nechá v chladném prostředí zhruba 2 až 3 dny. Ideální je lednička. Po uplynutí této doby se směs scedí a následně vleje do rozprašovače. Pak už se jenom postříkají listy sazenic.

Postřiky proti mšicím:

• česneková voda: rozmačkejte pár stroužků česneku do sklenice s vodou, důkladně rozmíchejte a vyzkoušejte
• kopřivová jícha, pelyněk- zalijeme horkou či studenou vodou, necháme louhovat pár hodin a hlavně vystydnout
• rajčata, tedy jejich listy obsahující alkaloidy hubící účinně hmyz. Na jemno nasekáme rajčatové listy a necháme přes noc namočené ve studené vodě, tou horkou bychom alkaloidy v listech poškodili. Druhý den ráno či odpoledne přecedíme, případně můžeme přidat i trochu nastrouhaného mýdla. To pořádně rozmícháme a postřik můžeme aplikovat. Množství nasekaných listů odpovídá úměrně množství vody, koncentraci roztoku prostě vyzkoušejte. Mýdlo použijte „to s jelenem,“ navíc je vlastně můžeme přidat do jakéhokoli z uvedených přípravků
• nastrouhat cca 200 g draselného (potašového) mýdla do litru teplé vody, rozmíchat a nechat vychladnout. Mýdlovou vodou stříkáme pouze napadená místa a to velmi opatrně
• polotučné mléko s vodou v poměru 1:1 a zkuste rostliny postříkat. Druhý den si zkontrolujte výsledek svého pokusu, což ostatně platí i pro ostatní postřiky. 

Zálivka:

Obecně je nejvhodnější zalévat těsně před východem slunce nebo naopak později večer. Zkrátka v době, kdy je teplota vzduchu nejnižší. Nejnižší teplota je právě těsně před východem slunce, kdy je také největší vzdušná vlhkost, takže se opět minimalizuje výpar. „Platí zásada zalévat raději více a méně často, než opačně“

Co pěstovat v době krize? Řepu, tuřín a vodnici

Když je pod střechou zelí a brambory, je vystaráno. K tomu přidejte ještě řepu, tuřín a vodnici (vodnice sušila, a pak se z ní vyráběla mouka), které naši předci vysazovali v době krize

• červenou řepu můžete vysévat (v písčité, hlinité i humózní půdě) od poloviny dubna do konce května. Řepu, kterou chcete skladovat přes zimu v písku ve sklepě, vysejte klidně až v červnu – třeba po ředkvičkách nebo špenátu, do říjnové sklizně stihne vyrůst.
• semínka červené řepy vkládejte přímo do řádků hlubokých asi centimetr s rozestupem 30 centimetrů. Mezi jednotlivými semínky zachovejte rozestupy 10 centimetrů
• pochutnat si můžete také na mladých listech – upravit je lze jako špenát nebo je můžete jen tak přidat do salátu. Nať neodřezávejte, jen ji ukruťte. Je křehká a jde to samo
• Vodnice rychle roste, proto vysévat i jako meziplodinu – tedy mezi řádky ostatních rostlin, vodnici můžete přidávat syrovou do salátů, připravit z ní zelí, kaši na způsob té bramborové nebo z ní uvařit krémovou polévku. Semena vysévejte do řádků hlubokých jeden centimetr. Mezi řádky nechte asi čtyřiceticentimetrové rozestupy. Až rostliny povyrostou, vyjednoťte je tak, aby mezi nimi byla vzdálenost patnáct centimetrů. Protože vodnice rychle dozrává, pěstujte ji na etapy. Prvně ji můžete vysévat už v březnu, další várku vysévejte o měsíc později, a tak můžete pokračovat celé léto. Pro podzimní sklizeň vysévejte vodnici koncem srpna.
• Brukev řepka tuřín (pěstování na těžších a vlhčích půdách, nesvědčí, jí dlouhodobé sucho), obsahuje opravdu hodně vitaminů – například C, B, E, A nebo K, nepěstujte tuřín tam, kde loni rostly ředkvičky, červená řepa, zelí a brokolice, pro ranou sklizeň můžete tuřín vysévat už koncem března nebo začátkem jara, pro podzimní pak až koncem června. Semínka vkládejte do řádků hlubokých dva centimetry. Řádky by od sebe měly být asi čtyřicet centimetrů. Rostliny pak vyjednoťte na 25 centimetrů od sebe

Zemědělské plodiny se rozdělují do takzvaných tratí. Zjednodušeně se dá říct, že do 1. tratě patří nejnáročnější plodiny, do 2. tratě středně náročné plodiny a do 3. tratě ty nejméně náročné plodiny. A když se naučíte správné střídání těchto plodin na stejném stanovišti, můžete se těšit na bohatou a hlavně kvalitní úrodu. Princip je jednoduchý. Abyste se na své zahradě dočkali pěstitelských úspěchů, je třeba každoročně měnit místa pěstování těchto tří druhů plodin: v dalším roce na místo 1. tratě dáte plodiny 2. tratě, na místo 2. tratě plodiny 3. tratě atd.

• Plodiny do 1. tratě, do 1. tratě patří ty nejnáročnější plodiny. Je to zejména všechna plodová zelenina (rajčata, papriky, okurky, lilek, cuketa, dýně), dále košťáloviny (květák, zelí, kapusta), celer, pórek a brambory. Půdu pro tyto plodiny je třeba připravit již na podzim, a to tak, že do ní zaryjete dostatečné množství chlévské mrvy/hnoje a kompostu. Tyto plodiny obvykle musíte přihnojovat i během samotného pěstování.
• Plodiny do 2. tratě, do 2. tratě patří zejména kořenová zelenina (mrkev, petržel, ředkev, ředkvičky, červená řepa), košťáloviny (brokolice, kedluben) a listová zelenina (salát, špenát, mangold). Půdu pro tyto plodiny připravujete až na jaře, a to přidáním kompostu před sázením/setím. 
• Plodiny do 3. tratě, mezi tyto nejméně náročné plodiny patří bobovitá/luskovitá zelenina (hrách, fazole, čočka, boby a sója) a také cibule a česnek. Záhon prakticky nemusíte připravovat před setím nijak a velkou výhodou je, že po pěstování bobovitých plodin bude mít půda dokonce lepší vlastnosti než předtím. Na kořenech těchto plodin totiž fungují bakterie, které rostlinám zprostředkovávají dusík ze vzduchu.
• Víceleté kultury, samostatnou kapitolu představují vytrvalé zeleniny a jahodníky, které můžete pěstovat na jednom místě více let (rebarbora, chřest, artyčok, bylinky).

Mezi plodiny, které je možné pěstovat na stejném místě i několik let, patří i kukuřice a salát.

Výhody střídání plodin:

• Vhodné střídání plodin pomáhá zachovat a zlepšit přirozenou úrodnost půdy.
• Rostliny stejné čeledi pěstujete na jednom záhonu nejdříve za 4 roky. Tím zamezíte jednostrannému vyčerpávání půdy (půdní únavě).
• Rostliny mají různě hluboký kořenový systém. Zatímco mělce kořenící zeleniny čerpají živiny těsně pod povrchem (např. podzimní špenát, salát k přezimování), hluboce kořenící rostliny si dokáží pro živiny "sáhnout" podstatně hlouběji.
• Střídáním rostlin zamezíte přenosu škůdců a chorob, kteří se specializují na konkrétní rostlinné druhy (např. cibuloviny – vrtalka pórová, houbomilka česneková; košťáloviny - nádorovitost košťálovin; brambory - drátovci).
• Pravidelné střídání pomáhá také v boji s vytrvalými plevely (pýr plazivý, svlačec rolní).
• Luštěniny vážou dusík, který je tak dostupný plodinám, které je v osevním postupu  vystřídají. Zvlášť velké množství jej vyžaduje listová zelenina.

Biodynamický měsíční kalendář vychází z předpokladu Rudolfa Steinera, že pohyb Měsíce po obloze má důležitý vliv na agrotechnické procesy. V tomto kalendáři Steiner předepsal, které fáze Měsíce jsou vhodné pro výsev, výsadbu, sklizeň a další činnosti.

více: https://permakultura2.webnode.cz/biodynamicke-zemedelstvi/

Revoluční metodu pěstování zeleniny v zimě objevil rakouský farmář Wolfgang Palme

• ledový salát radí vysadit v srpnu, abyste ho pak mohli sklízet od listopadu do ledna
• Špenát, purslane, ředkvičky, tuříny, středomořské byliny a lacinato kale
• Zinsenhof, experimentální farma (zimní zemědělství ve střední Evropě), kde používá nevyhřívané měkké plastové tunely ( využívá teplo zvířecího trusu), ve kterých pěstuje salát, špenát, pórek, červené ředkvičky, identifikoval více než 70 odrůd, které mohou vydržet zimní teploty regionu.
• metodu používá farma Krautwerk v dolnorakouské vesnici Großmugl, kterou provozují Claudia Detz a Robert Brodnjak, pěstují 200 odrůd zeleniny na pouhých 3,5 akrech (o něco méně než tři fotbalová hřiště)
• založil ve Vídni City Farm v největším parku ve městě Augartenhttps://reasonstobecheerful.world/plant-vegetable-garden-winter/

https://hobby.denikplus.cz/1120-pokud-chcete-mit-bohatou-urodu-zeleniny-musite-plodiny-spravne-stridat-jde-o-velmi-ucinnou-metodu.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

https://www.prozeny.cz/clanek/co-pestovat-v-dobe-krize-repu-turin-a-vodnici-63184?seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=prozeny.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null

Co vysévat v srpnu? 

• kozlíček polníček neboli salát polníček je možné vysévat až do poloviny podzimu. Pokud se rozhodnete právě pro srpen, tak vyberte polostinné stanoviště, kde ho nebudou tolik ohrožovat vysoké teploty
• do půlky srpna, a pro úrodu v zimě klidně ještě v září či říjnu, můžete radostně vysévat i špenát. Tomu bude rovněž svědčit spíše polostinné místo, které ho ochrání před vysokými srpnovými teplotami a vysycháním půdy, což by mohlo mít za následek špatné klíčení semen
• mangold, roketu a asijské druhy listové zeleniny – mizuna, mibuna a Kai Choi neboli čínská hořčice
• angold ani špenát nepatří na stanoviště po červené řepě
• do poloviny měsíce se vysévají rovněž saláty pro podzimní sklizeň, například odrůda Jupiter, Saturn či Humil, nebo takzvané celoroční polní saláty, třeba odrůda Rosela a Medim
• ředkev vodnici, která vás příjemně překvapí svým rychlým růstem a dobrou skladovatelnost, Semena se vysévají na slunné stanoviště a do rýh, které by od sebe měly být vzdáleny asi 40 cm
• mrkev Rondo, která je určená pro přímou konzumaci, je velmi ranou odrůdou kulaté mrkve typu Parisian s krátkými kořeny (3–5 cm). Její vegetační doba se pohybuje okolo 80 dní, takže do konce sezóny stihne bez problémů dozrát. Vysévá se do poloviny srpna a do sponu 20 x 5 cm. Je náročnější na dostatek zálivky a živin. Vyniká především svou chutí, ale i léčebnými účinky
• do půlky měsíce srpna lze vysévat také řapíkatý fenykl, který dozrává přibližně za 70 dní. Vysévá se klasicky do řádků a následně se jednotí do sponu přibližně 30 x 50 cm. Díky pomalu se zkracujícím dnům nebudou mít rostliny tendenci vybíhat do květu, což se podepíše na lepším vývoji bulv. Fenykl nevyžaduje okopávání, jelikož by mohlo dojít k poškození jeho kořenů