Jeden z hlavních hormonů v našem těle, který reguluje spánek. Melatonin (hormon spánku) se v noci zvyšuje a tím pádem nás dostává do kvalitního spánku. Pokud máme potlačenou nebo nevyváženou hladinu melatoninu, mohlo by to narušovat naši schopnost dobře usnout. Proto je velmi důležité doplnit našemu tělu melatonin.

• hladiny melatoninu stoupají, když je venku tma, což signalizuje, že je čas uložit se ke spánku
• hladiny melatoninu může snižovat stres, kouření, vystavování se světlu v nočních hodinách (i tomu modrému, které vydávají chytrá zařízení), nedostatek přirozeného světla během dne, práce na směny a také stárnutí

Melatonin se vyskytuje v kravském mléku, třezalkovém čaji, ovesných vločkách, rýži, zázvoru, banánech, vlašských ořeších, ječmenu a rajčatech. Pro zvýšení přirozené produkce hormonu melatoninu se doporučuje spát při absolutní tmě, dát si horkou koupel před spaním a dodat svému tělu přes den intenzivní sluníčko.

Melatonin, základní informace:

• melatonin (antioxidant) je hormon, který si tělo vyrábí především za tmy (irelativně malé množství světla s modrou složkou dokáže tvorbu tohoto hormonu snížit či dokonce zastavi a také se snižuje jeho hladina v těle), je spojován s prevencí vzniku nádorového onemocnění
• pracuje souběžně s cirkadiánním rytmem vašeho těla
• pomáhá regulovat teplotu těla, krevní tlak a hladiny hormonů
• antioxidační vlastnosti melatoninu pomáhají snižovat riziko očních onemocnění souvisejících s věkem, jako je třeba makulární degenerace
• může podporovat léčbů žaludečních vředů a zmírňuje pálení žáhy
• podporuje lepší spánek a více energie pro vaše aktivity
• od posledního modrého fotonu, tedy od vypnutí počítače, televize, či ostře bílé žárovky, trvá 90 min.než v těle při spánku a ve tmě začíná vznikat melatoni
• světlo z displeje a televizních obrazovek večer škodí a má vliv na jejich zdraví (čím je barva světla teplejší, tím méně je nezdravá)
• modrá složka světla škodí nejen lidem, ale i hmyzu, rostlinám, zvířatům…
• narušení produkce melatoninu může způsobovat tinnitus, stav charakterizovaný stálým pískáním či zvoněním v uších
• deprese je ovlivněna změnami světelných a spánkových cyklů, melatonin pomáhá obnovit přirozený spánkový cyklus

Milan Calábek, Melatonin (1.4.2020):

m e l a t o n i n, který ze serotoninu vytváří ve tmě pineální žláza neboli šišinka. Melatonin kromě chronobiologického působení (reguluje cyklus spánku a bdění) působí proti rakovině a především je mocným protizánětlivým modulátorem. Zároveň zvyšuje bioenergetickou výkonnost mitochondrií a neutralizuje vzniklé volné radikály. Chrání i před degenerací meziobratlových plotének a z našeho hlediska je důležité, že při nadměrném zahlenění dýchacích cest snižuje tvorbu MUC5AC, který je hlavním komponentem hlenu.

Ještě důležitější je jeho protifibrózní působení v plicích, srdci, játrech a ledvinách. Melatonin fibrotizaci brání inhibicí signalizace TGF-beta 1/Smads a aktivace genu NLRP3. Zároveň narušuje spojení hlavního transkripčního faktoru prozánětlivých cytokinů NF-kappa B se zmíněným genem NLRP3. Jde o signální dráhu, která vyvolává dysregulaci systému vrozené imunity a následně nadměrnou expresi prozánětlivých interleukinů: IL-1B a IL-18. Nasazení melatoninu postupně vrací aktivaci NLPR3 do normálu, brání pokračování cytokinové bouře, infiltraci makrofágů i neutrofilů do plic a poškození mitochondrií. Nejvyšší hladinu melatoninu mají malé děti, které jsou díky tomu chráněné před 3. a 4. fází COVID-19, ohrožující nemocné na životě. S narůstajícím věkem ale tato hladina klesá a nejnižší je u většiny starých lidí.