Vědci byl objeven ve střevech nový orgán těle s názvem Mikrobiom, je to bakteriální orgán, který ovlivňuje funkce celého těla (je také označován jako druhý genom), neskládá se z lidské tkáně, ale z triilionů bakterií (podobně to mají rostliny - symbiotické působení s baktériemi, kvasinkami a parazity), virů a dalších mikroorganismů. Člověk je osídlen obrovským množstvím nepatogenních symbiotických mikrobů - bakterií, virů i parazitů. Mikroby na naší kůži, sliznicích a ve střevě brání tělo proti osídlení patogeny, snižují potenciál k alergii a zlepšují naši imunitu protilátkového i buněčného typu. Naše tělo zvenčí (kůže) i zevnitř (vnitřní orgány) osidlují různé mikroorganismy (dospělý člověk má cca 1-2 kg mikrorganismů - bakterií, kvasinek, virů, jako jsou i roztočů - mikrobiom).

• v lidském těle je 10krát více mikrobů (200 až 300 druhů) než vlastních buněk., které jsou většinou v oboustranně výhodné symbióze

Co je mikrobiom (microbiom)?

• Mikrobiom ("střevní mozek"), je to bakteriální orgán, který ovlivňuje funkce celého těla (je také označován jako druhý genom), neskládá se z lidské tkáně, ale z bilionů bakterií (podobně to mají rostliny - symbiotické působení s baktériemi, kvasinkami a parazity), virů a dalších mikroorganismů (střevní flóra, mikrobiota).
• experimenty potvrdily úzkou souvislost mezi střevními bakteriemi a mozkem
• už starověký lékař Hippokratés prohlásil: „Všechny choroby začínají ve střevech.“
• téměř 80 % imunitního systému je ve střevě – proto je tak důležitá kolonizace střev bakteriemi v  poměru příznivém pro rozvoj a správné fungování obranyschopnosti. „Střevní mikrobiom dítěte je nejzdravější, když je bohatá na bifidobakterie,“ vysvětluje MUDr. Sabina Legnerová
• "Tato oblast lidského těla je ještě stále hodně neprobádaná, vždyť na jednu lidskou buňku připadá v těle deset bakterií", říká o mikrobiomu prof. Mudr. Libor Vítek, Ph.D., MBA
• Mikrobiomů je v těle daleko více – kromě střevního je to i slizniční, kožní, respirační a další...,  určitě existuje vazba mezi kožním a střevním mikrobiomem, ale probádané to detailně není říká prof. Vítek
• mikrobiom se podílí na vzniku nemocí typu deprese či autismu, ale také na alergiích a závažných autoimunitních onemocněních
• pokud se poškodí obsah mikrobiomu -mikrobiota  v prvních 6 letech života dítěte, už se nikdy nevrátí do pozitivní roviny (prof. Peter Staněk)
• dysbióza - trvalejší převaha nepřátelských bakterií (disharmonie našeho tělesného mikrobiomu) způsobuje chronický zánět v těle a může vést k mnohem závažnějším onemocněním jako je deprese, cukrovka, Alzheimerova choroba, ADHD, rakovina, autismus, obezita, artritida a další
• pokud máte v těle chronický zánět, bude léčba jakékoli nemoci bez přihlédnutí ke stavu vašeho mikrobiomu vždy jen částečná a dočasná
• Profesor Rob Knight z University of California v San Diegu, jeden z průkopníků výzkumu mikrobiomu
• dá se říci, že mikrobiom je unikátní a téměř u každého člověka se liší, důležitá je pestrost a
• díky střevním bakteriím získáváme z potravy více energie, než by se nám dařilo bez nich, existuje zde vzájemná symbióza (podobně jako mezi kořeny a houbami u rostlin - mykorhiza)
• geny totiž nejsou dané a my je spouštíme, nebo vypínáme třeba tím, co jíme, jestli pijeme alkohol nebo se hýbeme, říká prof. Radek Ptáček, který má důkazy o propojení střev (mikrobiom) a mozku

Mikrobiom a jeho účinky v těle:

• symbióza - bez svých přátelských mikrobů bychom my ani ostatní živočichové dlouho nepřežili - jsme v rovnováze, zdraví
• střevní baktérie (střevní mikrobiom) mají vliv na cukrovku, obezitu a  další nemoci, ale nevíme, jak je pořádně ovlivnit, ve střevě je dokonce více virů než bakterií (tzv. střevním virom)
• mezi hlavní střevní bakterie patří Lactobacillus, Bifidobacterium, Eubacterium a Bacteroides
• pokud se rovnováha tohoto citlivého živého systému (mikrobiom) naruší, důsledkem mohou být různé zdravotní potíže a onemocnění
• složení bakterií je navíc různé v různých částech střev“ Mikrobiom se zkrátka neustále mění díky řadě vlivů (neustálý koloběh), na které zároveň reaguje, působí jako kdyby to byl lidský orgán - střevní bakterie produkují hormony a neurotransmitery, upravují imunitní systém, ovlivńují geny a vysílají zprávy do mozku (přes bloudivý nerv)
• střevní bakterie upravují imunitní systém, zapínají a vypínají geny a přes bloudivý nerv vysílají zprávy do mozku
• pokud si vážně narušíme potřebnou pestrost a rovnováhu bakterií, trvá její opětovné nastolení řadu týdnů a někdy i měsíců a roků (někdy je tento proces nevratný)
• mikrobiom osidluje nosní sliznici, ústní dutinu, pokožku, trávicí a močový - pohlavní trakt (střeva a sliznice těla)
• v mikrobiomu existují kromě přátelských bakterií i nepřátelské (je udržován princip dynamické rovnováhy  jako JIN/ JANG)
• střevní mikrobiom reguluje řadu různých procesů - je řídícím a kontrolním centrem těla, které pracuje dovnitř těla, dává signály do mozku, mozek je obdobé centrum, které pracuje ve vnějším prostředí a dává signály zpět do mikrobiomu
• mikrobiom získáváme při porodu a kojením od své matky (mlezivo a mateřské mléko) a celoživotně se nám obměňuje a doplňuje podle prostředí, v němž žijeme, stravy, kterou jíme, a množství chemikálií, jež vědomě (např. antibiotika) užíváme, chemoterapie, ozařování při onkologické léčbě, dezinfekce, aromata, konzervanty, mikroplasty, barviva, které i nevědomky aplikujeme sobě i svým dětem
• mikrobiom negativně ovlivňuje také hormonální antikoncepce, antibiotika, dlouhé půsty, stresy, pesticidy, radikální formy detoxikace, odkyselování, preventivní bezlepkové stravování či výplachy střev, ale také císařský řez při porodu, kojení mateřským mlékem (dle prof. Vítka)  atd.
• děti narozené císařským řezem (císařský řez negativně ovlivňuje střevní mikrobiom) mají větší náchylnost na alergie a poruchy imunitníhosystému
• mikrobiom chrání stěnu střev, vytváří některé vitaminy, podporuje rozklad potravy, která je zdrojem živin, imunitní systém indikuje nepřátele a stimuluje tvorbu protizánětlivých látek, brání „škodlivým“ mikrobům, aby se v nás usadili, moduluje jedovatost požitých chemikálií pro naše játra atd.
• potrava, léky, toxiny a dokonce emoce – mohou změnit stav našeho mikrobiomu
• s věkem klesá pestrost a mikrobiom degeneruje
• víme, že příjem probiotik ve formě tablet má na náš mikrobiom jen minimální a krátkodobý efekt
• Prof. Libor Vítek považuje za největší nebezpečí pro stav střevních bakterií v těle nadužívání antibiotik v živočišné výrobě (protože ovlivňují celý potravinový řetězec), z toho 30–80% uniká do odpadních vod
• nemoci srdce, cév a také ADHD, autismus, cukrovka (zejména 2. typu, pro který je typická inzulinová rezistence), kožní potíže, alergie souvisí s narušeným mikrobiomem
• mikrobiom je odlišný u štíhlého a obézního člověka (Prof. Pavel Kohout, primář interního oddělení Thomayerovy nemocnice)
• a další ještě neobjevené...

Které potraviny podporují nežádoucí bakterie?

• bílý cukr, bílá mouka, lepek,loupaná rýže (rafinované potraviny)
• průmyslově zpracovaná fruktóza
• konzervanty např. glutaman sodný, těžké kovy
• přílišná konzumace masa (zejména vepřové a hovězí), uzeniny a nezdravé tuky (nasycené tuky)
• složky potravy, které přátelskou mikroflóru oslabují (chemické látky v potravinách a čistích prostředcích, antibiotika a další chemické léky, umělá sladidla, instantní jídla, konzervy, alkohol, léky, kouření, apod)
• některé "radikální diety", alkohol a stres (je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících zdraví mikrobiomu) také mohou narušit mikrobiom (klesá jeho rozmanitost)
• polotovary a antibiotika

Potraviny podporující mikrobiom:

• čerstvé ovoce, houby a zelenina (pestrá skladba)
• probiotika (součást zakysaných mléčných výrobků), prebiotika (potrava pro bakterie, které chceme, aby ve střevě zůstaly) a symbiotika (kombinace probiotik s prebiotik) - podle prof. Libora Vítka
• fermentované a kvašené potraviny
• fermentovaná sója, tofu
• zakysané mléčné výrobky (podmáslí, kefír, bílý jogurt, zakysaná smetana)
• důležitý je také pohyb, čerstvý vzduch a pravidelné cvičení (stimuluje pohyb střev a trávicích pochodů) a eliminace stresu
• potraviny bohaté na vlákninu (bakterie, které nemají vlákninu, se živí stěnou střev, které jsou pak porézní a toxiny a částice nestráveného jídla se tím dostávají do krevního oběhu) a proteiny
• koření (kurkuma, zázvor, chilli papričky, křen atd.)
• mikrobiom pozitivně ovlivňuje také energetické cvičení (joga, WYDA, 5 tibeťanů atd), sport, pobyt na čerstvém vzduchu, voda a zpěv
• navýšení podílu zeleniny a ovoce ve stravě na úkor živočišné stravy (tato strava obsahuje více vlákniny a tím také dochází k očistě střeva)
• více o mikrobiotě

Signatura: obdobný model jako u člověka může najít např. v půdě (půda, která má narušený půdní mikrobiom - živočichové, bakterie, houby, tzv. mykorhíza, se stává neplodnou, postupně eroduje - stává se tak mrtvou pro život)

• lidské tělo bez mikrobiomu nemůže dlouhodobě fungovat a bránit se nemocem, podobně jako půda bez půdní flóry a fauny
• existuje podobný baipas jako u člověka (pokud užívá chemické léky, udržují ho při životě, ale mikrobiom umírá), pokud do půdy dodáváme chemická hnojiva produkujeme výnos - úrodu, ale půdní mikroflóra je mrtvá a půda se postupně stává neúrodnou
• existuje podobnost propojení kapilár v půdě (půda a kořeny jsou protipólem mozku a hlavy) a neuronových spojení v mozku
• princip mykorhízy v přírodě (kořeny a houby, které propojuje voda) je obdobou (protipólem) u člověka (mozek a víra, která je také propojená vodou)

Výzkumem mikrobionu se zabývá v Brně na Masarykově univerzitě mikrobioložka Dr. Petra Vídeňská

• my v podstatě nevíme jak vypadá "zdravý mikrobiom" (u každého člověka je jiný) - nemáme ho s čím porovnat
• mikrobiom je v podstatě ochranný film, který chrání orgány uvnitř těla, ale také na povrchu těla (kůži)
• zjišťujeme, že u malých dětí již ve věku 6 měsíců bývá narušen mikrobiom, který má za následek vznik autoimunitních onemocnění a různých kožních i jiných alergií atd.
• vylepšit svůj mikrobiom můžeme probiotiky (např. biofilmová probiotika nové generace) a fekální transplantací
• mikrobiomu škodí antibiotika a dezinfekční prostředky včetně dezinfekčních mýdel

RNDr. Petr Ryšávka (1978), autor patentu na biofilmová probiotika, která představují světovou revoluci v oblasti probiotik

• jednou z látek potřebných pro zdravá střeva (mikrobiom) je tzv. butyrát (metabolit střevních baktérií), sůl kyseliny máselné, který by měl být ve střevech obsažen přirozeně protože jej produkují střevní baktérie (okáže obnovit celistvost střevní sliznice, snížit pronikání obsahu střev do sliznice i krve)
• pektin, oligosacharidy (rozpustná vláknina) mají vysokou kvasivost a jsou tak hlavním zdrojem samotného butyrátu
• příčinou nedostatku butyrátu (narušená rovnováha střevního mikrobiomu) je nadužívání antibiotik, antimikrobiálních látek a také nedostatek rozpustné vlákniny ve stravě
• mikrobiom v lidském organismu je nositelem trilionů bakterií, které mají hmotnost až 2000g
• mikrobiom společně s mozkem ovládá a řídí nejen imunitní systém, ale i obezitu, psychiku a ovlivňuje průběh celé řady nemocí (zejména střevních)
• mikrobiom je dědičný (vyvíjí se v rámci lidské fylogeneze stovky tisíc let) a přenáší se při porodu z matky na dítě
• výrobek společnosti Pharmaceutical Biotechnology s.r.o ProbioLact obsahuje novou generaci probiotik tzv. biofilmová probiotika, která jsou zdrojem miliardy bakterií
• 70% imunity máme ve střevě (střevní flóra), střevní flóra ovlivňuje energetický metabolismus (jinou má obézní člověk, jinou má hubený člověk)
• vztah střevní mikroflóry a psychiky - střevní baktérie (probiotika) významně ovlivňují produkci serotoninu (hormon štěstí), naši psychiku, náladu, duševní rozpoložení (osa střevo - mozek přes bloudivý nerv)
• 95% serotoninu se tvoří ve střevě
• střevní baktérie produkují molekuly gama- aminomáselné kyseliny (zklidňuje při poruchách soustředění, rozrušení atd.)
• nedostatek probiotických bakterií v těle zvyšuje se riziko vzniku alergií, astmatu, autoimunitních onemocnění, střevních zánětů, onkologických onemocnění a podobně)

Prof. Radek Ptáček, klinický psycholog říká: bakterie ve střevech ovlivňuje naše duševní zdraví:

• mám důkazy o propojení střev a mozku, duševní stav člověka můžeme ovlivnit manipulací s baktériemi (transplantací mikrobiomu ze zdravého do nemocného člověka pak můžeme léčit například deprese a úzkosti)
• naše geny můžeme ovliňovat tím co jíme, jak myslíme a také jak a kde se pohybujeme (tyto faktory ovlivňují zapínání a vypínaní genů), tyto faktory mohou ovlivnit až 80% nemocí

Zdroj: internet, rozhovor s gastroenterologem doc. MUDr. Pavlem Kohoutem, Ph.D, prof. Mudr. Liborem Vítkem, Ph.D., MBA, prof. Radkem Ptáčkem, klinickým psychologem a RNDr. Petrem Ryšávkou.