Vědci byl objeven ve střevech nový orgán těle s názvem Mikrobiom, je to bakteriální orgán, který ovlivňuje funkce celého těla (je také označován jako druhý genom), neskládá se z lidské tkáně, ale z triilionů bakterií (podobně to mají rostliny - symbiotické působení s baktériemi, kvasinkami a parazity), virů a dalších mikroorganismů. Člověk je osídlen obrovským množstvím nepatogenních symbiotických mikrobů - bakterií, virů i parazitů. Mikroby na naší kůži, sliznicích a ve střevě brání tělo proti osídlení patogeny, snižují potenciál k alergii a zlepšují naši imunitu protilátkového i buněčného typu. Naše tělo zvenčí (kůže) i zevnitř (vnitřní orgány) osidlují různé mikroorganismy (dospělý člověk má cca 1-2 kg mikrorganismů - bakterií, kvasinek, virů i roztočů - mikrobiom, lidský mozek váží pouze 1,5 kg).

• v lidském těle je 10 krát více mikrobů (200 až 300 druhů) než vlastních buněk., které jsou většinou v oboustranně výhodné symbióze
• teze: strava ovlivňuje náš mikrobiom a tím imunitní systém a emoce a zase naopak emoce ovlivńují mikrobiom, imunitu a tak ovlivňují to co jíme
• ČLOVĚK má potíže s mikrobiomem, protože Příroda je nemocná, pokud neuzdravíme Přírodu, ani člověk nebude zdravý (homeostáze)
• mozek- mikrobiom - DNA - Příroda (pochopením těchto vazeb je klíčem ke zdraví přírody a tím i člověka anebo naopak)
• mikrobiom je podle MUDr. Radkina Honzáka duše v břiše
• mikrobiom je obsažený i ve fytoplanktonu (voda, sníh, vzduch)

Co je mikrobiom (microbiom)?

• Mikrobiom ("střevní mozek"), je to bakteriální orgán, který ovlivňuje funkce celého těla (je také označován jako druhý genom), neskládá se z lidské tkáně, ale z bilionů bakterií (podobně to mají rostliny - symbiotické působení s baktériemi, kvasinkami a parazity), virů a dalších mikroorganismů (střevní flóra, mikrobiota).
• experimenty potvrdily úzkou souvislost mezi střevními bakteriemi a mozkem
• jako všude v přírodě funguje homeostáza, platí to i v případě mikrobiomu, je nutná dynamická rovnováha uvnitř i vně
• už starověký lékař Hippokratés prohlásil: „Všechny choroby začínají ve střevech.“
• téměř 80 % imunitního systému je ve střevě – proto je tak důležitá kolonizace střev bakteriemi v  poměru příznivém pro rozvoj a správné fungování obranyschopnosti. „Střevní mikrobiom dítěte je nejzdravější, když je bohatá na bifidobakterie,“ vysvětluje MUDr. Sabina Legnerová
• "Tato oblast lidského těla je ještě stále hodně neprobádaná, vždyť na jednu lidskou buňku připadá v těle deset bakterií", říká o mikrobiomu prof. Mudr. Libor Vítek, Ph.D., MBA
• Mikrobiomů je v těle daleko více – kromě střevního je to i slizniční, kožní, respirační a další...,  určitě existuje vazba mezi kožním a střevním mikrobiomem, ale probádané to detailně není říká prof. Vítek
• mikrobiom se podílí na vzniku některých nemocí typu deprese či autismu, ale také na alergiích a závažných autoimunitních onemocněních
• pokud se poškodí obsah mikrobiomu -mikrobiota  v prvních 6 letech života dítěte, už se nikdy nevrátí do pozitivní roviny (prof. Peter Staněk)
• dysbióza - trvalejší převaha nepřátelských bakterií (disharmonie našeho tělesného mikrobiomu) způsobuje chronický zánět v těle a může vést k mnohem závažnějším onemocněním jako je deprese, cukrovka, Alzheimerova choroba, ADHD, rakovina, autismus, obezita, artritida a další
• pokud máte v těle chronický zánět, bude léčba jakékoli nemoci bez přihlédnutí ke stavu vašeho mikrobiomu vždy jen částečná a dočasná
• Profesor Rob Knight z University of California v San Diegu, jeden z průkopníků výzkumu mikrobiomu
• dá se říci, že mikrobiom je unikátní a téměř u každého člověka se liší, důležitá je pestrost a
• díky střevním bakteriím (mikrobiomu) získáváme z potravy více energie, než by se nám dařilo bez nich, existuje zde vzájemná symbióza (podobně jako mezi kořeny a houbami u rostlin - mykorhiza)
• geny totiž nejsou dané a my je spouštíme, nebo vypínáme třeba tím, co jíme, jestli pijeme alkohol nebo se hýbeme, říká prof. Radek Ptáček, který má důkazy o propojení střev (mikrobiom) a mozku
• mikrobiom je dynamický orgán, který reaguje na změny uvnitř i v ně, vytváří rovnováhu - střevní bakterie produkují hormony a neurotransmitery, upravují imunitní systém, ovlivńují geny a vysílají zprávy do mozku

Mikrobiom a jeho účinky v těle:

• děti po vaginálním porodu mají většinu střevních bakterií od svých matek, zatímco děti po císařském řezu mají ve střevech bakterie spojované spíše s nemocničním prostředím může tvořit až 30% (první týdny života jsou kritickým obdobím vývoje imunitního systému dítěte), děti jsou potom náchylnější k autoimunním onemocněním, jako je astma, alergie a cukrovka
• symbióza - bez svých přátelských mikrobů bychom my ani ostatní živočichové dlouho nepřežili - jsme v rovnováze, zdraví
• střevní baktérie (střevní mikrobiom) mají vliv na cukrovku, obezitu a  další nemoci, ale nevíme, jak je pořádně ovlivnit, ve střevě je dokonce více virů než bakterií (tzv. střevním virom)
• mezi hlavní střevní bakterie patří Lactobacillus, Bifidobacterium, Eubacterium a Bacteroides
• pokud se rovnováha tohoto citlivého živého systému (mikrobiom) naruší, důsledkem mohou být různé zdravotní potíže a onemocnění
• složení bakterií je navíc různé v různých částech střev“ Mikrobiom se zkrátka neustále mění díky řadě vlivů (neustálý koloběh), na které zároveň reaguje, působí jako kdyby to byl lidský orgán - střevní bakterie produkují hormony a neurotransmitery, upravují imunitní systém, ovlivńují geny a vysílají zprávy do mozku (přes bloudivý nerv)
• střevní bakterie upravují imunitní systém, zapínají a vypínají geny a přes bloudivý nerv vysílají zprávy do mozku
• pokud si vážně narušíme potřebnou pestrost a rovnováhu bakterií, trvá její opětovné nastolení řadu týdnů a někdy i měsíců a roků (někdy je tento proces nevratný)
• mikrobiom osidluje nosní sliznici, ústní dutinu, pokožku, trávicí a močový - pohlavní trakt (střeva a sliznice těla)
• v mikrobiomu existují kromě přátelských bakterií i nepřátelské (je udržován princip dynamické rovnováhy  jako JIN/ JANG)
• střevní mikrobiom reguluje řadu různých procesů - je řídícím a kontrolním centrem těla, které pracuje dovnitř těla, dává signály do mozku, mozek je obdobé centrum, které pracuje ve vnějším prostředí a dává signály zpět do mikrobiomu
• mikrobiom získáváme při porodu a kojením od své matky (mlezivo a mateřské mléko) a celoživotně se nám obměňuje a doplňuje podle prostředí, v němž žijeme, stravy, kterou jíme, a množství chemikálií, jež vědomě (např. antibiotika) užíváme, chemoterapie, ozařování při onkologické léčbě, dezinfekce, aromata, konzervanty, mikroplasty, barviva, které i nevědomky aplikujeme sobě i svým dětem
• mikrobiom negativně ovlivňuje také hormonální antikoncepce, antibiotika, dlouhé půsty, stresy, pesticidy, radikální formy detoxikace, odkyselování, preventivní bezlepkové stravování či výplachy střev, ale také císařský řez při porodu, kojení mateřským mlékem (dle prof. Vítka)  atd.
• děti narozené císařským řezem (císařský řez negativně ovlivňuje střevní mikrobiom) mají větší náchylnost na alergie a poruchy imunitníhosystému
• mikrobiom chrání stěnu střev, vytváří některé vitaminy, podporuje rozklad potravy, která je zdrojem živin, imunitní systém indikuje nepřátele a stimuluje tvorbu protizánětlivých látek, brání „škodlivým“ mikrobům, aby se v nás usadili, moduluje jedovatost požitých chemikálií pro naše játra atd.
• potrava, léky, toxiny a dokonce emoce – mohou změnit stav našeho mikrobiomu
• podle vědců s věkem klesá přirozeně jeho pestrost a mikrobiom degeneruje
• víme, že příjem probiotik ve formě tablet má na náš mikrobiom jen minimální a krátkodobý efekt
• Prof. Libor Vítek považuje za největší nebezpečí pro stav střevních bakterií v těle nadužívání antibiotik v živočišné výrobě (protože ovlivňují celý potravinový řetězec), z toho 30–80% uniká do odpadních vod, které neumíme od těchto látek účinně vyčistit!
• nemoci srdce, cév a také ADHD, autismus, cukrovka (zejména 2. typu, pro který je typická inzulinová rezistence), kožní potíže, alergie souvisí s narušeným mikrobiomem
• střevní mikrobiom přispívá k větší fyzické výkonnosti (např. bakterie patřící do rodu Veillonella, jde o symbiotický vztah sportovce, který přináší užitek bakterii, a ta zase přináší výhody organismu), rostě  koncentrace některých enzymů, které mění mléčnou kyselinu na kyselinu propionickou
• mikrobiom je odlišný u štíhlého a obézního člověka (Prof. Pavel Kohout, primář interního oddělení Thomayerovy nemocnice)
• Otázka, pokud je nemocná příroda, může být zdraví člověk a tedy i mikrobiom? Vztah přírody a člověka je symbiotický a probíhá v cyklech, chápeme to vše v architektuře souvislostí jak říká Prof. Peter Staněk?
• Střevní bakterie ovlivňují metabolismus sacharidů
• a další ještě neobjevené...

Úvaha: abychom pochopili plnou komplexnost lidského mikrobiomu, je nutné ho zasadit do architektury souvislotí. Co to znamená? Vnímat člověka jako součást Přírody a Univerza (nelze jednotlivou část oddělovat od celku a zkoumat ji odděleně, protože tyto části jsou vzájemně provázené) a proto se dívat na problematiku mikrobiomu dívat komplexně, abychom pochopili všechny souvislosti a vazby včetně časového faktoru.

Mikrobiom (mikrorganismy) v Přírode: 

koloběh živin z pevniny erozí půdy (vzdušná a vodní) do oceánů podporuje růst fotoplantktonu (jeden ze zdrojů kyslíku na planetě), který je následně potravou ryb a vodních živočichů a někteří zních, např.lososy zase končí život na pevnině. Spojenci tohoto koloběhu jsou mikroorganismy (přizpůsobují se měnícím se podmínkám více jak 3 miliardy roků, důležitá pro jejich život je diverzita a koloběh, tok), které zajišťtují komunikaci, koloběh, růst a rozklad v souladu s okolním prostředím. Součástí tohoto procesu jsou přírodní živly, minerály, vodya, rostliny, živočichové i člověk v celém organismu a homeostáze. Mikroorganismy (mikrobiom) tak zajišťují vývoj na planetě včetně člověka.

• co zajišťuje rovnováhu kyslíku a dusíku na planetě, mění se tento poměr v průběhu času?

Které potraviny podporují nežádoucí bakterie?

působení nezdravých bakterií nebo nerovnováha a oslabenž mikrobiom může být příčinou chronického zánětu a tím je organismus náchylnější k onemocnění

• bílý cukr, bílá mouka, lepek,loupaná rýže (rafinované potraviny)
• průmyslově zpracovaná fruktóza a jiné potraviny
• konzervanty např. glutaman sodný, těžké kovy
• přílišná konzumace masa (zejména vepřové a hovězí), uzeniny a nezdravé tuky (nasycené tuky), dochází k přemnožení bakterií, které redukují síru a zvyšuje se aktivita některých enzymů, které souvisí se vznikem nádorových onemocnění
• složky potravy, které přátelskou mikroflóru oslabují (chemické látky v potravinách a čistích prostředcích, antibiotika a další chemické léky, umělá sladidla, instantní jídla, konzervy, alkohol, léky, kouření, apod)
• některé "radikální diety", alkohol a stres (je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících zdraví mikrobiomu) také mohou narušit mikrobiom (klesá jeho rozmanitost)
• polotovary a antibiotika
• nezdravá západní strava bohatá na tučné, smažené a na jednoduché cukry bohaté pokrmy podporuje škodlivé střevní bakterie, které svou činností přispívají ke vzniku obezity, ale současně čistě raw strava zase potlačuje některé prospěšné bakterie
• přílišná sterilita potravin působí také negativně na pestrost (diverzitu) mikrobiomu

Potraviny podporující mikrobiom:

• čerstvé ovoce, houby a zelenina (pestrá skladba)
• syrová rostlinná strana výrazně mění střevní mikroflóru (potlačují některé bakterie v případě škodlivých je to léčivý účinek)
• vařená a syrová strava nejenže ovlivňují odlišným způsobem skladbu střevní mikroflóry, ale také vypínají a zapínají různé geny v těchto bakteriích
• probiotika (součást zakysaných mléčných výrobků), prebiotika (potrava pro bakterie, které chceme, aby ve střevě zůstaly) a symbiotika (kombinace probiotik s prebiotik) - podle prof. Libora Vítka
• fermentované a kvašené potraviny a zelenina
• fermentovaná sója, tofu
• zakysané mléčné výrobky (podmáslí, kefír, bílý jogurt, zakysaná smetana, acidofilní mléko)
• důležitý je také pohyb, čerstvý vzduch a pravidelné cvičení (stimuluje pohyb střev a trávicích pochodů) a eliminace stresu
• potraviny bohaté na vlákninu (bakterie, které nemají vlákninu, se živí stěnou střev, které jsou pak porézní a toxiny a částice nestráveného jídla se tím dostávají do krevního oběhu), které fungují jako prebiotikum a proteiny
• jablečný ocet
• kombucha
• česnek, cibule, luštěniny, celozrnné obiloviny (zdroj oligosacharidů)
• mateřské mléko je z hlediska vývoje zdravé mikrobioty nezastupitelné
• koření (kurkuma, zázvor, chilli papričky, křen atd.)
• mikrobiom pozitivně ovlivňuje také energetické cvičení (joga, WYDA, 5 tibeťanů atd), sport, pobyt na čerstvém vzduchu, voda a zpěv
• navýšení podílu zeleniny a ovoce ve stravě na úkor živočišné stravy (tato strava obsahuje více vlákniny a tím také dochází k očistě střeva)
• rozchodnice růžová, podporuje mikrobiom a působí proti virům a bakteriím
• více o mikrobiotě

Jaké máme druhy mikrobiomu (mikro a makro homeostáze)?

• mikrobiom u člověka (kožní, střevní,orgánový atd.)
• mikrobiom rostlin a zvířat (ptáci mají mikrobiom také v peří, které je chrání před vnějším prostředím)
• podle zjištění vědců obsahuje i ptačí peří (peří je kožní derivát tvořený zrohovatělou pokožkou) mikrobiom (produkují bakteriociny podobné antibiotikům) , které chrání ptáky před účinky nepřátelských bakterií
• půdní mikrobiom (půdní fauna, humus, mykorhiza, atd.), mrtvá je také půda obhospodařovaná intenzivním zemědělstvím a lesnictvím
• mikrobiom u vody (voda v PET lahvích je tzv. mrtvá)
• emoční mikrobiom (emoce a psychika člověka) - souvisí např. s emoční matricí, resiliencí a vnitřní integritou
• Mikrobiom planety Země, (biosféra) zajišťuje homeostázi mezi Zemí a okolním vesmírem (mezi vnitřním a vnějším prostředím), významným faktorem je i voda, která pulzuje mezi Zemí a atmosférou, kde kondenzuje a vrací se zpět
• mikrobiom planet,  galaxie (Univerza)
• všechny mikrobiomy na planetě a univerzu jsou popojené
• atd.

Signatura: obdobný model jako u člověka může najít např. v půdě (půda, která má narušený půdní mikrobiom - živočichové, bakterie, houby, tzv. mykorhíza, se stává neplodnou, postupně eroduje - stává se tak mrtvou pro život)

• lidské tělo bez mikrobiomu nemůže dlouhodobě fungovat a bránit se nemocem, podobně jako půda bez půdní flóry a fauny
• existuje podobný baipas jako u člověka (pokud užívá chemické léky, udržují ho při životě, ale mikrobiom umírá), pokud do půdy dodáváme chemická hnojiva produkujeme výnos - úrodu, ale půdní mikroflóra je mrtvá a půda se postupně stává neúrodnou
• existuje podobnost propojení kapilár v půdě (půda a kořeny jsou protipólem mozku a hlavy) a neuronových spojení v mozku
• princip mykorhízy v přírodě (kořeny a houby, které propojuje voda) je obdobou (protipólem) u člověka (mozek a víra, která je také propojená vodou)

Výzkumem mikrobionu se zabývá v Brně na Masarykově univerzitě mikrobioložka Dr. Petra Vídeňská

• my v podstatě nevíme jak vypadá "zdravý mikrobiom" (u každého člověka je jiný) - nemáme ho s čím porovnat
• mikrobiom je v podstatě ochranný film, který chrání orgány uvnitř těla, ale také na povrchu těla (kůži)
• zjišťujeme, že u malých dětí již ve věku 6 měsíců bývá narušen mikrobiom, který má za následek vznik autoimunitních onemocnění a různých kožních i jiných alergií atd.
• vylepšit svůj mikrobiom můžeme probiotiky (např. biofilmová probiotika nové generace) a fekální transplantací
• mikrobiomu škodí antibiotika a dezinfekční prostředky včetně dezinfekčních mýdel

RNDr. Petr Ryšávka (1978), autor patentu na biofilmová probiotika, která představují světovou revoluci v oblasti probiotik

• jednou z látek potřebných pro zdravá střeva (mikrobiom) je tzv. butyrát (metabolit střevních baktérií), sůl kyseliny máselné, který by měl být ve střevech obsažen přirozeně protože jej produkují střevní baktérie (okáže obnovit celistvost střevní sliznice, snížit pronikání obsahu střev do sliznice i krve)
• pektin, oligosacharidy (rozpustná vláknina) mají vysokou kvasivost a jsou tak hlavním zdrojem samotného butyrátu
• příčinou nedostatku butyrátu (narušená rovnováha střevního mikrobiomu) je nadužívání antibiotik, antimikrobiálních látek a také nedostatek rozpustné vlákniny ve stravě
• mikrobiom v lidském organismu je nositelem trilionů bakterií, které mají hmotnost až 2000g
• mikrobiom společně s mozkem ovládá a řídí nejen imunitní systém, ale i obezitu, psychiku a ovlivňuje průběh celé řady nemocí (zejména střevních)
• mikrobiom je dědičný (vyvíjí se v rámci lidské fylogeneze stovky tisíc let) a přenáší se při porodu z matky na dítě
• výrobek společnosti Pharmaceutical Biotechnology s.r.o ProbioLact obsahuje novou generaci probiotik tzv. biofilmová probiotika, která jsou zdrojem miliardy bakterií
• 70% imunity máme ve střevě (střevní flóra), střevní flóra ovlivňuje energetický metabolismus (jinou má obézní člověk, jinou má hubený člověk)
• vztah střevní mikroflóry a psychiky - střevní baktérie (probiotika) významně ovlivňují produkci serotoninu (hormon štěstí), naši psychiku, náladu, duševní rozpoložení (osa střevo - mozek přes bloudivý nerv)
• 95% serotoninu se tvoří ve střevě
• střevní baktérie produkují molekuly gama- aminomáselné kyseliny (zklidňuje při poruchách soustředění, rozrušení atd.)
• nedostatek probiotických bakterií v těle zvyšuje se riziko vzniku alergií, astmatu, autoimunitních onemocnění, střevních zánětů, onkologických onemocnění a podobně)

Prof. doc. PhDr. et PhDr. Radek Ptáček Ph.D. (26.12.1975), klinický psycholog, lékařský psycholog říká: bakterie ve střevech ovlivňuje naše duševní zdraví (28. 3. 2019):

• mám důkazy o propojení střev a mozku, duševní stav člověka můžeme ovlivnit manipulací s baktériemi (transplantací mikrobiomu ze zdravého do nemocného člověka pak můžeme léčit například deprese a úzkosti)
• naše geny můžeme ovliňovat tím co jíme, jak myslíme a také jak a kde se pohybujeme (tyto faktory ovlivňují zapínání a vypínaní genů), tyto faktory mohou ovlivnit až 80% nemocí
• negativní myšlení rozběhne kaskádu, která ovlivní náš zdravotní stav (dlouhodobý stav se projeví ve formě nemocí)
• bakterie, které máme ve střevech (mikrobiom) ovlivňují přímo náš duševní stav a podílejí se na rozvoji některých duševních nemocí, exituje osa střevo - mozek, naše nálada je ovlivněna balancí některých neurotransmiterů (serotonin a dopamin), které se právě tvoří ve střevě (některé bakterie produkují tyto neurotransmitery) - příznivě tento stav ovlivníme stravou a pohybem v přírodě

Prof. MUDr. Radkin Honzák (30.3.1939) o střevním mikrobiomu (duše v břiše)

• nové technologie nás přivedli k poznání, že střevní mikrobiom má dopad na naše zdraví a nemoci, který je ovliňován ději v průběhu života, ale mnoho toho o mikrobiomu ještě nevíme
• v lidské těle žije cca 10 na čtrnáctou mikrobů - 100 bilionů (je jich 10 x více něž máme buněk v těle) a 500 - 1000 druhů, podle Hippokrata začínají všechny nemoci ve střevech
• Ilja Iljič Mečnikov (1845 - 1916) jako první poznal, že makroorganismus je sám schopen se bránit proti ikroorganismům, tedy infekcím, stárnutí je způsobeno otravou člověka střevní flórou, proto doporučoval tzv. střevní kysání (přírodní jogurty), objevil také fagocytózu (Nobelova cena)
• mikrobiom má funkci metabolickou, imunitní a troficku (výroba neurotransmiterů), je podstatnou součástí stolice
• buňky (cyt) mezi sebou komunikují a vysílají molekuly (cytokiny), leukocyt - bílá buňka, miocyt - buňka ze svalů
• střevo s mikrobiomem je spojené s mozkem - CNS (bloudivým nervem) - nervová komunikace) a dále systémovou komunikací (osa hypothalamus - hypofýza - nadledvinky - neurotransmitery - bakteriální metabolity a cytokiny), komunikace probíhá obousměrně
• v dětství a dospívání jde mikrobiom ruku v ruce s rozvojem a zráním mozku, hypotézy v současnosti považují za hybatele tohoto děje mikrobiom (bakteriom), což se odehrává pravděpodobně pomocí mikroglií
• narušený mikrobiom je projevuje obezitou, alergiemi (civilizační choroba), autoimunitní nemoci, diabetes II typu
• při jednom polibku si vyměníme cca 80 milionů bakterií
• mikrobiom obsahuje 10 % paleo bakterií (paleobakteriologie), které jsou individuální
• jsme to, co sní naše bakterie (hodné i škodlivé), lépe řečeno co chtějí sníst, abychom obměnili mikrobiom (nezdravý na zdravý) trvá to 9 měsíců!!!!
• mikrobiom dostáváme od matky, pokud jde o přirozený porod (plně vybavený mikrobiom), pokud jde o císařský řez (ochuzený mikrobiom a dítě potom může trpět alergiemi, atopiemi, poruchami imunity, obezitou, astmatem atd.)
• novorozenec získává část mikrobiomu z vaginálního sekretu, aby mohlo trávit mateřské mléko a potom se mikrobiom prochází tzv. školícími vlivy (živá příroda, okolní prostředí, paraziti, mikrobiom ostatních lidí a přirozeného prostředí, patogeny)
• buněčná imunita, lymfocyt T (vybíjí - likvidují), lymfocyt B (vypuzují chemii v kostní dřeni), buňka, imunoglobulin E (protilátka, kerá ničí bakterie a viry) 
• mikrobiom je ovlivněný také naší stravou, ten kdo jí více živočišných bílkovin má více bakterií BACTEROIDES (Firmikuty) a ti co jí více rostlinné stravy s vláninou mají více bakterií PREVOTELLA
• mastné kyseliny omega 3 (luštěniny, zakysané mléčné výrobky, vývar) vytváří film (vrstvu hlenu s akkermansiemi) na epitelu střev (protizánětlivé inter leukíny) a tím snižují jejich propustnost - vhodnou stravou jsou luštěniny, zakysané mléčné výrobky, hovězí vývar - 8 hodin (proteiny, tuky 6%, sacharidy 2% a vláknina)
• různé druhy stresu ovlivňují složení střevního mikrobiomu (např. stresem podmíněná porucha dráždivého trakčníku), cestu k nápravě můžeme udělat podáváním probiotik, prebiotik, fermetovaných potravin nebo Tx
• fekální transplantace se používali již ve 4. století našeho letopočtu (dárce, úprava stolice, vpravení výkalů do tlustého střeva nemocného) Doc. Kohout v Tomayerově nemocnici v Praze, fekální transplantace jsou až v 90 % účinná u pacientů s težkým průběhem kolitid
• klinická jednotka Antibiomania

Zdroj: internet, rozhovor s gastroenterologem doc. MUDr. Pavlem Kohoutem, Ph.D, prof. Mudr. Liborem Vítkem, Ph.D., MBA, prof. Radkem Ptáčkem, klinickým psychologem a RNDr. Petrem Ryšávkou.

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika