Permakultura

Permakultura (trvalé udržitelné zemedělství v souladu s přírodou) je koncepce (filosofický směr) udržitelného souladu a harmonie člověka s přírodou a jejími cykly. Některé principy permakultury vychází ze zásad biodynamického zemědělství propagovaného Rudolfen Steinerem.

permakultura respektuje homeostázu přírody a člověka, přizpůsobuje se jí v souladu s rytmy a cykly země

Představitelé permakultury v Česku a ve světě:

Jaroslav Svoboda (obhospodařuje cca 20 ha permakulturním způsobem), Permakulturní design, semináře o permakultuře, autor velmi populárních knih o Permakultuře
Sepp Holzer, Rakousko, permakutůrní farma je výšce cca 1600 m n.m. o rozloze cca 40 ha
Bill Mollison, David Holmgren z Austrálie - zakladatele a popularizátoři Permakultury od 70-80. let minulého století
Anastazie - Rodové statky v Rusku
Tomáš Svoboda, uživatel (užívá cca 1, 5 hektarovou zahradu) a navrhovatel permakulturních zahrad, žák Jaroslava Svobody
RNDr. Mojmír Vlašín, přednášky o permakultuře např. v Hostětíně
Masanobo Fukuoka (1913-2008), který byl japonským farmářem, průkopníkem přirozeného zemědělství a metody „nic-nedělání“
spolek PermaNet, kurzy permakulturního designu, návrhy zahrad, atd.
Petr Hájek, architekt
Ing. Patrícia Černáková
Alena a Milan Suchánkovi (PERMANET z.s), permakulturní design, kurzy, návrhy zahrad
Síť permakulturních projektů v ČR - koordinátorka Martina Fialová
www.permakulturacs.cz
Šťastní lidé.cz, Vítek a Mína Šťastná

Známé osobnosti provozující permakulturní zahradu:

moderátorka pořadu Kouzelné bylinky Simona Tancerová
Ruediger Dhalke, známý rakousky spisovatel a psychoterapeut
Wolf Dieter Storl, spisovatel, bylinkář, etnobotanik, medincinman
Mario kubec, herec
Linda Mahelová, bylinkářka, milovnice vůní, aromaterapeutka, autorka e-booku a online kurzů o bylinkách, druhou oblastí zájmu je permakultura

Základní principy permakulturního hospodaření podle D. Holmgrena:

Pozoruj a jednej (Krása je v očích pozorovatele)
Zachycuj a uchovávej energii (Kuj železo, dokud je žhavé)
Získávej výnos (S prázdným žaludkem se špatně pracuje)
Usměrňuj sebe sama a přijímej zpětnou vazbu (Hříchy otců se projevují na dětech do sedmé generace)
Využívej obnovitelných zdrojů a služeb a važ si jich (Příroda sama ví, co dělá)
Nevytvářej odpad (Kdo šetří má za tři. Jedna včasná záplata ušetří devět dalších)
Navrhuj od vzorů k detailům (Pro stromy nevidět les)
Dej přednost začleňování před oddělováním (Více rukou, méně práce)
Využívej malých a pomalých řešení (Čím jsou větší, tím tvrději dopadají. Pomalí a vytrvalí vyhrávají)
Využívej rozmanitosti a važ si jí (Neukládej všechna vejce do jednoho košíku)
Využívej krajů a važ si okrajových systémů (Nemysli si, že jsi na správné cestě jen proto, že je dobře vyšlapaná)
Využívej změnu tvořivě a tvořivě na ni reaguj (Vize není o tom, jaké jsou věci nyní, ale jaké budou)

Obvyklé metody používané v permakultuře:

jedlá zahrada a les (stromy, keře) - soběstačnost
vyvýšené záhony - snadnější práce, bylinná spirála
stavitelství využívající přírodní místní zdroje a materiály
plošná práce s povrchovou i dešťovou vodou a závlahou (jezírka, tůně, swaly, key line design - svedení vody po vrstevnici)
mulčování místo rytí a pletí
využívaní synergie hub, rostlin a stromů
permakulturní design v souladu s místem
přírodní hnojení (např. jícha, hnůj) a kompostování, minimalizace nespracovaného odpadu
domácí zvířectvo (husy, kačeny, slepice, kachny, indičtí běžci, králíci, vepři, ovce, kozy adt) - užiteční pracovníci, zdroj vajec i masa
využívání skleníku, sklepa na skladování
měděné nebo mosazné nástroje na práci s vodou a půdou (Viktor Schauberger, princip: pochopit a napodobit), větrné čerpadlo Floriš, ploskořezy atd.)
potravinová soběstačnost, zásoby na zimu, skladování, sušení, lisování, mléčné kvašení zeleniny
zajímavost: tzv. ZAVŘENINA -zavírání čerstvého ovoce do 15 min. po utržení do sklenice (vytvoří se mikroklima) - nezavařuje se to!!, může se skladovat i více jak rok (Petr Hájek)
čas ...po 10 letech si permakulturní zahrada tzv. sedne a příroda ji tzv. pohltí, přijme
paradox - velmi suchá půda neumí zadržet vodu - proto využíváme zádržné systémy, swaly a key line na pozvolné zavlažování vody
principy permakultury lze aplikovat i pro velké plochy (zádržné systémy na vodu, swaly, key line atd..)

V čem je rozdíl mezi zahradničením a permakulturou?

pozorujeme a nasloucháme přírodě (vnímáme její ekosystémy - vítr, voda,....počasí, déšť, mrazy, podzemní voda)
studium bylinek, rostlin, stromů, přírody - kurzy, školy, přednášky
místo rytí používá vrstvení a mulčování, bezorebné techniky
např. zeleninu nerozmazlujeme zaléváním
permakulturní zahrada působí trochu chaoticky a působí bujným, zarostlým dojmem
používá také vyvyšené záhony
na permakulturní zahradu nepatří žádná chemie (hnojiva, postřiky)
velká rozmanitost druhů a rostlin, jsou zde tzv. rostlinná jedlá patra (od tobinambur až po stromy)
pěstování polykultur místo monokultur
nepoužívá se strojů (traktor, sekačka atd...), jen v malém měřítku

Studie udržitelnosti permakulturní farmy:

Studie, prováděná v ekologické farmě v Normandii (La Ferme biologique du Bec Hellouin, která vznikla v roce 2004), vypracovaná ve spolupráci s zemědělskou univerzitou v Paříži AgroParisTech zkoumala ekonomickou udržitelnost této farmy po dobu tří let. Dospěla k tomu, že na rozloze 1061 metrů čtverečních je možné vytvořit čistý příjem, který bude měsíčně dosahovat 900 až 1600 eur, což znamená, že takový systém hospodaření, dle permakulturních principů bez traktorů a umělých hnojiv, na této farmě je udržitelný.

kombinují pěstování různých druhů zeleniny a květin ve velkých dřevěných truhlících (tím se jednotlivé druhy rostlin chrání před škůdci)
používají zvířecí trus na hnojení

Zdroj: wikipedia.cz, inernet

Zobraziť viac Zabaliť