Permakultura (trvalé udržitelné zemedělství v souladu s přírodou) je koncepce (filosofický směr) udržitelného souladu a harmonie člověka s přírodou a jejími cykly. Některé principy permakultury vychází ze zásad biodynamického zemědělství propagovaného Rudolfen Steinerem.

• permakultura respektuje homeostázu přírody a člověka, přizpůsobuje se jí v souladu s rytmy a cykly země

Představitelé permakultury v Česku a ve světě:

• Jaroslav Svoboda (obhospodařuje cca 20 ha permakulturním způsobem), Permakulturní design, semináře o permakultuře, autor velmi populárních knih o Permakultuře
• Sepp Holzer, Rakousko, permakutůrní farma je výšce cca 1600 m n.m. o rozloze cca 40 ha
• Bill Mollison, David Holmgren z Austrálie - zakladatele a popularizátoři Permakultury od 70-80. let minulého století
• Anastazie - Rodové statky v Rusku
• Tomáš Svoboda, uživatel (užívá cca 1, 5 hektarovou zahradu) a navrhovatel permakulturních zahrad, žák Jaroslava Svobody
• RNDr. Mojmír Vlašín, přednášky o permakultuře např. v Hostětíně
• Masanobo Fukuoka (1913-2008), který byl japonským farmářem, průkopníkem přirozeného zemědělství a metody „nic-nedělání“
• spolek PermaNet, kurzy permakulturního designu, návrhy zahrad, atd.
• Petr Hájek, architekt
• Ing. Patrícia Černáková
• Alena a Milan Suchánkovi (PERMANET z.s), permakulturní design, kurzy, návrhy zahrad
• Síť permakulturních projektů v ČR - koordinátorka Martina Fialová
• www.permakulturacs.cz
• Šťastní lidé.cz, Vítek a Mína Šťastná

Známé osobnosti provozující permakulturní zahradu:

• moderátorka pořadu Kouzelné bylinky Simona Tancerová
• Ruediger Dhalke, známý rakousky spisovatel a psychoterapeut
• Wolf Dieter Storl, spisovatel, bylinkář, etnobotanik, medincinman
• Mario kubec, herec
• Linda Mahelová, bylinkářka, milovnice vůní, aromaterapeutka, autorka e-booku a online kurzů o bylinkách, druhou oblastí zájmu je permakultura

Základní principy permakulturního hospodaření podle D. Holmgrena:

1. Pozoruj PŘÍRODU a jednej (Krása je v očích pozorovatele)
2. Zachycuj a uchovávej energii (Kuj železo, dokud je žhavé)
3. Získávej výnos (S prázdným žaludkem se špatně pracuje)
4. Usměrňuj sebe sama a přijímej zpětnou vazbu (Hříchy otců se projevují na dětech do sedmé generace)
5. Využívej obnovitelných zdrojů a služeb a važ si jich (Příroda sama ví, co dělá)
6. Nevytvářej odpad (Kdo šetří má za tři. Jedna včasná záplata ušetří devět dalších)
7. Navrhuj od vzorů k detailům (Pro stromy nevidět les)
8. Dej přednost začleňování před oddělováním (Více rukou, méně práce)
9. Využívej malých a pomalých řešení (Čím jsou větší, tím tvrději dopadají. Pomalí a vytrvalí vyhrávají)
10. Využívej rozmanitosti a važ si jí (Neukládej všechna vejce do jednoho košíku)
11. Využívej krajů a važ si okrajových systémů (Nemysli si, že jsi na správné cestě jen proto, že je dobře vyšlapaná)
12. Využívej změnu tvořivě a tvořivě na ni reaguj (Vize není o tom, jaké jsou věci nyní, ale jaké budou)

Obvyklé metody používané v permakultuře:

• DIVOKÁ PŘÍRODA, bez zádného zásahu člověka a propojená s okolním prostorem (10 - 30% pozemku)
• jedlá zahrada a les (stromy, keře) - soběstačnost
• vyvýšené záhony - snadnější práce, bylinná spirála
• stavitelství využívající přírodní místní zdroje a materiály
• plošná práce s povrchovou i dešťovou vodou a závlahou (jezírka, tůně, swaly, key line design - svedení vody po vrstevnici)
• mulčování místo rytí a pletí
• využívaní synergie hub, rostlin a stromů
• permakulturní design v souladu s místem - otázkou je, zda to není umělý zásah do umělé krajiny (je to správná cesta?)
• přírodní hnojení (např. jícha, hnůj) a kompostování, minimalizace nespracovaného odpadu
• domácí zvířectvo (husy, kačeny, slepice, kachny, indičtí běžci, králíci, vepři, ovce, kozy adt) - užiteční pracovníci, zdroj vajec i masa
• využívání skleníku, sklepa na skladování
• měděné nebo mosazné nástroje na práci s vodou a půdou (Viktor Schauberger, princip: pochopit a napodobit), větrné čerpadlo Floriš, ploskořezy atd.)
• potravinová soběstačnost, zásoby na zimu, skladování, sušení, lisování, mléčné kvašení zeleniny
• zajímavost: tzv. ZAVŘENINA -zavírání čerstvého ovoce do 15 min. po utržení do sklenice (vytvoří se mikroklima) - nezavařuje se to!!, může se skladovat i více jak rok (Petr Hájek)
• čas ...po 10 letech si permakulturní zahrada tzv. sedne a příroda ji tzv. pohltí, přijme
• paradox - velmi suchá půda neumí zadržet vodu - proto využíváme zádržné systémy, swaly a key line na pozvolné zavlažování vody
• principy permakultury lze aplikovat i pro velké plochy (zádržné systémy na vodu, swaly, key line atd..)

V čem je rozdíl mezi zahradničením a permakulturou?

• pozorujeme a nasloucháme přírodě (vnímáme její ekosystémy - vítr, voda,....počasí, déšť, mrazy, podzemní voda)
• studium bylinek, rostlin, stromů, přírody - kurzy, školy, přednášky
• místo rytí používá vrstvení a mulčování, bezorebné techniky
• např. zeleninu nerozmazlujeme zaléváním
• permakulturní zahrada působí trochu chaoticky a působí bujným, zarostlým dojmem
• používá také vyvyšené záhony
• na permakulturní zahradu nepatří žádná chemie (hnojiva, postřiky)
• velká rozmanitost druhů a rostlin, jsou zde tzv. rostlinná jedlá patra (od tobinambur až po stromy)
• pěstování polykultur místo monokultur
• nepoužívá se strojů (traktor, sekačka atd...), jen v malém měřítku

Studie udržitelnosti permakulturní farmy:

Studie, prováděná v ekologické farmě v Normandii (La Ferme biologique du Bec Hellouin, která vznikla v roce 2004), vypracovaná ve spolupráci s zemědělskou univerzitou v Paříži AgroParisTech zkoumala ekonomickou udržitelnost této farmy po dobu tří let. Dospěla k tomu, že na rozloze 1061 metrů čtverečních je možné vytvořit čistý příjem, který bude měsíčně dosahovat 900 až 1600 eur, což znamená, že takový systém hospodaření, dle permakulturních principů bez traktorů a umělých hnojiv, na této farmě je udržitelný.

• kombinují pěstování různých druhů zeleniny a květin ve velkých dřevěných truhlících (tím se jednotlivé druhy rostlin chrání před škůdci)
• používají zvířecí trus na hnojení

Rodové statky

rodový statek, (vychází z principů Anastázie) v našem moderním pojetí obnáší pozemek o velikosti min. 10 000m2, který zabezpečí potřeby celé rodiny a jednou z alternativ jak žít na planetě zemi v souladu s přírodou. Součástí rodového statku je dům, jedlý les, jezírko, sad, louka, les a prospor pro pěstování zeleniny a drůbeže.

• www.rodovestatky.com

Komunitní zahrady ve městech

• venkovní pěstební záhony a květináče, skleník, foliovník, kompostér, vyvýšené záhony
• kokoza.cz
• www.mapko.cz
• komunitní kompostéry, kompostování ve městě, www.jena.cz
• kompostuj.cz
• http://www.akademielecivevyzivy.cz
• akademie soběstačnosti, sdílíme zkušenosti

Biodynamické zahradničení

• rozlišuje dny kořenové, květové, listové a plodové
• využívá sezonní cykly a rytmus přírody (např. podle fází Měsíce či postavení Slunce)
• vyrábí a používá přírodní přípravky z léčivých bylin a živočišných orgánů, jako je tekuté hnojivo a nejrůznější nálevy
• více

Permakultura a její filosofie

některé aplikace realizátorů permakulturních modelů či rodových statků si neuvědomuje několik zásadní parametků, které souvisí se společností a divokou přírodou

• izolace, řada realizátorů má myšlenku, aby byla nezávislá na současné konzumní společnosti, na jedné straně je to pozitivní aktivita, ale na druhé straně je nutné platit složenky. 
• oplocení pozemku drátem (říkám, to co je za plotem mě vlastně nezajímá, vytvořím si svůj izolonaný umělý permakuturní statek) je projevem izolace a nepochopení přírodních zákonů
• kontakt a umění komunikovat se současnou společností (přijetí tohoto stavu) je důkazem přízpůsobivosti, pružnosti (resilience)  a tím pádem překonání izolace, nekomunikace a odsuzování. (rozhodně tím není myšlen souhlas s konzumní společnosti). Různost a spolupráce může být příkladem pro novou společnost, které nebude mít primárně materiální charakter.
• umělá výsadba, koupený pozemek je vhodné dle mého názoru rozdělit na třetiny a min. 1/3 rozlohy je vhodné věnovat divoké přírodě, bez jakéhokoliv zásahu člověka
• divoká příroda umožní plně pochopit a naučit se pozorováním Přírody vnímat přirozenou regeneraci přírodních procesů, která díky výsadbě řízené člověkem (přesto ze je vysádba prováděna s ohledem na reliéf krajiny a permakulturní design)
• rodové statky potřebují také pochopit principy divoké přírody a naučit se s ní komunikovat (u uměle vysázené zahrady je to téměř nemožné)
• klíčové je mít na pozemku tzv. Divokou Přírodu (bez jakéhokoliv zásahu člověka) tu propit s okolím
• inspirace wolf.sk Lesoochranárské zoskupenie VLK, cca 300 ha lesů, první soukromá rezervace na Slovensku - Vlčí v pohoří Čergov

Permakultura a pěstování zeleniny:

Zlaté pravidlo zní, že spokojeně vedle sebe mohou růst jen druhy s rozdílnou hloubkou kořenění, s odlišně rychlým růstem i tvarem. Díky tomu si rostliny mohou poskytovat vzájemné zastínění nebo přilákat opylovače a lovce škůdců.  Nněkteré druhy klíčí rychle, jiné pomalu. Například ředkvička je rychlík a jakmile ji vytrhnete, už se objevují další rostlinky, kterým ředkvičky zatím poskytovaly příjemné zastínění a ochranu před škůdci. Kromě ředkviček můžete společně zasít například mrkev, pastinák, které rostou pomalu. A můžeme přidat také kopr, salát a také nějakou květinu, třeba léčivý měsíček, který zároveň také dezinfikuje půdu. Česnek je zase skvělou prevencí před houbovými chorobami jahod. Rajčata a celer vůní odpuzují škůdce košťálovin, křen v bramborách zase nevoní mandelinkám. Když budete kombinovat rané a pozdní odrůdy od každého druhu, budete mít sklizeň po celý rok. 

• zelenina více

Zálivka rostlin:

Nevhodná je závlaha za horkého počasí v poledních vedrech, vodou jen plýtváme bez efektu. Kořeny rostlin se navíc vytahují do vrchních vrstev půdy, kde nakonec zasychají. Navíc usnadňujeme klíčení plevelům, čímž si můžeme zaplevelit zejména trávníkové plochy. Správná technika zálivky je zalévání ve větších časových odstupech, ve vhodné době a ve větších dávkách. Vodu můžeme šetřit také mulčováním půdy organickým materiálem, nebo zapravením zeolitu a hydrogelu do půdy.

• zálivce je ideální voda odstátá – o teplotě vzduchu, přednostně dešťová a povrchová rybniční nebo říční
• vodovodní nebo studniční voda se doporučuje k tomuto účelu napouštět do zásobních nádrží s jednodenním předstihem
• voda, i ta o teplotě vzduchu má chladicí efekt, proto zavlažujeme v prvních týdnech jara v dopoledních hodinách a v létě ve večerních hodinách

Jak využít posekanou trávu? https://hobby.denikplus.cz/1161-neobvykle-vyuziti-posekane-travy.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=RMOrO0dTE5Q-202006021557&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Terra preta

Očista půdy pomocí hořčice:

Pokud hořčici na podzim zasadíte, nebudete muset příští rok vůbec plít. Vydrží teplotu až - 50 stupňů, a tak se o ní nemusíte v zimě vůbec obávat. Sázíme do hloubky 1-1,5 cm. Mezi rostlinami by měl být 20 cm odstup. Po zasazení začnou klíčit asi během 3 až 5 dnů.

Hořčice čistí půdu od fosfátů a dalších chemikálií z hnojení. Její kořeny, stvoly a lístky dokážou vstřebat velké množství škodlivin. Díky tomu budou vaše květiny zdravé a růst jako z vody. Hořčice často roste okolo míst, kde je hodně plevele. Berou si jeho živiny a dokážou ho účinně zlikvidovat. To ale není všechno. Kořeny uvadlé hořčice můžete využít jako hnojivo pro rostliny. Především v zimě, kdy jim chybí sluneční světlo a dostatek živin.

Hořčice ničí plíseň, hnilobu a škodliviny v půdě. Její nejlepší schopností je ale podle nás to, že odpuzuje všemožné škůdce - červy, drobný hmyz, a dokonce i šneky. Vysaďte ji mezi brambory, vinnou révu, hrášek, fazole nebo ovocné stromy a chraňte je před nezvanými hosty. Vytvoří na půdě vrstvu, díky které nikdy zcela nezamrzne. Kromě toho si z ní můžete vyrobit excelentní med.

https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/na-podzim-zasadte-horcici-a-pristi-rok-zapomente-na-plevel-po-cele-zahrade/

Zdroj: wikipedia.cz, inernet, www.fermedubec.com, Inspirace: Hnutí DUHA, Kumunitní zahrady, www.lipka.cz, www.veronica.cz