zánik civilizácií

Velké civilizace v Asii (Čína, Indie, Sumerská říše), Afrika (Egypt), Jižní Amerika, Evropa (Keltové, Římané, Řekové, Křesťani) a další procházeli postupně vývojovými fáze a podle archeologů se u nich vyskytovali podobné symptomy (příznaky), které vedly k jejich postupnému kolapsu (zániku). Na jiném místě planety země vznikla nebo se začala dominantněji rozvíjet další nová civilizace, která se z části inspirovala těmi předešlými, a tak se neustále opakoval koloběh vzniku rozvoje a zániku (vývojový koloběh civilizací).

Pokud nastal očistný kolaps neznamenalo to, že by civilizace zanikly, pouze ztratily podstatnou část svojí složitosti (očista, zjednodušení) a to se dělo zpravidla velice rychle. A potom, když se přírodní prostředí opět změnilo k lepšímu, umožnilo to jejich restart. (prof. Miroslav Báta)

„ZÁNIK současné CIVILIZACE VŠAK NEZNAMENÁ ZÁNIK ČLOVĚKA, následuje sice očistný kolaps, přichá nové poznání,

(vývojová transformační změna s pulsovou metamorfózou prostřednictvím bodu zlomu) regenerace a potom cesta v dalšímu RŮSTU a ROZVOJI v duchovní oblasti“

Vývoj civilizace po potopě světa podle cyklických vývojových věků:

Přesnost jednotlivých fází věků (kosmických roků nebo měsíců) a cyklů je v časové odchylce (časové i jiné faktory) +/- 5-10 %, protože ani koryto meandrující řeky není pravidelné (příroda je přirozeně různorodá, to je jeden z přírodních zákonů), přesto ale platí i pravidlo druhé, pulzování s　vývojovou transformací.

Každému nezvykle chladnému létu za posledních 2 500 let předcházela masivní sopečná erupce, např. v roce 536 n.l. .

• Potopa světa, (cca 11 000 př. n.l) geomagnetická inverze Atlantida, Hyberborea, počátek ZEP TEPI,  bod zlomu (přechod z věku Panny do věku Lva), jarní rovnodennost precesního roku
• -12 700  doba ledová plestocén
• 10 880 - 12 700 př.n.l.doba meziledová, výrazné oteplení v glaciálu (interstradiál)
  
• 10 800 - 9 600 př.n.l.Mladší dryas, výrazné ochlazení (konec glaciálu a pleistocénu)
• 9 600 př.n.l. začátek Holocénu (nástup interglaciálu a oteplení
• 10 940 -8 780 př.n.l. - věk Lva (Sfinga Egypt, lev je král zvířat) konec poslední doby ledové, Holocén,jarní rovnodennost precesního roku
• 8 780-6 620 př. n.l. (AC) - věk Raka
• 6 620-4 460 př. n.l. - věk Blíženců (Adam a Eva), 6 200 velké ochlazení o 3-5 °C během 50 roků a následně potom oteplení
• 4460-2 300 př. n.l. - věk Býka (býk Sóma, Indie)
• 2 300-140 n.l. - věk Skopce (beran)
• 140 př. n.l. - 2 020 n. l. - věk Ryb (příchod Ježíše Krista, rybář, ryba)
• 2020 bod zlomu, ZEP TEPI II (přechod z věku Ryb do věku Vodnáře), podzimmní rovnodennost precesního roku
• 2020 rok, časový interval, ve kterém se setkává více cyklů (souběh stejným směrem), kde dle mého laického názoru může docházet k tzv. transformaci (zánik starého a vznik nového např. myšlení, změna) a signály příchodu tohoto „super cyklu“ je možné vidět už od osmdesátých let minulého století a mohou trvat až 100 roků
• 2 020-4 180 n.l. - věk Vodnáře (období chaosu a změn) – začátek precesního měsíce, kdy se potkává více cyklů současně (12960 roků, 2160 roků, 540 roků, 180 roků, 90 roků, 30 roků atd.), přichází období ohně (rozkladná odstředivá síla, po které následuje tvořivá síla)

Civilizace podléhají zhruba 7 zákonům (podle prof. Bárty):

Ve vývoji vyspělé civilizace nejde o dosažený stav IT (informačních technologií) a jiných technologií, ale o mentální a duchovní vývoj člověka (klíčový je vývoj člověka nikoliv UI a IT).

1. Všechny civilizace nebo společnosti jsou konečné, nic netrvá věčně - když něco končí, následuje kolaps (očistný proces, co je nefunkční zanikne) a potom následně transformace, co je velice zajímavé: na začátku i u vzestupu jakéhokoliv složitého systému je obvykle válka
2. Ke změnám ve vnitřním vývoji civilizací či společnosti dochází skokově, a ne lineárně
3. Každá civilizace podléhá Herakleitovu zákonu: to, co ji přivede na vrchol, je obvykle to, co ji přivede do krize (platí to jak pro civilizaci, společnosti i pro byznys)
4. Každá civilizace potřebuje pro svou existenci funkční společenskou smlouvu založenou na vzájemné interakci a respektu jednotlivých komponentů (zda řídící elity fungují nebo ne v podobě důvěry)
5. Každá civilizace je založena na sdílených hodnotách a implicitním právu a zvycích, pokud není, tak se to celé rozpadá
6. Všechny civilizace nebo společnosti jsou determinovány schopností nebo neschopností adaptace na proměny vnějšího prostředí
7. Každá civilizace je limitována objektivně levnými zdroji energie (pokud má levné zdroje prosperuje, pokud má drahé zdroje energie zaniká, jako dnes kdy dotujeme solární ekonomiku a odmítáme jádro a přitom ji potřebujeme stále více)
8. Zániky civilizací provází i vnitřní cykly, které se zrychlují a mají větší extrémy, následuje skoková vývojová změna (staré se rozpadá, rodí se nové na základech starého) s "transformačním bodem zlomu" a rozvoj v nových podmínkách

Nastal správný čas pro vznik celoplanetarní civilizace, které je schopna spolupracovat na vyřešení problému na planetě Zemi?

• Globální současná civilizace, vše propojené se vším, vše se vzájemně se ovlivňuje, je ve vývojovém procesu, který se zrychluje v souladu s přechodem do věku Vodnáře, dochází ke kolapsu civilizace, po kterém dochází k duchovnímu obrození a návratu k Bohu (duchovní cesta civilizace).

Těchto základních 7 zákonů, můžeme doplnit o další projevy, které jsou typické pro naši civilizaci:

1. 8. zákon v podobě celoplanetárního účinku (minulé civilizace byly pouze lokální) je již také naplněn a umocňuje předešlých 7 faktorů v „ELIXÍR NEZNÁMÝCH ÚČINKŮ A DŮSLEDKŮ“. Sčítají se všechny účinky činnosti člověka ne celé planete ve všech oblastech!
2. 9. zákon v podobě základního zákonu kapitalismu 21. století ("Honba za ziskem"se stává drogou) „BUĎ BUDEŠ EKONOMICKY RŮST A TEDY RYCHLE POŽÍRAT DRUHÉ, NEBO BUDOU RYCHLEJŠÍ TI DRUZÍ, KTEŘÍ POŽEROU TEBE A BUDOU EKONOMICKY RŮST“ je posledním hřebíčkem do rakve, který zrychluje rozklad obyvatel, společnosti a Přírody
3. 10. zákon spočívá v ničivé síle, kterou disponuje současná civilizace, díky které by bylo možné více jak 10krát zničit celou planetu, taková síla v novodobých dějinách lidstva nikdy nebyla soustředěna do rukou jedinců, kteří mohou stiskem „červeného tlačítka“ zničit planetu a vyhladit celou lidskou populaci a život na zemi
4. 11. Schumannovy rezonance (vibrace, pulzy) planety Země
5. 12. zákon postavený pouze na vědeckém přístupu k současné civilizaci bez propojení s praxí, moudrostí, duchovním rozměrem člověka a civilizace
6. Sexuální odchylky jsou známkou degenerace, masový jev v civilizaci vždy znamená konec civilizace (Tatjana Micič)
7. Atomizace a narušení principu tvoření muže a ženy, rodiny (3-6-9) je další rozladní proces civilizaci (Calhounův experiment)
8. Pokud dojde k zaplnění celé planety (zabere se veškerý volný prostor) dochází k zániku civilizací na celém světě (nemusí to však nastat ve stejnou dobu), ne pouze lokálně, jako v minulosti

Zániky civilizací provází (různé cyklické změny):

• Klimatické změny, výrazné oteplení (např. sucho, nedostatek vody, neúroda atd.) následuje ochlazení (kolaps civilizace)
• Konstelace planet v UNIVERZU (Saturn, Pluto, Uran)
• Vymírání lidské populace (války, klimatické změny, nemoci, nedostatek potravy atd.) a následný růst a všetranný rozvoj civilizace
• Degenerace lidské populace a jejich mravů
• Změny v diverzitě (nástup invazivních druhů bakterií, rostlin a živočichů na jedné straně a na druhé straně pokles diverzity, případně hromadné vymírání druhů), invazivní druhy mají schopnost přežít, rychle se přizpůsobují nepřátelskému okolí a následně agresivně vytlačují původní druhy, rozvrací společenstva baktérií, fauny, flóry a celé ekosystémy (invazivní druhy se běžně šířily vodou, větrem atd.), díky člověku a jeho celoplanetární migraci se tento proces zrychlil a má celoplanetární účinek (v krajních případech může tento proces vézt až k celosvětovým hromadným vymírání druhů)
• Změny proudění v oceánech (Golfský proud a Kurošio, teplý mořský proud v Tichém oceánu) spojené se změnou salinity vody, stoupáním hladiny oceánů, tání ledovců, pokles diverzity živočichů atd. Změny proudění v oceánech jsou spojené s kolísavým nebo kývavým pohybem osy Země s periodou 18,6 roku a lunárním cyklem slapů Měsíce (cca 18,6 roků) - souvisí s jevem El Nino a La Nina
• Zániky civilizací vždy prochází " transformačním bodem zlomu", který je projevem narušení vzájemně provázaných bezpečnostních protokolů (zajišťují stabilitu systému), po bodu zlomu dochází k redefinici nových vztahů a obnovení informačního toku v dynamické rovnováze v UNIVERZU

Exponenciální růst je doprovodným znakem, který signalizuje příchod bodu zlomu, současné době mluvíme o Transformačním bodu zlomu, který kompletně změní podmínky pro život na planetě (probíhá proces depopulace). Tento proces též popisuje Herakleitův zákon, který je jedním ze 7 pilířů - podmínek, které při jejich naplnění, vedou k zániku civilizace. Podle Prof. Miroslava Bárty se již naplnilo všech 7 zákonů -podmínek zániku civilizací. Jakmile dosáhne exponenciální růst vrcholu a nastává bod zlomu, nebo Transformační bod zlomu, dochází k řetězení událostí (lavina, domino), které již nelze odvrátit, nastává chaos (očistný kolaps). Jde o jeden se samoregulačních principů (bezpečnostních protokolů), které fungují na planetě a jsou provázané s přírodními cykly, živly a vývojovým procesem planety.

Co může být urychlovačem kolapsu současné civilizace nebo civilizací obecně?

Odklon od Boha, přírody a lidství (poručíme větru, dešti, vytvoříme si Metaverse, kde budeme mít "digitálního Boha", který bude civilizaci vlásnou a vyřeší současné problémy civilizace.

• Globální pandemie (koronavirová krize)
• Dopad meteoritů a výbuchy sopek
• Hospodářská, finanční, hypoteční nebo dluhová krize, které nastanou současně
• Krize důvěry, rozpad rodiny a základních funkcí státu
• Blackout
• Blahobyt (principy a důsledky objasňuje Calhounův experiment)
• Digitální globalizace (kontrolovaná společnost se sociálním bonusem) povede k degradaci diverzity na všech úrovních
• Bondovy události
• Sucho (klimatické změny), zániky některých civilizací jsou spjaté se suchem, události v cyklu 1 500 - 2500 roků mají vliv na život civilizací  (Doc. Václav Cílek)
  
• Milankovičovy cykly a střídání glaciálu a interglaciálů a jejich subcykly
• Vulkanické cykly, V roce 2021 - 2022 může dojít po zhruba 18,6 letém cyklu k výbuchu Etny, erupce vzrůstají, kdy je rotační osa Země nejvíce vzdálená od geografické osy naší planety (mezi roky 2002 a 2003 se odehrála další silná erupce, jedna z nejsilnějších za posledních 150 let, perioda cca 18,6 roků)
• 7 zákonů zániku civilizací za posledních 11 000 roků, které pojmenoval prof. Bárta

Starověká Římská říše procházela pomalým úpadkem, který trval staletí. A ve 4. století byla nezvratně rozdělena na východní a západní polovinu. Západní byla mnohem méně soudržná a stabilní než východní, která se stala známá jako Byzantská říše, ačkoli sami sebe stále považovali za Římany. Západořímská říše nebyla žádným způsobem odsouzena k zániku, byla zkrátka jen křehká. Gótové velmi rychle Západořímskou říši zcela zničili a v roce 410 vydrancovali Řím.

V průběhu let se mezi Římem a Kartágem odehrála řada válek (především tři punské) o kontrolu nad Středomořím. Po druhé punské válce už moc Kartága slábla, ale Řím na něj stále tlačil a snažil se ho zničit. Proslulá se stala věta římského senátora Cata staršího, kterou končil každou svoji řeč: "Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno". Když šlo Kartágo do války s jedním ze římských spojenců, Řím mu vyhlásil další válku – třetí punská válka měla být poslední válkou s Kartágem. Řím ho obléhal, většina jeho občanů hladověla a když se přeživší vzdali, byli prodáni do otroctví a město lehlo popelem. Kartágo bylo po staletí mocnou civilizací a během pěti let zmizelo. Zábavnou perličkou je, že třetí punská válka nebyla formálně ukončena až do roku 1985, kdy to oficiálně učinili starostové Říma a Kartága.

Velkou záhadou je Mayská říše. Po celá staletí vzkvétala v oblasti Mexika a Střední Ameriky. Vznikala zde krásná města a říše si udržovala početnou populaci. Na svém vrcholu měla téměř 20 milionů obyvatel. Potom se však asi v průběhu sta let úplně zhroutila. Mayská města se vylidnila a proměnila se v ruiny a jejich obyvatelé se rozptýlili po celé oblasti. Antropolog Jared Diamond v roce 2005 přišel s tím, že Maye vyhladovělo a vyhnalo na venkov vleklé sucho. Vědecké studie tuhle teorii podporují. Ve stejnou dobu, kdy Mayové nastoupili cestu rychlého kolapsu, nastalo strašné období sucha. Současně Mayové zuřivým tempem káceli stromy, aby získali půdu pro zemědělství a nové stavební projekty.

Hrůz roku 536 nebyli ušetřeni ani indiáni: Kultura peruánských Močiků platila začátkem 6. století za jednu z nejmocnějších v Jižní Americe. Svou sílu opírala o rybolov a také o zemědělství, jež prosperovalo díky vynikajícímu zavlažovacímu systému. Zánik jejich impéria se dodnes nepodařilo zcela objasnit, ale podle řady teorií za ním stálo klima: Okolo roku 536 zřejmě Močiky zasáhlo extrémně silné pásmo teplé oceánské vody El Niño a ryby v přilehlých ohřátých mořích umíraly, takže indiáni přišli o primární zdroj potravy.  Silné vytrvalé deště potom způsobily prudké záplavy, jež poničily zavlažovací systém. Po lijácích zas přicházela období sucha a „klimatický teror“ nakonec vedl k hladomoru. Existují sice důkazy, že lokální močické státy přežívaly ještě okolo roku 650, nicméně z jejich struktury lze usuzovat, že nevznikaly v období míru. Naopak je pravděpodobné, že vinou změny klimatu a narůstajícího hladovění docházelo k bojům o přírodní zdroje, což společnost Močiků postupně rozvracelo.

Na Velikonočním ostrově domorodé obyvatelstvo v průběhu několika desítek let vykácelo všechny stromy na ostrově a zničilo vlastní civilizaci. Civilizace Rapa Nui se zhroutila velmi rychle, to, co tento kolaps zřejmě způsobilo, nebylo krátkozraké úmyslné odlesňování ostrova kácením a vypalováním, ale invaze hladových krys. Stromy na Velikonočním ostrově ve skutečnosti odumřely, protože jejich kořeny ohlodaly krysy (neměli přirozeného predátora), které se sem dostaly na kánoích domorodců

https://zpravy.tiscali.cz/krize-ktere-pres-noc-znicily-civilizace-342987?

Španělská chřipka v letech 1918-1920 příšlo o život cca 50 -100 milionů obyvatel ve třech vlnách, v první světové válce zahynulo pouze 10 milionu lidí

Za pouhých sto let od objevení Ameriky v roce 1492 bylo vyhlazeno až 90 % původních obyvatel. Kolonizace Ameriky byla také spojená, pod Ondřeje Habra s konjunkcí - Saturna a Pluta v Kozorohu (1518, má epochální charakter, 500 letý cyklus), s vymíráním původního obyvatelstva během 50 -100 roků, tak ten divoký západ v opačném gardu s největší pravděpodobností souhlasí (v roce 2020 je také Saturn a Pluto v Kozorohu) díky nástup koronaviru.

12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.

"Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.

• Historik Dominic Lieven už dříve napsal, že "během dvou generací před rokem 1914 se evropská společnost jako celek proměnila víc než během předcházejících mnoha staletí"
• Bleskurychlý pokrok v technologiích a v bohatství, který nastal po roce 1870, nešel ruku v ruce s pocitem štěstí a spokojenosti obyvatel Spojených států a západní Evropy (právě na tyto regiony se soustřeďuje).
• Výrazný nárůst spokojenosti a optimismu lze podle něj na datech dokázat jen ve dvou obdobích - od roku 1870 do vypuknutí první světové války v roce 1914 a poté zhruba ve 30 letech následujících po druhé světové válce. Dlouhodobě se pak prohlubovala míra nerovnosti ve vyspělém světě, byť v posledních několika letech se tento trend změnil. Vliv také měly stále vyhrocenější politické spory uvnitř jednotlivých zemí. Lidstvo své mimořádné technologické inovace často použilo k destruktivním účelům - 20. století tak přineslo nejen ohromující materiální pokrok a snížení míry chudoby, ale také nejničivější konflikty a nejhorší režimy v dějinách.
• https://archiv.hn.cz/c1-67091920-zlom-od-ktereho-jsme-neskutecne-zbohatli-od-roku-1870-lidstvo-padi-kupredu-a-ekonom-vysvetlil-proc

6.1.2021 Alpy měly před 6000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4000 metrů a více. Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led se na vrcholu vytvořil před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do 4000 metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.

Vývoj ledovců je významným ukazatelem pro sledování změn klimatu, uvedli autoři studie. Podle nich během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11.700 lety, ledovce pod 4000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4000 metrů nad mořem a více. Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.

Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce 21. století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/alpy-pred-6000-lety-mely-zrejme-mene-ledovcu-nez-dnes.A210105_090255_ln_veda_ape

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika