Časová os svetovej hospodárskej histórie

V roce cca 3 000 před naším letopočtem jsme spoléhali na výměnný systém, civilizace se vyvinula a začala ke směně zboží použití papírových peněz, kreditních karet a nakonec i virtuálních měn řízení hospodářského růstu. Světová ekonomika se díky depresím, válkám a dalším událostem vyvíjí exponenciálně. Světový HDP, který v roce "NULA" dosáhl cca184 miliard USD,nyní je to neuvěřitelných 120 bilionů dolarů. Americká ekonomika od Velké recese v roce 1929 neustále roste.

• Průmysl hraje ve světové ekonomice mnohem podstatnější roli než zemědělství, průmysl představuje 25% světového HDP
• Odvětví služeb se podílí na 65 % světového HDP
• USA a Čína vynakládají na výzkum a vývoj mnohem více než kterákoli jiná země na svět
• USA mají 18,6 milionu dolarových milionářů, více než kterákoli jiná země na světě (v Číne je to pouze cca 4, 4 milionů)
• Firmy z USA  představují více než 44 % celkové světové tržní hodnoty akciového trhu
• Dluh USD dynamicky roste v roce 1975 to bylo pouze 0,5 bilionu USD, nyní v roce 2019 je to 23 bilionů USD (největšími vlastníky amerického dluhu je Čína, Japonsko, Brazílie, Velká Británie, irsko, Island, Švýcarsko, Luxembursko, atd.)
• Nejvíce peněz obíhá v Čínské ekonomice, následuje USA, Japonsko a EU
• Čínská ekonomika vzrostla od roku 1989, 14,12krát
• Eurozóna a další země s vysokými příjmy, včetně USA, rostly mnohem pomaleji než Čína. Americká ekonomika vzrostla pouze 2,09krát než v roce 1989.
• Globalizace ovládla a zmenšila svět, udělala z planety jedno velké tržiště, jemuž nevládnou národní, nýbrž nadnárodní společnosti, tím mimo jiné vytvořila hlubokou závislost mezi firmami a národy, kvůli níž jsou zranitelnější vůči neočekávaným šokům, ale současně díky soustředěnému a velkému úsilí různých společností se vytvořilo dosud nebývalé bohatství, bohužel ale na dluh!

Někteří lidé si možná mylně myslí, že "peníze jsou krví ekonomiky", ale peníze jsou pouze nástrojem, krví ekonomiky je tok zboží, služeb atd. Tento názor potvrdil bártrový obchod, současná epidemie (2020 2021) a energetický šok (zdražení energií), ve světové ekonomice je přebytek peněz (které hledají zhodnocení), ale zamrzla poptávka (populace zchudla) a proto směřuje světová ekonomika do recese a stimulační balíky a tisk peněz nejsou nic platné.

• Růst civilizace za posledních 60 roků?
• Cyklické fáze vývoje civilizací můžeme vidět i v popisu Calhounova experimentu, Herakleitova zákona atd..

Časová osa světové ekonomické a hospodářské historie

• Zemědělství se objevilo před cca 10 000 lety (přechod od lovců sběračů k zemědělcům začal pravděpodobně na Středním východě). Na planetě žilo cca 5 milionů obyvatel. Byla to jedna z největších revolucí v lidské historii. Díky obdělávání půdy bylo možné místo 5ti lidí uživit 35 lidí (např. Egypt, údolí Nilu). Zemědělství se tak stalo základem pro budování státu. Jen při nadbytku produkce je potravin je společnost schopna přesunout část obyvatelstva pro plnění jiných úkolů (věda, náboženství, stavebnictví, řemesla atd.). Tím dále zrychloval proces ovlivňování světa člověkem zrychloval.
• cca 5000 až 4500 let př. n. l zemědělství,- vynález pluhu,stopy nejstarších fosilních brázd, dokládajících používání pluhu, byly spatřeny v Mezopotámii a jsou datovány do období kolem 5000 až 4500 let př. n. l.. Zdá se, že právě v průběhu čtvrtého tisíciletí se používání kyvného pluhu rozšířilo na Blízký východ a poté se dostalo na okraj Středozemního moře a do Evropy. 
• cca 3 000 př.n.l. vznik bártrového obchodu
• cca 650-600 př.n.l. první kovové peníze (Turecko)
• Hedvábná steska z Číny do Evropy (osm tisíc kilometrů dlouhá obchodní tepna na euroasijském kontinentu) vedla k rozvoji světového obchodu
• cca 618-907 n.l. první papírové peníze (Čína)
• 10. století, první zákonná měna se objevila v Číně a její používání se rozšířilo během dynastie Jüan a Ming. Dynastie Sung (960–1279) byla první, která zavedla papírové bankovky (státovky), zvané ťiao-c
• 1312 -1337 vládl Mansa Musa (Africký král králů, nejbohatší muž historie, měl majetek odhadovaný na více jak 400 miliard USD), kromě Mali zahrnovala území dnešního Senegalu, Mauretánie, Burkiny Faso, Nigeru, Gambie, Guinee-Bissau, Guinee a Pobřeží Slonoviny. 
• 1492 kolonizace Ameriky, rozvoj světového obchodu
• 1602 Východo-indická společnost, první obchodní firma
• Během třicetileté války (1618-1648) zahynulo cca 8 milionu lidí (lidé umíraly a mor a epidemie)
• 1661 první papírové bankovky v Evropě (první overtonovo okno v bankovnictví)
• 1683 první banka v Amsterodamu
• 1720 skot John Law zavedl papírové peníze ve Francii, papírové peníze (měl monopol na tištění peněz a založit Všeobecnou banku) zavedlo několik málo zemí už před Francií, ale nikdy nebyly takhle úzce svázány s ekonomických fungováním státu. Asi nezáměrně nedomyslel, že oběživo, jež jako životodárná krev proudilo společností, se může proměnit v jed, nebude-li dostatečně kryto (to nebylo). Zřídil také Západoindickou akciovou společnost. Když se z peněz stávaly směšné papírky, zakázal Law v součinnosti s regentem používání mincí i nákup šperků, drahokamů či zlata.
• 1723 Adam Smith je považován za otce ekonomie.
• 1761 Bankocetle (německy Bancozettel) byly první papírové peníze používané na území monarchie, byly zavedeny na přelomu let 1761/1762 za vlády Marie Terezie
• 1765 James Watt, vynález parního stroje, symbol průmyslové revoluce.
• 1792 vznik USD.
• Cca 1800 Počátek globalizace, která začala v 19. století souběžně s průmyslovou revolucí, díky parníkům a vlakům umožnila přepravu zboží na dosud nepředstavitelné vzdálenosti a industrializace současně dovolila ve velkém množství vyrábět žádané produkty jako železo, textil či spotřební zboží. Kolébkou globální ekonomiky byla Británie a Evropa, temnou stránkou propojeného byznysu je kolonizace Afriky či Indie.
• V roce 1815 měla Británie dluh ve výši takřka 200 % HDP, o 100 let později dosahoval již jen 25 %, bylo to díky díky ohromujícímu technologickému a následně hospodářskému růstu, jejž britské impérium zažilo ve století páry.
• 1821 vznik zlatého standardu v Británii a následně 1871 v Německu.
• 1871 - 1914 (1USD = 1/20 unce zlata) „klasický zlatý standard“, hodnota jednotlivých měn byla pevně navázána na zlato a toto navázání znemožňovalo vydávat nové ničím nekryté peníze. Enormní válečné výdaje během první světové války vedly válčící strany k opuštění zlata a inflaci.
• 1873 Krach na vídeňské burze byl velký burzovní krach, ke kterému došlo 9. května 1873 , byla důsledkem příjmu z reparací po vyhrané válce nad Francií (Německo a Rakousko - Uhersko).
• 1909 Amoniak, díky Haber-Boshově umělé syntéze amoniaku jsme se ho naučili vyrábět průmyslově, jinak by tahle planeta sedm miliard lidí neuživila. Současně však půda díky průmyslovým hnojivům degraduje (dochází k erozi půdy, klesá obsah minerálů a půdního mikrobiomu), klesá její přirozená diverzita, půda se stává mrtvou..
• 1913 založen FED.
• 1914 před 1 světovou válkou (zasáhla Evropu, Afriku a Asii a bojovalo se i  ve světových oceánech) byl zablokovám vládami mezinárodní bankovní zůčtovací systém v očekávání světové války (největší systémová krize), hodnota jednotlivých měn navázána na zlato (například americký dolar byl definován jako 1/20 unce zlata), a toto navázání znemožňovalo vydávat nové ničím nekryté peníze. Po skončení první světové války se už ani jedna ze stran k původnímu standardu nevrátila.
• V letech 1859 až 1914 zvýšila Amerika z hlediska hodnoty celkovou produkci průmyslového zboží osmnáctkrát a do roku 1919 – podnícená první světovou válkou, jež Evropu naopak zbrzdila – třiatřicetkrát. V této epoše už USA průmyslové zboží nedovážely, naopak ho exportovaly do všech koutů planety.
• 1919-1920 díky španělské chřipce zemřelo cca 50 milionů lidí, v 1. světové válce to bylo pouze 10 milionu.
• 1923 velká hyperinflace v Německu (32 400 %).
• 1929 - 1933 Velká hospodářská krize, nejdelší a nejhlubší globální hospodářský propad v minulém století, pokles výroby ve světě až o 40 %, zhroucení obchodu, krize v zemědělství, prudký růst nezaměstnanosti, pokles mezd - nepokoje demonstrace, stávky Začala v Americe a globálně se rozšířila. Umocnily ji slabé banky, nízké ceny v zemědělství a později i obchodní překážky. Krizi ukončila peněžní injekce prezidenta Franklina D. Roosevelta, zvaná New Deal v roce 1933, (nezaměstnanost byla cca 24 %), a předválečné úsilí, co ekonomiku vytáhlo z deprese.
• 1933 zrušen zlatý standard  za úřadu prezidenta Franklina D. Roosevelta - dvacet let po zavedení Federálního rezervního systému, v době, kdy vrcholila velká hospodářská krize.
• 1941-1945 během Velké vlastenecké války proběhla nová průmyslova revoluce, průmysl se přesunul ze západu na východ prostřednictví  železniční sítě, na Urale a Sibiři postavili 2 tisíce nových továren, během války to bylo více než jednu denně. Současně v prvním půlroce (1941) války se přestěhovalo 10 milionů lidí ze západu na východ, jde asi největší migraci v dějinách lidstva.
• 1943 Penicilin, byl vytvořen během masivního válečného projektu v roce 1943; dramaticky snížil počet infekcí a amputací mezi zraněnými americkými a britskými vojáky během 2.světové války. Po roce 1945 se penicilin rozšířil do celého světa a začala se nová éra medicíny. Odhaduje se, že penicilin zachránil 82 milionů životů
• 1945 založení MMF na základě brettonwoodských dohod spolu s Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj; od roku 1947 zvláštní orgán OSN. Základním orgánem MMF je Rada guvernérů složená ze zástupců všech 154 členských států. Posláním fondu je posilovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat rozvoj i vyrovnaný růst mezinárodního obchodu, napomáhat členským státům při odstraňování deficitů platební bilance, podporovat stabilitu měnových kursů.
• 1945 - 1971  Brettonwoodský měnový systém (1USD = 1/35 unce zlata), Americký dolar získal status oficiální celosvětové rezervní měny, od které navíc budou měny ostatních zemí odvozeny. Současně Spojené státy musely garantovat směnitelnost dolaru za zlato v pevně stanoveném kurzu 35 dolarů za trojskou unci zlata (jednalo se o jistou formu zlatého standardu).
• 1946 Československem organizovaný odsun Němců, "organizovaný odsun" Němců z českého pohraničí patří mezi jedno z největších vysídlení lidí (téměř 3 miliony). V prvním půlroce (1941) války se přestěhovalo 10 milionů lidí ze západu na východ, asi největší migrace v dějinách lidstva.
• 1948 Marshallův plán (pomoc Evropě po 2. světové válce).
• 1950 vznik první platební karty Diners Club.
• 1953 Československo vystoupilo z Brettonwoodského měnového systému (zrušilo navázání koruny na USD a ustanovilo navázání na Rubl, v té době byl ještě tzv. lístkový systém na potraviny a spotřební zboží, měli jsme vlastní monetární systém), západní země využívali tzv. Marshallův plán (objem pomoci cca 13 miliard USD), byl přijat Kongresem USA 3. dubna 1948 s cílem organizovaně zabezpečit americkou pomoc poválečné Evropě (za půjčené USD si evropané kupovali americké zboží). Československá republika byla zakládajícím členem MMF; v roce 1954 její členství ukončeno (jednostranná úprava kursu československé měny při peněžní reformě).
• 1.6.1953 v Československu proběhla měnová reforma, zároveň byl zrušen přídělový lístkový systém prodeje potravin a průmyslového zboží. měna pevná, a že k žádné měnové reformě, o které se spekulovalo, nedojde. Téhož večera ale byly uzavřeny obchody. Hotovost do 300 Kčs na osobu se přepočítávala poměrem 5:1. Pro vyšší částky se vydávala 1 koruna nových peněz za každých starých 50 Kčs. Uložené peníze byly znehodnoceny v poměru 5:1 do hodnoty 5000 Kčs, vyšší částky do 50 000 Kčs se přepočítávaly poměrem 25:1 a nad tuto hodnotu dokonce 30:1.
• Nástupcem Brettonwoodského systému (1945 -1971) byla Smithsoniánská dohoda (1971 - 1973), podepsaná v prosinci 1971. Americký prezident Nixon ji nazval "Největší měnovou dohodou v dějinách lidstva. Dohoda zafixovala kurzy mnohých evropských měn vůči dolaru (kurzy byly podhodnocené).  Spojené státy navíc devalvovaly oficiální kurz dolaru na 1/38 unce zlata. Pokračující inflace v USA ale vedla k tomu, že bylo stále obtížnější udržet stávající nadhodnocený kurz dolaru, a již v březnu 1973 se smithsoniánský systém zhroutil. 1971 ztráta směnitelnosti USD za zlato, prezident Nixon zrušil zlatý standard (1 USD = 1/38 unce zlata), od té doby rostl dluh USA v průměru o 9 % ročně. Od roku 1960 se dluh USA nesplácí, rozpočet je deficitní. Od roku 1971 proběhlo již třetí kvantitativní uvolňování.
• 1973 OPEC, ropné embargo, OPEC záměrně snížil těžbu ropy o asi 5% (růst ceny ropy z 3 na 5 USD a pak až na 12 USD), Smithsoniánský systém zhroutil.
• 1976 Kingstonský (jamajský) měnový systém (1976, fiat currency system), peníze k kingstonském měnovém systému se tvoří dluhem (začíná exponenciální růst), nahradil Brettonwoodský měnový systém. Od roku 1976 extrémně narůstá příjmová a majetková nerovnost na globální úrovni - koncentrace majetku do rukou úzké skupiny osob.
• 1987 Black Monday říjen, trhy se propadly během dne o 20 %, během 2 týdnů dokonce o 30 %, tehdy byly trhy na maximu v srpnu 1987, trvalo sedm měsíců, než se burzovní křivky zase vrátily do normálu.
• 1991 vznik internetu, počátek procesu digitalizace společnosti, která vyvrcholí kontrolovanou společností (DVS).
• 2000 DOT.com bublina, extrémně narostl podíl ztrátových firem až na 81 %, které vstoupily na burzu (IPO), prasknutí internetové bubliny v březnu 200, trvalo to 2,5 roku než se burza zase vrátila do normálu, jde o počátek digitální globalizace (ekonomika digitálních platforem).
• 2007 světová recese.
• 2008 hypoteční krize, pád burzy, trhy se propadly během dne o 10 %, velkou recesi odstartoval pád banky Lehman Brothers v září roku 2008, příznaky byly viditelné již v roce 2007.
• 2009 vznik BITCOINU. 
• 2014 ECB od června snížila úrokové sazby do záporu, ve Švédsku vtamní centrální banka tento krok realizovala již červenci 2009.
• 2018 obchodní válka s Čínou, v roce se také vyrovnal rekord, kdy podíl ztrátových firem dosáhl až na 81 %, které vstoupily na burzu (IPO) a neměli zisk s vrcholem bubliny Dot-Com v roce 2000.
• Od roku 1913 do roku 2018 ztratil USD 95 % své kupní síly, přesto je USD světovou rezervní měnou.
• Březen 2020 - ropná cenová válka (4. ropný šok).
• 2020 - zdravotní krize je spuštěna pandemií koronaviru, postupně bude docházet k řetězení dalších důsledků (klimatické změny, sucho, nedostatek potravin, nezaměstnanost, krachy firem a různých oborů, růst agresivity, přechod do virtuální reality a digitálního prostředí atd.). Rok 2020 nás postavil globálně před otázku, zda záměrně utlumit ekonomickou aktivitu s cílem ochránit lidské životy, odpověď byla jednoznačně ANO. Po odeznění pandemie budeme sčítat náklady a analyzovat co globální civilizace v novodobých dějinách ještě nezažla (díky stopnutí globální ekonomiky na několik týdnu - ekonomický a cestovní blackout). Důsledkem a cenou za koronavirovou STOPKU a nevyřešené problémy z minulosti je hluboký dlouhodobý ekonomický propad a příchod dalších černých labutí.
• Začátkem dubna  2020 EU navrhla "Evropský Mashallův plán (na řešení koronavirové pandemie a restart ekonomiky)" v objemu 1,7 bilionu eur, za tyto dluhopisy bude ručit všech 27 států.
• 2021 SPAC nakupují předražené firmy, proto by se mohla opakovat situace z přelomu tisíciletí, DOT com bublina. SPAC, podle anglických slov special-purpose acquisition companies. Jde o firmy, jejichž cílem je zaměřovat se na akvizice. V poslední době tyto podniky vyhledávají zejména start-upy v odvětví vyspělých technologií. Po roce 2000 roste počet firem, které vstoupili na burzu a nikdy nebyli v zisku (dolaroví jednorožši typu UBER atd.)a mají tržní hodnotu v miliardách USD.
• Leden 2021, Facebook (META) spouští svou digitální měnu a následně Metaverse, virtuální svět, který je výsledkem digitálního myšlení a povede ke kolapsu civilizace (podobně jako Calhounův experiment).
• V průběhu roku 2021 roste raketově inflace a nakonci roku může v některých zemích Evropy atakovat hranici 8%. Přesto ECB má stále záporné úrokové sazby. Nejen Evropu zasáhla energetická a plynová krize.
• 24.2.2022 Zástupný konflikt na Ukrajině - zásadní mezník v celosvětové ekonomice, drtivé sankce proti Ruské federaci, které ale mají zásadní dopad na celý svět, dochází k chudnutí světové populace a saoučasně dochází ke koncentraci majetku, svět se polarizuje. Blíží se transformační bod zlomu civilizace, který je charakteristický extrémy, polarizací a rychlými změnami.
• 2022 Inflace dosáhla v Česku v květnu 2022 16% ve srovnání s dubnem 2022. Dodobný trend růstu inflace je vidět po celém světě.
• 2022- 2025 Poslední stádium globalizace: Digitální imperialismus (Metavese)
• Čeká nás pád světového měnového systému, digitální měnová reforma (2022 - 2024) a nové digitální měny? (proto zejména Rusko a Čína nakupovali zlato, aby vytvořili alternativní měnový systém?) Existuje již paralelně novy "Kvantový měnový systém" s technologii blockchainu?

Nejčastějším typem úvěru ve středověku na našem území byl tzv. hantpfant, půjčka proti zástavě. Půjčovat peníze za movitou záruku mohl každý měšťan, ale na rozdíl od Židů, jimž předmět při nesplácení propadl automaticky, museli ostatní zapsat zástavu u rychtářského soudu a tam se případně domáhat jejího vydání. Vedle zástavy se legálně praktikovala i neskrývaná lichva. Nejobvyklejší způsob půjčky byl ovšem formálně bezúročný: Dlužník se věřiteli upsal k vyšší částce, než jakou obdržel. pokud dlužník přestal splácet, dřívější splátky propadly a dluh se vymáhal v plné výši. 

• Čtvrtina až polovina obyvatelstva měst nevlastnila žádný majetek. K nim je třeba připočíst desetinu až pětinu natolik chudých, že je městské seznamy poplatníků ani neznají – jako třeba žebráky, tovaryše nebo nevěstky. 
• Zhruba dvě třetiny městské populace si nemohly dovolit dům, a často ani vlastní domácnost. Ve středověké Praze známe domy, kde žilo i patnáct rodin. Jiní nalézali útočiště u církevních institucí nebo přespávali před městskými branami ve stodolách. Největší část chudiny přežívala v brlozích na okraji města. 

Dobytím Mexika před 500 roky začala globalizace a odstartoval kapitalismus (Evropu zaplavilo zlato a stříbro z Mexika). Konquista byla také zásadním příspěvkem k první globalizaci, vzniku jednotného trhu, vzestupu námořního obchodu a k nečekanému hospodářskému a mocenskému vzestupu západní Evropy. Na začátku 16. století totiž neměli Evropané za přepychové orientální zboží, koření, hedvábí nebo porcelán co jiného nabídnout. O jejich výrobky nebyl na východních trzích zájem.

Století páry, Anglie (Velká Británie) v období páry (James Watt zdokonalil parní stroj) na konci 18. století byla schopna produkovat 80% energie tehdejšího světa, získala tak technologický náskok a to ji umožnilo stát se světovou koloniální velmocí a její vliv skončil až po druhé. světové válace

• 19. století je nazýváno stoletím páry a stalo se základnou průmyslové revoluce.

Druhá světová válka je zdaleka nejdražší válka v americké historii, válka v Afghánistánu je pouze třetí nejdražší, je však nejdelší, trvá již 18 letech.

Hodnota majetku 2019

Hodnota globálního majetku ovládaného Američany dosahuje 106 bilionů USD (30%) a tvoří pouze 4,5% světové populace, asijské země dohromady ovládají majetek v hodnotě 141 bilionů dolarů (39 %). Samotná Čína vlastní cca 64 bilionů USD (18%) světového majetku. Africké země kontrolují asi 1,14 % bohatství a země Latinské Ameriky kolem 2,75 % globálního bohatství, které je definovaného jako hodnota všech finančních aktiv po odečtení dluhů. Češi ovládají jen 0,15 % světového bohatství a tvoří cca 1 promile světové populace.

• 500 nejbohatších lidí světa disponuje majetkem v hodnotě 5,9 bilionu dolarů. 

V roce 2015 byla stanovena hladina "extrémní chudoby" pro příjem na osobu menší než 1,9 USD (cca 44kč,) na den, za posledních 30 roků klesl počet lidí v extrémní chudobě z 1,9 miliardy na cca 650 milionů (nyní 30 % z tohoto počtu žije v Indii) a současně za posledních 35 roků (od roku 1980 do 2015) vzrostl počet osob s příjmem do 10 USD (cca 230 kč) na osobu na den z 2,6 miliardy na cca 6,6 miliardy lidí (populace má cca 7,7 miliardy).

Solární cyklus s periodou cca 11 roků, NASA došla k závěru, že sluneční aktivita v 25. cyklu (vrchol 2023 -25) míří k poklesu, jaký nemá obdoby za posledních 200 let. De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu (a tím se zvyšuje Frekvence Země, obdobný vývoj předcházel takzvanému Maunderovu minimu v 17. století, kdy zcela vymizely sluneční skvrny. V roce 2020 (počátek 25. slunečního cyklu - ekonomická krize) se nacházíme ve Slunečním minimu (bodu zlomu) - přechod z 24 cyklu do 25 slunečního cyklu, poslední sluneční minimum probíhalo v letech 2006-2010 (počátek 24. cyklu, 2008 - ekonomická krize).

Podle některých studií má Slunce vliv na tektonickou a vulkanickou činnost. Mechanismus ale zatím není znám. Změny zemské magnetosféry vyvolané sluneční aktivitou mají vliv na množství kosmického záření dopadajícího na Zemi. Větší intenzity kosmického bombardování zřejmě energetické částice pronikají do zemské kůry hlouběji a ovlivňují pochody, které tam probíhají. 

• 1638 - 1715 Mauderovo minimum, Malá doba ledová (1400-1850), De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu
• 1815-1835 De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu, Daltonovo minimum (1790 - 1830), Malá doba ledová (1400-1850), od konce tohoto minima je dynamický růst populace a rozvoj lidské civilizace (zdokonalení parního stroje
• 1873 První celosvětová krize
• 1914 počátek 1. světové války (bod zlomu - přechod z 14. do 15. slunečního cyklu)
• 1918 Španělská chřika, konec 1. s.v. (maximum 15. slunečního cyklu)
• 1923: Hyperinflace v Německu (bod zlomu - přechod z 15. do 16. slunečního cyklu)
• 1929 Velká hospodářská krize - krach na newyorské burze 24. října (maximum 17. slunečního cyklu)
• 1938-9 počátek 2. světové války (maximum 18. slunečního cyklu)
• 1945 konec 2. světové války (bod zlomu - přechod z 17. do 18. slunečního cyklu)
• 1960 Rok Afriky (maximum 19. slunečního cyklu)
• 1973 Ropná krize (maximum 20. slunečního cyklu)
• 1997-8 Asijská a Ruská finanční krize (bod zlomu - přechod z 22. do 23. slunečního cyklu)
• 2000 -1 DOT com bublina a 11. září 2001 teroristické útoky (maximum 23. slunečního cyklu)
• 2007-8 Hypoteční krize (bod zlomu - přechod z 23. do 24. slunečního cyklu)
• 2020 - 2021, Hospodářská a zdravotní krize (covid), blackout ekonomiky
• 2022 zástupný konflikt na Ukrajině (studená válka II), geopolitická, energetická, surovinová a plynová krize, konec globalizace.
• 2023-5 kolaps západní civilizace (maximum 25. slunečního cyklu)
• 2030 -2040 Moderm minimum

 

12.10.2022 Brad DeLong z U.C. Berkeley na Bloombergu hovořil o své knize zaměřující se na ekonomickou historii dvacátého století. Nejdříve ale vysvětloval, proč ve skutečnosti píše o období, které začíná rokem 1870 a končí rokem 2010. První datum podle něj bylo významným mezníkem – před ním vládla chudoba a po něm se situace začala výrazně měnit k lepšímu. Zatímco před rokem 1870 nebyl ani výhled každé další generace nijak povzbudivý, po tomto roce nastalo období, kdy se každá další generace posouvala na technologické úrovni výrazně kupředu.

Ekonom míní, že prudký technologický pokrok znamená, že je ve světě možné dosáhnout stavu, kdy „každý bude mít dostatek“. Něco takového bylo podle něj v minulosti nemyslitelné. V roce 1919 už ale J. M. Keynes psal, že po roce 1870 se společnost dostala do ekonomického Eldoráda. K čemu přitom došlo po roce 1870? DeLong řekl, že existuje řada názorů, podle některých je významné třeba to, že zákony platí pro každého. Nicméně podle něj šlo tehdy o tři hlavní faktory. První z nich byl vznik průmyslových laboratoří, ve kterých se testovaly nové technologie a které zvýšily efektivitu výzkumu a vývoje. Druhým faktorem byl vznik korporací, které začaly fungovat způsobem, jaký známe dodnes. A v neposlední řadě se projevil vliv globalizačních faktorů včetně telegrafu či nových způsobů dopravy. Lidé tak disponovali novými technologiemi a zároveň mnohem více uvažovali o tom, jak je použít a využít v různých částech světa.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5179469/delong-jedna-velka-ekonomicka-era-1870-az-2010.html

12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.

"Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.

• Historik Dominic Lieven už dříve napsal, že "během dvou generací před rokem 1914 se evropská společnost jako celek proměnila víc než během předcházejících mnoha staletí"
• Bleskurychlý pokrok v technologiích a v bohatství, který nastal po roce 1870, nešel ruku v ruce s pocitem štěstí a spokojenosti obyvatel Spojených států a západní Evropy (právě na tyto regiony se soustřeďuje).
• Výrazný nárůst spokojenosti a optimismu lze podle něj na datech dokázat jen ve dvou obdobích - od roku 1870 do vypuknutí první světové války v roce 1914 a poté zhruba ve 30 letech následujících po druhé světové válce. Dlouhodobě se pak prohlubovala míra nerovnosti ve vyspělém světě, byť v posledních několika letech se tento trend změnil. Vliv také měly stále vyhrocenější politické spory uvnitř jednotlivých zemí. Lidstvo své mimořádné technologické inovace často použilo k destruktivním účelům - 20. století tak přineslo nejen ohromující materiální pokrok a snížení míry chudoby, ale také nejničivější konflikty a nejhorší režimy v dějinách.
• https://archiv.hn.cz/c1-67091920-zlom-od-ktereho-jsme-neskutecne-zbohatli-od-roku-1870-lidstvo-padi-kupredu-a-ekonom-vysvetlil-proc

24.1.2021 Americký akciový trh v posledních měsících zaplavují akcie firem, které vznikly jen proto, aby vyhledávaly akviziční příležitosti. Investoři jim loni svěřili rekordních 82 miliard dolarů, tedy přibližně 1,8 bilionu korun, přestože ani nevědí, do čeho budou investovat. Část expertů se proto domnívá, že tyto podniky by nakonec mohly být novým zdrojem spekulativní bubliny. Uvedl to server listu The Wall Street Journal (WSJ). Řeč je o firmách, které se označují zkratkou SPAC, podle anglických slov special-purpose acquisition companies. Tedy o firmách, jejichž cílem je zaměřovat se na akvizice. V poslední době tyto podniky vyhledávají zejména start-upy v odvětví vyspělých technologií. Angažují se v nich i známá jména, nejen proslulý investor William Ackman, ale také například bývalý hráč basketbalové NBA Shaquille O'Neal či bývalý předseda americké Sněmovny reprezentantů Paul Ryan.

SPAC jsou čím dál častějším nástrojem financování pro soukromé firmy, které mají zájem dát své akcie na veřejný trh. Takto se v roce 2019 například dostala na burzu společnost Virgin Galactic britského miliardáře Richarda Bransona. Vhodný akviziční cíl tak nyní hledá už skoro 300 firem označovaných jako SPAC. K dispozici mají celkem zhruba 90 miliard dolarů (kolem 1,9 bilionu korun) a v posledních týdnech vzniká v průměru pět takových firem každý pracovní den.

• Od začátku letošního roku vzniklo už 67 SPAC, které od investorů získaly téměř 20 miliard dolarů. To je výrazně nad částkou za celý rok 2019, která byla rekordní, než se fenomén SPAC loni prudce rozšířil. SPAC za loňský rok získaly do té doby nevídaných 82 miliard USD.
• "Když slyšíte, že o SPAC už mluví všichni, vyvstává otázka, zda už z toho není spekulativní mánie," řekl člen vedení společnosti Westchester Capital Management Roy Behren, který sám do firem SPAC investuje. Jako problém by se mohl ukázat i málo průhledný proces oceňování firem, který může vést k tomu, že SPAC nakoupí předražené firmy. Opakovat by se proto mohla situace z přelomu tisíciletí, kdy splaskla bublina internetových akcií a nastal propad na burzách, upozorňuje Atwater z Financial Insyghts.
• https://www.e15.cz/byznys/burzy-a-trhy/wall-street-je-precpana-akvizicnimi-stopari-se-dvema-biliony-dolaru-se-pousti-po-jakekoli-stope-1377326

15.5.2020 Podle MMF budou mít letos takzvané rozvinuté ekonomiky (patří mezi ně 35 zemí světa včetně Česka) průměrný schodek rozpočtu ve výši 11 % HDP (pro srovnání − nejhorší deficit českého rozpočtu za posledních 20 let byl 6,5 % v roce 2002). Tohle obrovské číslo navíc platí jen v případě, že v druhé polovině roku už nedojde k žádnému dalšímu "zamrznutí" světa a ekonomika se bude postupně uzdravovat z koronavirového šoku. Jinak může být ještě hůř. I když se ale naplní optimističtější scénář, pořád to znamená, že bohaté světové země zvýší svůj hrubý veřejný dluh ke konci roku o šest bilionů dolarů na celkových 66 bilionů. Jinak řečeno, celkové zadlužení vlády a dalších veřejných orgánů státu se v poměru k HDP zvýší u těchto zemí ze 105 na 122 %. To je více než během jakéhokoliv roku poslední finanční krize.

U rozvíjejících se trhů jde o dluh ve výši 8,4 bilionu dolarů, z čehož nejméně 730 miliard je splatných do konce tohoto roku. Dojde-li k oslabení lokálních měn, mohou mít tyto státy se splněním svých dluhových závazků velké problémy.

Spojené státy tak sice mají rekordně vysoký dluh, vzhledem k nízkým úrokovým sazbám ale na jeho splácení loni vynaložily "jen" 1,8 procenta HDP, což bylo méně než před 20 lety.

https://ekonom.ihned.cz/c1-66763040-az-skonci-boj-s-virem-ceka-svet-zapas-s-dluhy

https://www.forbes.cz/forbes-history-pred-300-lety-se-zacalo-platit-papirovymi-penezi-jejich-vynalezce-skoncil-jako-zebrak/