Znečištění ovzduší se přenáší větry, proto to není lokální problém (během dne se mění, v noci ubývá - klesá doprava, přes den přibývá) ale globální problém. Největšími producenty NO2 jsou uhelné elektrárny a doprava.

Důsledky dnešní hladiny znečištění ovzduší (sklízíme ovoce našich předků před desítkami roků) a jejich důsledky se projeví na planetě za 10 - 30 roků, podobně v případě rakoviny, která se u člověka projeví i po 10 - 20 letech, kdy zažije nějakou kritickou situaci (ztráta partnera, těžký a nečekaný rozvod, kompletní ztráta majetku atd.)

Klimatické změny:

  • Kvalita ovzduší, jen a pouze v Evropské unii, každoročně způsobí přibližně 400 000 předčasných úmrtí (zdroj. windy.com)
  • Koncentrace lidí do měst, které působí jako tepelný ostrov (vůči svému okolí se město ještě víc přehřív, což může vést ke zdravotním problémům u lidí.
  • Podle vědců (švýcarský institut ETH Zürich) nyní lesy na Zemi pokrývají 2,8 miliardy hektarů (více než tři biliony stromů). Za možné považují zalesnění dalších 900 milionů hektarů (vysázelo by se 1,2 bilionu nových stromů, k zalesňování je vhodné Rusko Spojenéi státy, Kanada, Austrálie, Brazíleí a Čína), což odpovídá téměř rozloze Spojených států. Tyto nové lesy by dokázaly pohltit až 205 miliard tun oxidu uhličitého, to jsou zhruba dvě třetiny z 300 miliard tun, které se od počátku průmyslové revoluce do ovzduší dostaly kvůli působení člověka.Více na: https://www.euro.cz/udalosti/o-tretinu-vice-lesu-klima-by-mohlo-zachranit-vysazovani-stromu-tvrdi-studie-1457828#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylink
  • Největším problémem znečištění klimatu je závislost na fosilních palivech a skutečnost, že je používáme k výrobě elektřiny
  • Zvyšuje se sice kvalita života (spotřeba domácností), nás stojí stále víc z hlediska přírodního kapitálu, ekosystémů, biodiverzity (náš blahobyt jde na dluh vůči přírodě)
  • Každý den se v Amazonii zničí více než 400 hektarů původního lesa. Víme, že každý vykácený hektar lesa znamená 450 tun oxidu uhličitého do atmosféry. To je klimatická bomba.“ Od nástupu Bolsonara k moci se odlesňování Amazonie více než zdvojnásobilo (Zdroj HN 3.7:2019)
  • Čína nejen jednou z nejvýkonnějších průmyslových zemí, ale také jedním z největších světových přispěvatelů k rozvoji ekologické výroby a obnovitelných zdrojů. Bez čínské snahy o rozvoj větrné a solární energie v uplynulém desetiletí by celosvětová výroba energie z obnovitelných zdrojů byla zanedbatelná a přechod na nízkouhlíkové hospodářství by sotva začínal, upozorňuje web Financial Times (FT).
  • Skutečnost, že solární i větrná energie dokážou nyní držet krok s jinými zdroji energie a přestávají být závislé na dotacích, je do značné míry výsledkem masové výroby turbín a panelů čínskými společnostmi. Náklady na větrnou energii za posledních deset let klesly o 69 procent, náklady na solární energii dokonce o 88 procent (HN 2.7.2019)
  • Když se klima otepluje migrují stromy včetně obyvatel a mraků k severu (pokud změny probíhají rychle, je do kritické pro stromy) a pokud se ochlazuje stromy a obyvatelé migrují k pólům
  • Když je nerovnováha klimatu, dochází k extrémním výkyvů počasí, teploty atd., je to pouze projev hledání rovnováhy klimatu a přírody (jsou tam vzájemné vazby)
  • Díky posunu magnetických pólů dochází ke klimatickým změnám (cyklické zalednění a odlednění pólů působí na změnu polohy pólů), historicky víme, že došlo i tzv. přepólování

Jak je vysušována půda v krajině?

pokud při sklizni najednou zbavíte pole veškerých rostlin, zůstane prakticky vysušená poušť, která má jedinou funkci, a to absorbovat a následně vyzařovat obrovské množství tepla (až 100 wattů na metr čtvereční) do ovzduší. Spočítali jsme, že už 2000 hektarů takových polí má tepelný výkon, srovnatelný s výkonem jaderné elektrárny Temelín. A teď si spočítejte, kolik takových Temelínů dnes takzvaně topí v Česku a kolik na celém světě. Horký vzduch z půdy vysaje veškerou dostupnou vodu, což má mimo jiné zničující efekt i na společenstva půdních organismů. Jsou to obrovské plochy, které – alespoň podle našeho názoru – mohou zásadně ovlivnit klima na zeměkouli. Zvyšující se teploty navíc vyvolávají efekt „teplé sodovky“, projevující se uvolňováním CO2 coby skleníkového plynu z oceánů.

  • Nad suchým polem neprší (půda, bez zelené hmoty, se zahřívá a teplo stoupá do obrovské výšky a po poměrně dlouhou dobu, takže tahle výkonná tepelná výrobna zcela nepochybně ovlivňuje srážky i vzdušné proudy, a dokáže tak rozkolísat klima), vznikají "tepelné ostrovy"
  • Meliorace odvodňují území rychlou cestou, voda se nezadržuje v krajině a odtéká rychle z krajiny
  • Regulované toky
  • Nedostatek statkových hnojiv půdě

Co můžeme dělat pro záchranu klimatu?

  • zalesňování (přirozený přírodní proces, který probíhá neustále, pokud do tohoto procesu nezasahuje člověk)
  • zadržování vody v krajině (obnovení meandrů, rekultice území, rušení meliorací, obnova mezí a remízků, zmenšení ploch pro monokultury)
  • omezit čerpání podzemní vody a zlepšit její zasakování
  • divoká příroda bez zásahu člověka (přirozená obnova biodiverzity)

Dopady klimatických změn podle studie Czech Globe do roku 2050

Na základě modelování a získaných dar došli vědci kzávěru, že poroste počet dnů s intenzivními přívalovými srážkami (povodně, eroze půdy, jeden centimetr ornice se tvoří zhruba sto let, atd.), bude převažovat povrchový odtok srážek (musíme budovat zádržné systému), vsakování bude omezeno. Největší nárůst srážek v zimě, současně ale poroste teplota vzduchu (tím bude ještě zhoršeno doplňování podzemních vod). V létě také mají přibývat intenzivní srážky (sucho zasáhle jižní Moravu, primární příčinou je vzdálenost od moře a reliéf, který cloní případným přicházejícím srážkám). Čekájí nás tak dlouhá období sucha a vysoké teloty vzduchu.

Střední Evropa nachází na rozmezí dvou oblastí, pro které jsou projektovány odlišné vývoje srážek – vysychajícího Středomoří a deštivější Skandinávií.

  • doplnit krajinu o větrolamy
  • změnit pracovní postupy lesníků a zemědělců
  • zvýšit podíl sadů, vinic a polí se zeleninou
  • zpomalovat odtok povrchových vod
  • realizovat nové a znovuobnovené vodní plochy, mokřady a také navracení toků do jejich přirozených koryt

Pracuje se na návrhu adaptačních strategiích, a to především pro oblasti zemědělství, lesnictví a hospodaření s vodou z pohledu vědců, ekonomů a dalších.

Zásadní změny probíhají ve změně teplot na našem uzemí, klesá počet mrazových dnů, v létě zase roste počet tropických dní Teplota překročí 30°C i nocí, kdy nepoklesne pod 20°C  (projev tropických nocí bude výraznější, protože chybí sluneční záření a stromy nevyrábějí kyslík ani nelapají oxid uhličitý), počet takových dní se do roku 2060 zdvojnásobí.

  • horké dny i noci mají významný vliv na lidské zdraví a duševní pohodlí.

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

Klimatické změny

Neboli nájdené žiadne produkty. Skúste zmeniť kritériá hľadania.
Navštívte Awashop.sk - Superfoods, Kozmetika v ShopMania