Příroda, vegetace (bylinky, keře, stromy), půda, voda, vzduch.

Příroda je charakteristická těmito procesy

Slunce je hlavním motorem (energetickým zdrojem) všech procesů na planetě

  • vše je propojené se vším a probíhá neustálá komunikace (informační tok a výměna energie) - neuronová síť přírody v půde, oceánech, atmosféře i Vesmíru
  • dynamická rovnováha uvnitř i vně ekosystému (homeostáze)
  • cyklování (den a noc, střídání ročních období, glaciál a interglaciál, vodní, uhlíkový, dusíkový cyklus)
  • symbióza, mykorhiza
  • polarita JIN a JANG v prostoru, teplo a chlad, dostředivý a odstředivý pohyb
  • body zlomu a obratu
  • diverzita a plasticita
  • řetězení procesů, které jsou vzájemně provázané, působí pozitivní a negativní zpětné vazby
  • vrstvení (půdy, vzduchu, oceánů)
  • kvantové provázání

Zajímavé odkazy:

Co nás čeká v České krajině mezi roky 2030 - 2050?

  • zvyšování teploty (skleníkový efekt v naší atmosféře), důsledkem budou extrémní výkyvy počasí (sucho, pododně) - prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.
  • díky zvyšující se teplotě, růstu dopravy a migrace se bude zvyšovat počet invazivních druhů fauny a flóry, které budou vytlačovat původní druhy  - prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.
  • postupně se bude měnit charakter lesů (smíšený les) - prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.
  • díky rostoucí teplotě se bude zvyšovat výpar vody v krajině a vysušování půdy (porostě vodní a větrná eroze) a její degradace - prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.
  • slábne cirkulace Golfského proudu a proto by do roku 2050 dojít k ochlazení a jení jasné jaké bude počasí u nás protože jsme na rozhraní dvou pásem, také nyní dokází rozpadu ekosystému nebo jeho transformaci (přerodu) - Doc .RNDr. Václav Cílek, CSc.
  • je narušený malý vodní cyklus, mizí přirozená fauna a flóra, destruktivní systém dotací, krajina se přehřívá, krajina je odvodněná, model intenzivního zemědělství a scelená půda do velkých lánů, to vše ještě situaci zhoršuje - Doc. RNDr.Jan Pokorný, CSc.
  • Byla doba v 19. století, kdy si civilizovaní lidé mysleli, že je naprosto morálně přijatelné vlastnit jiného člověka jako otroka. A během dvaceti, třiceti let, se vše naprosto změnilo. Domnívám se, že jsme na začátku velkých změn.“ Přístup mladých lidí ke klimatickým změnám a enviromentální krizi je pro mě „zdroj velké naděje“ přírodovědec David Attenborough
  • PANENSKÁ PŘÍRODA PĚSTUJE LES JINAK NEŽ LESNÍCI, POTŘEBUJE K TOMU JEN NAŠE NEZASAHOVÁNÍ, A STAČÍ JI POUZE, POKUD JI POZORUJEME. PŘÍRODĚ DOSTAČUJE 5 – 10% „DIVOKÉ PŘÍRODY“NA VLASTNÍ REGENERACI. (takový názor jsem si přečetl od Prešovského pravicového ekologa Ing. Juraje Lukáče, Lesoochranárské zoskupenie VLK, které spoluvlastní cca 300 ha lesů)

POKUD JSME VNÍMAVÍ K PŘÍRODĚ, TAK MŮŽETE „KŮROVCOVOU KALAMITU“ VNÍMAT I JAKO SIGNÁL PŘÍRODY, ŽE NAPADENÝ LES JE UMĚLÝ (MYŠLENO UMĚLE VYSÁZENÝ, NEPŘIROZENÝ, NENÍ V SOULADU S PŘÍRODOU), OSLABENÝ A MOŽNÁ I NEVHODNÝ SVOU SKLADBOU STROMŮ A BIODIVERZITOU.

MŮŽEME S KŮROVCOVOU KALAMITOU BOJOVAT INVESTOVAT VYSOKÉ ČÁSTKY DO ELIMINACE NÁSLEDKŮ PŮSOBENÍ KŮROVCE A SANOVAT NAPÁCHANÉ ŠKODY. MŮŽEME SE NAD TÍM, CO PÍŠI ZAMYSLET, NEBO MÁVNOUT RUKOU, ŽE VÁS TO NEZAJÍMÁ! JEDINOU MOŽNOU CESTOU, DLE MÉHO NÁZORU JE, NECHAT REGENERACI POSTIŽENÉHO LESA NA DIVOKÉ PŘÍRODĚ, NEKONAT, JEN POZOROVAT, POCHOPIT A PŘÍPADNĚ NAPODOBOVAT. PŘÍRODA JAKO JEDINÁ SE UMÍ REGENEROVAT, VZNIKNE NOVÝ ZDRAVÝ "DIVOKÝ LES" (DIVOKÁ PŘÍRODA). PŘÍRODA JAKO JEDINÁ ZŮSTÁVÁ (REGENERUJE SE, PŘIZPŮSOBUJE SE), CIVILIZACE ZANIKAJÍ! 

Solární cyklus

Solární minimum

při tomto úkazu (perioda Slunce), který nastává cca po 11 letech (Slunce pulzuje) , se snižuje výskyt slunečních skvrn a erupcí. Na druhou stranu se však sluneční vítr (způsobuje kosmického záření a trvalejších děr ve sluneční atmosféře)  má potenciál způsobit škody všemu elektickému kvůli magnetickým bouřím, včetně satelitů. Takže při solárním minimu se zvyšuje aktivita slunečního větru (tok mezi Zemí a Slunce) a stoupa rozpínavá aktivita Země

  • červen 2019, více jak 16 dní bez skvrn (solární minimum), na zemi působí více energie, kosmického záření díky slábnutí magnetického pole slunce (vznik magnetických bouří ovlivňuje migraci zvířat a tvorbu mraků v horní atmosféře)
  • v roce 2020 se předpokládá sluneční minimum (solární cyklus č. 25)

Solární maximum

perioda Slunce, kdy je plné velkých skvrn, na Zemi tento stav příliš nepociťujeme, ale ve vesmíru je to výrazné

  • solární maximum se předpokládá v letech 2023 - 2025, tedy v době, kdy se plánují první starty na Měsíc

Zdroj: Space Weather

Zprávy z tisku:

2.9.2020 Původní podoba krajiny v Evropě, včetně České republiky, byla mnohem otevřenější, než dnes. Její zarůstání a nástup lesů umožnil až člověk, který vybil stáda velkých býložravců, která do té doby bránila dřevinám v ovládnutí kontinentu. Čeští vědci na to upozorňují v rozsáhlém, dvojdílném článku, který publikoval časopis Vesmír.

  • S přítomností velkých savců souvisela diverzita rostlinstva a drobnějších živočichů. Krajina tehdejší mamutí stepi se v dnešním mírném pásu podobala krajině dnešního Altaje. Byla mozaikou stepí, sušších i vlhčích trávníků, rašelinišť a řídkých lesíků. Obývala ji směs druhů chladnomilných a kontinentálních až teplomilných, což lze dokázat nejen na fosilní megafauně, ale i na drobných savcích nebo broucích, jejichž těla se občas dochovala 
  • Vliv velkých kopytníků na původní podobu krajiny podle ní nepřímo dokazuje například rozšíření denních motýlů v Evropě a Asii. Denní motýli jsou totiž, s výjimkou tropů, ve většině případů vázaní na otevřená stanoviště a jen málo z nich obývá husté, zapojené lesy. "Právem se lze domnívat, že v době rozmachu mamutí stepi prosperovali. Vyhovovaly jim podmínky utvářené aktivitou velkých býložravců. Například pastva koní potlačuje trávy a uvolňuje prostor bylinám, jako jsou hořce, krtičníkovité, bobovité či rdesnovité. To vše jsou časté živné rostliny housenek. I motýlů spojených s všudypřítomnými travami je dost - všichni okáči a také někteří soumračníci
  • Příchod moderního člověka a nadměrný lov podle vědců přírodu v Evropě zásadně proměnily. "Na severní polokouli to znamenalo postupné rozdrobení mamutí stepi. Kde to srážkové poměry umožnily, tam ji nahradily souvislé lesy. Středoevropská krajina byla ale i poté nějaký čas otevřená. Mamuti byli pryč, ale přežívali zde například sobi, velcí tuři a koně. Expanze lesa před 9000 až 4000 lety se kryje s dobou, kdy byla i tato velká zvířata téměř zdecimována," 
  • Evropě fragmenty původních stepí přetrvaly do současnosti. "Mnohé ze středoevropských 'stepních' lokalit, jejichž vznik byl donedávna přisuzován člověku, ve skutečnosti představují nejstarší zde kontinuálně existující formy vegetace. 
  • teorie nizozemského ekologa Franse Very, podle níž by i lesy evropského mírného pásu byly v přírodním stavu pod silným pastevním tlakem 
  • Přežití stepní fauny a flóry v Evropě umožnil příchod pravěkých zemědělců a pastevců. Ti s pomocí stád domácího skotu a koní, kteří byli po staletí velmi podobní svým divokým předkům, zachovali v řadě oblastí krajinu otevřenou. Tam, kde se páslo méně, začaly krajinu sužovat požáry. "S decimací velkých býložravců se pojí ještě jedna souvislost - nástup vlády ohně. Absence pastvy vede k akumulaci odumřelé rostlinné biomasy, ideálního paliva pro požáry. Jejich nástup lze poznat z přítomnosti ohořelých uhlíků v půdních profilech
  • Právě vyhubení velkých kopytníků podle vědců v současnosti stojí za úbytkem a ohrožením celé řady druhů vázaných na otevřenou krajinu nebo světlé lesy. V současnosti člověk tato prostředí v rámci ochrany přírody udržuje jen velmi pracně a nákladně. Přesto se mu nedaří obnovovat v krajině pestrou mozaiku, kterou dříve vytvářeli velcí kopytníci. "Pro udržení planetární biodiverzity zbývá jediné řešení: doplnit chybějící složky ekosystémů, zejména velké býložravce 
  • V souvislosti s ochranou klimatu vědci proto varují před zjednodušenými recepty, které požadují výrazné zalesňování, případně redukce stád domácího skotu. Ta v mnoha oblastech nahrazují chybějící divoké velké kopytníky. Cestou je podle odborníků spíše méně intenzivní pastva. 
  • Velcí kopytníci mají totiž v souvislosti se změnami klimatu na krajinu pozitivní vliv. Díky pastvě nedochází k rozkladu organické hmoty rostlin a uvolňování CO2 do atmosféry. Trus velkých kopytníků totiž zanášejí do půdy brouci, takzvaní koprofágové, a pomáhají tak vázat uhlík a organickou hmotu v půdě. Ta pak funguje jako houba a udržuje vodu v krajině. "Příznivý vliv velkých kopytníků na zadržování vláhy v půdě je zřetelný i v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích 
  • Kromě oblasti střední Evropy pomáhají velcí kopytníci také s ochranou prostředí, které je pro vývoj klimatu naprosto klíčové: permafrostu v severské tundře. "Celkové množství uhlíku je zde odhadováno na 1300 giga tun, což je zhruba dvojnásobek uhlíku nacházejícího se v atmosféře. S uhlíkem je v permafrostu deponován i dusík. Při oteplování permafrost taje a v mokřadech nastává mikrobiální rozklad, uvolňující do atmosféry oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Návrat velkých kopytníků do polárních krajů by mohl pomoci. V zimě býložravci rozhrabávají sněhovou pokrývku, jež potom hůře izoluje půdu a ta promrzá více do hloubky. Konzumací rostlin umožní rychlejší recyklaci živin a zpomalí akumulaci stařiny. To vše může uvolňování skleníkových plynů z půd zbrzdit," 
  • Vědci zároveň upozorňují, že velkých kopytníků, i po zahrnutí domácích zvířat, není v krajině příliš, ale naopak i v porovnání s dobami ledovými, velmi málo. 
  • https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-jako-puvodni-ceska-krajina-omyl-upozornuji-vedci?

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

Příroda

Neboli nájdené žiadne produkty. Skúste zmeniť kritériá hľadania.
Navštívte Awashop.sk - Superfoods, Kozmetika v ShopMania