Doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., (*1972), významný český biolog, paleoekolog (historická ekoogie), vědec a vysokoškolský pedagog,  vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK a Biologické fakultě JČU. V Centru pro teoretická studia, společném pracovišti UK a AV ČR, se zabývá kvartérní paleoekologií. Přednáší na Přírodovědecké fakultě UK. Ve své práci se věnuje vztahům mezi přírodními a kultuními (civilizačními) jevy a tomu, jak jejich vzájemná souhra tvoří "velké" ekologické dějiny naší planety. Spolupracuje s Prof. Miroslavem Bártou.

• člen sdružení komplexní společnosti (skupina odborníků z různých oborů a zamýšlí se nad osudy složitých společností

Petr Pokorný, názory, myšlenky:

Antropocén

• Abychm porozuměli současnosti a blízké budoucnosti, musíme porozumět minulosti i té nedávné
• na základě trendů z minulosti můžeme odhadovat budoucnost
• budoucnost je předvídatelná: pravidelně se opakuje střídání dne a noci, nepředvídatelná: počasí, s čas předpověď počasí klesá
• vývoj globálních zrůměrovaných teplot po roce 1880 (měli jsme dostatek klimatických stanic po světě, kde se měřily standardizovaně teploty) je zobrazován tzv. hokejkovým grafem - který je vnímám jako alarmující důkaz o globálních klimatických změnách (v různých regionech je průběh hokejkového grafu odlišný, obecně severní polokoule má graf strmější než jižní)
• od roku 1880 došlo ke zvýšení průměrné teploty o 1°C, před rokem 1880 se průměrné teploty získávají z tzv. proxidat (šířky letokruhů stromů, izotopy kyslíku, deutéria v ledovcích a mořském dně atd., díky těmto údajům se nepřímo zjišťuje teplota), ze získaných proxidat souhlasí trendy, ale extrémní výkyvy teplot (absolutní hodnoty) z nich nezjistíme, tedy rozdíl v absolutní přesnosti mezi instrumentálním měření (teploměr) a proxi, nelze tedy 100% směšovat data získaná prostřednictvím teploměrů (mají dramatičtější průběh) a z proxi, mají odlišnou přesnost, ale respektují grendy
• malá doba ledová (1460 - 1820, nejchladnější období holocénu) je nejstudenějším obdobím doby poledové a proto se nám zdá, že nárůst teplot je dramatický
• Holocén (doba poledová, oteplení bylo nepředstavitelné) posledních 11730 roků, rozběhl se Golfský proud, který k nám přináší z tropického oceánu do Evropy prostřednictvím větru teplý vzduch střední hodnota oteplění byla cca 3-4°C za 50 roků, v zimní období byly nárůsty teplot ještě dramatičtější, (můžeme to srovnat s oteplením o 1°C za 140 roků od roku 1880)
• současná doba je teplotně srovnatelná se středověkým optimem (cca 980 -1450)
• v holocénském klimatickém optimu (bylo dvoufázové) bylo ještě tepleji, Sahara nebyla poušť, ale savana s mělkými jezery a celou řadou řek, které směřovali z tropů, nyní je tam pouze Nil, k vyschnutí došlo před cca 6 000 roky (při ochlazení z holocénského klimatického optima a změně proudění monzunu, který vyšušoval krajinu a bylo méně srážek, v předešlém oteplení naopak monzun přinášek vlhký vzduch z océnu a více srážek)
• od klimatického optima (před cca 7, 5 - 8 tisíci roky) dochází k trendu postupného ochlazování až do dneška
• první civilizace vznikali v Mezopámii na předním Východě
• roční průměrná teplota nemusí být hlavní parametr, který ovlivňoval nejvíc civilizace a život lidí
• před cca 4 000 roky v Beringii přežívali poslední mamuti, následné oteplení je dorazilo
• v poslední době ledové (v průběhu bylo několik interstradiálů, poslední před cca 14 000 roky) byly teploty o cca 15- 18°C nižší°, než dnes
• výrazné ochlazení v mladším dryasu (12 000 před. n. l.) bylo způsobeno pádem komety do oblasti Grónska, oteplování Ameriky začalo v posledním stradiálu v cca  12 000 před. n. l (zbůsobeno odtáním ledovce v Kanadských jezerech a prothla se hráz sladké vody, která se vlila do Atlantiku a zastavila temohalinní globální proudění, mimo jiné i Golfský proud a to znamenalo návrat doby ledové v mladším dryasu. Takových interstradiálů nelo za posledních 50 000 roků více
• Před cca 10 900 př.n.l Campi Flegrei a  v Evropě ožily i jiné velké sopky, např. vulkán Laacher (VEI 6), pod jezerem Laacher See v německém pohoří Eiffel (před posledním výbuchem v oblasti se komory plnily zhruba 30 tisíc let), došlo k další výrazné klimatické oscilaci.

Holocén a bondovy cykly

Spodní lineární osa zobrazuje čas od současnosti (0) až cca 11 500 roků zpět

Černou barvou je v horní části grafu vidět průběh teplot, trend kopíruje oblá modro-fialová křivka tzv. Milankovičova - obliktivita, sklon rotační (šikmost) osy Země  (Americký klimatolog John Kuzbach tento Milankovičův cyklus popsal tento jako hlavní , který mimo jiné ovlivňuje jako hlavní síla atmosférickou cirkulaci na planetě, především letní monzuny, které jsou hlavním zdrojem vody na kontinent zejména v subtropických oblastech Indie, Afriika)

• dochází tedy k průběžnému oclazování i vysušování kontinentů (tento trend je ovlivňován příchodem energie ze Slunce a je nezvratný)

Červená barvou je označena tzv. Bondova křivka (vliv sluneční aktivity na vývoj teplot i srážek) - nyní se nám trend ochlazovací obrací (tím narůstá i vlhkost) a proti němu působí Bondova křivka (až dojde ke změně směrem dolů dojde k vysušování), která je na maximech a Milankovičova, která klesá. My směřujeme cyklicky do další doby ledové (jsme na prahu nebo již jsme v glaciálu a směřujeme do suchého období)

Globální projevy Milankovičovy křivky na dlouhodobém trendu (žlutě jsou označeny pouště, zeleně lesy)

• obrázek na pravo je z vyslého jezera na Sahaře, kde před 5 - 6 tisíci roky byla bohatá savana plná zvířat a lidí, neolitická civilizace zanikla, protože vznikla poušť
• obyvatelé v pouštních oblastech jsou závislé na vodě, která je fosilní, neobnovitelná (Kalifornie, středozápad v USA, Negevská poušť v Izraeli, která je v průměru 6 000 roků stará, v té době na kontinentech nejvíce pršelo, fungoval monzun)

Obrázek vlevo dole zobrazuje současný stav

Mapa podzemní vody - Aquifer

Rizika spojená s klimatickými změnami

Světová populace do 15 roků (k roku 2000)

Ve většiny států Afriky dosahuje populace do 15 roků (k roku 2000) 39 - 52 % obyvatelstva a stává ce časovanou bombou (silný populační růst) s rostoucím suchem a navíc Afrika má obyvatelstvo s nejnižším IQ

https://nelson.wisc.edu/sage/data-and-models/atlas/data.php?incdataset=Population%20Under%20Age%2015

https://bibles4children.com/population/

Neoglaciál (žijeme v nové době ledové) je současnost, dnes máme ledovce na místech, kde v Holocénském optimu (maximu ) nebyly,byly mnohem menší a pravděpodobně k tomu trendu směřujeme (do teplotně holocénského otima)

Střídání teplých a studených dob v holocénu lze vysvětit změnami sluneční aktivity (sluneční cylkly a jeho dynamika) společně se zemským magnetismem (částice jsou nabité a zemský magnetismus to moduluje)

Milankovičova teorie, má 3 hlavní lapametry

• dlouhodobě se ochlazuje a současně narůstají extrémy dob ledových a meziledových
• cyklus cca 40 000 lety se přeladil na cyklus 100 000 letý od přechodu posledního glaciálu do iterglaciálu (Holocén)

Člověk žije v Africe min. 1,5 až 2 miliony roků a potom kolonizuje zbytek světa (doc. Petr Pokorný)

Zdroj: 18.2.2019 https://www.youtube.com/watch?v=bC-WFBLu3B4&t=2s

28.8.2019: https://www.youtube.com/watch?v=v3DbBAge5tw