Viktor Schauberger (30.6.1885 - 25.9.1958), rakouský lesník, přírodovědec, vynálezce, spisovatel, mimořádný pozorovatel přírody. Vystudoval lesnickou školu a následně přijal práci lesníka v hornorakouských lesích na lesní správě ve Steyrlingu v prakticky lidskou rukou nedotčené přírodě, kde realizoval budoucích technické objevy. Měl ještě možnost pozorovat přírodu nedotčenou lidskou rukou. Inspirace panenskou přírodou a výborný pozorovací talent byly základem pro jeho budoucí vynálezy v oblasti ozdravení vody a její využití v praxi. Díky svému talentu zkoumat a napodobit přírodu byl schopen vysvětlit význam vody a navrhnout různé metody pro získání a udržování optimálních vlastností vody, co se týče její čistoty a vitality.

Viktor Schauberger podrobnější informace:

  • zakladatel tzv. vírové technologie (přirozeně tekoucí řečiště, pohyb pstruha ve vodě bystřiny, nebo let ptáka)
  • osobní heslo ve vztahu k přírodě znělo: pochop a zkopíruj (K & K - kapieren und kopieren - pochopit a napodobit)
  • vynálezce "zlatého spirálového pluhu", který nahradil železný pluh a pouze obracel (nešlo o hlubokou orbu), zvýšila se tak úrodnost půdy, kvalita a vitalita rostlin
  • sestrojil plavební zařízení pro svoz a plavení dřeva z lesů (pohybu pomocí zákrut střídavě zleva doprava a pomocí speciální úpravy žlabu s polovejčitým průřezem byl vytvořen vířivý pohyb vody), tuto práci provádět ve dne, ale většinou za měsíčných nocí, voda ozářená sluncem zleniví a unaví se, svine se a spí, zatímco v noci a obzvláště při měsíčním svitu je čerstvá a živá, takže dokáže nést bukové a jedlové špalky, které jsou těžší než ona."
  • Pojem "prostorový cykloidní pohyb" Schaubergerovi předkové samozřejmě neznali. Ale používali tento princip při stavbě tak zvaných smyků na dřevo tak dovedně, že kmeny získaly v pravidelně se měnících zákrutech rychlost a místy pluly na výsměch gravitaci i do kopce."
  • "prostorový spirálovitý pohyb", tedy druh pohybu, který hraje v přírodě významnou roli např. při oběhu planet
  • "Každá částice nesoucí energii vytváří svým pohybem pole - energetický prostor, který je závislý na tomto pohybu. Čím je pole silnější, tím více působí na okolí, takže do něj mohou být vtaženy také částice s vyšší hmotností, než mají částice vytvářející toto pole. Částečky stříbra, niklu nebo uhlí musí působit ve srovnání s fotony jako obrovské kusy skály. Přesto jsou vtaženy do vířivého tance fotonů. Naučíme-li se média, která máme k dispozici, uvádět do stejného pohybu, jaký vykonávají elektrony a fotony, … budeme moci "hory přenášet" i s relativně malým množstvím vstupní energie."
  • zrealizoval několik pomůcek a způsobů jak stavět koryta řek tak, aby se nezanášela a pojmula při povodních co nejvíce vody
  • přirozeně tekoucí voda sleduje zcela určité pohybové formy, a že tyto formy mají rozhodující význam jak pro nosnou sílu vody, tak i pro to, jak dlouho voda zůstane čerstvá, Tyto přirozené dráhy pohybu s sebou přinášejí výstavbu a zachování; naproti tomu nepřirozený pohyb a také nedostatek pohybu způsobují hnilobu a rozklad
  • technologie založené na přirozených principech naopak příroda energii ještě "zdarma přidá". Domníval se, že jen ve vzduchu a ve vodě je využitelná energie, která by navždy postačovala pro celé lidstvo
  • podle Schaubergera člověk jen nesmí používat rozkladné přírodní procesy - jako je spalování, jaderné štěpení atd. - nýbrž budující, koncentrující síly, které byly pro výstavbu použity i v přírodě. K tomu bychom se museli nejprve zevrubně zabývat působením přírody, například "jednoduchou" otázkou "Jak roste stéblo trávy?". 

Rozkladný a budující pohyb

Viktor Schauberger poukazoval na to, že existuje budující pohyb působící "v souladu s přírodou" a naproti tomu pohyb rozkladný. Dnešní technika většinou používá rozkladné formy pohybu a proto z dlouhodobého hlediska nedosahuje výstavby, ale úpadku a ohrožení základů života. 
  • "rozkladný princip" odpovídá explozi, rozpínavosti a současnému zředění. Je to tedy směr pohybu od hmotného k méně hmotnému, princip rozkladu a uvolnění momentálního obsahu - princip smrti.
  •  "budující princip" imploze, u kterého hraje zvláštní roli pohyb ve spirále. Schauberger říká: "Formou pohybu, která tvoří, rozvíjí, zušlechťuje a buduje, je spirálový pohyb z vnějšku dovnitř, tedy pohyb dostředivý. V přírodě jej nalezneme tam, kde pracují budující síly: ve spirálních mlhovinách ve vesmíru, v pohybu našeho planetárního systému, v přirozeném pohybu vody, krve a míz. 
Rozkladná, uvolňující forma pohybu je naproti tomu odstředivá. Nutí pohybující se části ze středu směrem k okraji. Jde o "přímý" pohyb. Prvek systému se uvolní, rozplyne a rozloží. Příroda používá tento pohyb k rozkladu opotřebovaných celků, aby pak z jednotlivých zlomků znovu složila pomocí dostředivého pohybu nové formy. Tento dostředivý, spirálový pohyb odpovídá chladnutí, smršťování a zhuštění. Odstředivý pohyb odpovídá ohřívání, teplu, rozpínání a explozi. V přírodě se obě formy pohybu neustále střídají, budující princip však musí převažovat, aby mohl probíhat vývoj."
 
Je znepokojující, že dnešní technika používá téměř ve všech oborech jen expanzívní druh pohybu. Podle Schaubergera spočívá v tomto pohybu mocná síla, která má ovšem destruktivní charakter a musí vést k všeobecnému úpadku, pokud tento základní nedostatek velmi rychle neodstraníme - ať už u průmyslových technických postupů, v moderním vodním stavitelství, zemědělství nebo lesnictví. Schauberger říká: "Lidé mne považují za pomateného. Možná mají pravdu. V tom případě nehraje roli, zda je na světě o jednoho blázna víc nebo méně. Ale pokud mám pravdu já a věda se mýlí, pak ať je Pán lidstvu milostiv."

Voda znamená začátek

Voda je kolébkou veškerého života. Podle Viktora Schaubergera je také oním médiem, které nejprve přijme a pak zformuje předobrazy všech budoucích životních forem. O to závažnější je proto způsob našeho hospodaření s vodou. Voda je stále častěji nucena k nepřirozenému přímému pohybu jak v korytech řek a kanálů, tak i ve vodovodním potrubí. Voda má sklon téct spirálovitým pohybem. S touto formou pohybu přichází také přirozený rozvoj, což je vidět v okolí řek ponechaných v přírodním stavu. Dnešní regulační opatření a přímá vodovodní potrubí přirozenému pohybu vody neodpovídají.
 
Viktor Schauberger popisuje, jak se voda v okolí mýtin stává agresivní a škodí břehům, jak se následkem toho snižuje hladina spodní vody a vysychají výše položené prameny. Svedení toků do kamenných a betonových koryt pak nemůže odstranit vlastní příčinu problémů a vodě škodí ještě více. Základní Schaubergerovou tezí bylo, že člověk nikdy nesmí vodu regulovat pouze působením na břehy, ale voda si má tyto břehy sama vytvářet. Napsal: "Dopadneme jako Švýcaři, kteří na všech využitelných tocích postavili vodní elektrárny a navíc svedli velkou část potoků a řek do umělých koryt. Tím zničili veškerou sílu nejen v povrchové vodě, ale vlivem zpětných účinků i v podzemních vodách. V těchto nemocných tocích začíná odumírat zvířena i některé užitečné druhy bakterií, a to díky nedostatku budujících energií, které jsou pro život nezbytné. Malá změna v proudění vodního toku, způsobená nepřirozenou regulací břehů může vyvolat řetěz negativních reakcí. Jejich příčiny dosud nikdo neodhalil, a proto působí bez překážky dál."
 
Mezitím se zjistilo, že přirozeně tekoucí řeka nebo potok má mimo jiné daleko vyšší schopnost samočištění než uměle narovnaný kanál. Pouze přirozený způsob pohybu vody vytváří podle Viktora Schaubergera její příznivou strukturu, která prostřednictvím jemného energetického vyzařování podporuje a udržuje život . Pokud se voda zastaví nebo již neteče přirozeně, je tím pozměněna také její struktura. Voda s přirozenou strukturou má například menší sklon k ukládání vápna, k přemnožování bakterií a k hnilobě.    
 
Důkazem správnosti Schaubergerových pozorování jsou tak zvané "stuttgartské pokusy", při nichž byla přezkoumávána jeho tvrzení (původně proto, aby mohla být provždycky vyvrácena). Na Vysoké škole technické ve Stuttgartu byly provedeny pokusy s různými materiály a typy potrubí. Zjišťovalo se, zda "spirálová trubice" dodaná Schaubergerem propustí za stejných podmínek více vody než například rovná skleněná trubice. Jinak vyjádřeno, zda je průtokový odpor při spirálovitém proudění kapaliny nižší než při proudění přímém, nebo dokonce při určitých rychlostech vody klesne na nulu, jak Schauberger uvádí. Jeho tvrzení byla při pokusech plně potvrzena.

Vodní a lesní hospodářství

Schaubergerovy myšlenky zabývající se ekologickým lesním hospodářstvím zahrnují mnoho úrovní. Schauberger vyzývá k přebudování moderního lesnictví, protože právě lesnictví má obrovský význam pro všechny formy života. Bez přirozeného lesa nemůže vzniknout živá, zdravá voda a bez zdravé vody se nevytváří zdravá krev.
 
Zvláštní význam přikládá Schauberger polovičnímu a úplnému koloběhu vody. Když prší a déšť je teplejší než půda, voda podle Schaubergera vstupuje do "úplného koloběhu". Proniká hluboko do půdních vrstev, zahřívá je a rozpouští soli, potřebné pro výživu rostlin, a ty pak transportuje vzhůru. V chladnější oblasti kořenů pak voda tyto soli uloží a vyvěrá na povrch jako "zralá spodní voda". Tento úplný koloběh probíhá pouze za přirozených podmínek.
 
Naopak "poloviční koloběh" se tvoří tam, kde je půda teplejší než dopadající déšť, například na sluncem vyhřáté pasece. Voda se vsákne nejprve do určité hloubky, dále se ohřívá, stává se specificky lehčí, opět stoupá vzhůru a odtéká po povrchu. Chybí tedy hlavní část podzemního oběhu a nedochází k vytváření spodní vody. Proto vede mýcení lesů a rozšiřování vykácených ploch ke všeobecnému poklesu hladiny spodních vod a vodních rezerv. Kromě toho Schauberger poukazuje na to, že stabilní uspořádání spodních vod představuje přirozenou protiváhu k plynům a teplým pramenům stoupajícím vzhůru z nitra země: "V posledních letech se stále častěji vyskytují nepravidelnosti v rozložení vody - povodně, sucha, sesuvy půdy, dokonce i unikání jedovatých plynů ze země, a zvýšený výskyt nemocí v době, kdy v zimě vystupuje ze země teplá pára. Ve všech oblastech a v různých variacích rostou negativní výkyvy teplot. Jak se brzy ukáže, jsou to zákonité reakce na naše dnešní zcela nesprávné hospodaření s vodou, jehož hlavní příčinu je ovšem nutno hledat v pochybeném lesním hospodářství."
 
Z těchto důvodů se Schauberger zřetelně vyslovuje proti vzniku holosečných ploch (pasek). Navíc poukazuje na to, že mladé stromy rostou na volných plochách díky příliš silnému slunečnímu záření příliš rychle, což s sebou přináší mimo jiné i méně kvalitní dřevo. Schauberger považoval les za středisko síly specifického druhu, přičemž každý strom vyzařuje určitou energii. "Škody způsobené moderním lesním hospodářstvím jsou tak zlé proto, že tyto prvotní síly nedokáže produkovat žádná jiná forma vegetace tak kvalitně jako přirozeně rostlý les, obsahující velké množství druhů, jejichž energie se sčítá a působí do okolí mnoha čtverečních kilometrů."
 
Viktor Schauberger tvrdil, že i malé změny teploty mají rozhodující vliv na vodu a její vlastnosti. Normální teplota lidské krve se pohybuje někde pod úrovní 37° C a její odchylka je známkou nemoci. Také voda má svoji "zdravou" teplotu, odpovídající poměrům, v nichž se nachází. Zdravá bystřina nebo řeka bývá stíněna stromy, aby jako dárce života pro celý kraj nebyla vystavena přímému slunečnímu záření. Pokud se řeka příliš ohřeje, ztrácí energii a schopnost nést částice hornin, které se pak usazují na dně a zanášejí řečiště. Objeví se trhliny v březích a další známky rozkladu. Řeka je nemocná a agresivní, "má horečku".
 
Viktor Schauberger zanechal mnoho patentovaných návrhů, např. systém automatického nastavení správných teplotních poměrů vody podle teploty vzduchu, vodící tělesa, která spirálovitě roztáčejí říční proud a tím stabilizují osu proudění ve středu proudu. Takto regulovaná řeka neškodí břehům ani při záplavách. Výzkumná práce provedená ve Švédsku potvrdila, že díky Schaubergerově říční vestavbě je naplavený písek odnášen ze středu řečiště k jeho stranám, což brání vzniku usazenin ve středu koryta a jeho zanesení.

Zlatý pluh

Kvůli náhlému poklesu zemědělské produkce v Bulharsku byl Viktor Schauberger v 30. letech pozván do této země tehdejším bulharským králem Borisem. Schauberger přišel na to, že pokles úrody souvisel se zavedením moderních železných pluhů. Pozorování ukázala, že půda s obsahem železa je suchá a méně úrodná. Zato půda s obsahem mědi podle Schaubergerových pozorování lépe udržuje půdní vlhkost. Podobné úvahy vedly Schaubergera k tomu, aby se při obdělávání půdy používaly nástroje z mědi, popř. jejích slitin. Výnosy se zvýšily až o 50 %, přitom vzrostla i kvalita plodin - rostliny získaly sytější barvu. Díky vyšším výnosům dostaly jeho pluhy brzy od některých zemědělců v oblasti Rakouské solné komory jméno "zlatý pluh". Název se udržel dodnes. Pluhy se však postupně přestaly používat, protože podle pramenů, které jsem měl k dispozici, byl tehdejší výrobce donucen zastavit výrobu. "Zlatý pluh" by prý vedl k nežádoucí zemědělské nadprodukci…
 
Dnes už se ve spolupráci s rodinou Schaubergerových zahradní nástroje podle návrhů Viktora Schaubergera opět vyrábějí.
 
Za další vývojový stupeň "zlatého pluhu" můžeme považovat spirální pluh, u kterého je kromě materiálu optimalizován také jeho tvar a tím i forma pohybu orané půdy. Půda není rozhrnována tlakem jako u běžného pluhu (bořící princip), nýbrž spirálovitě "přehazována" na stranu, podobně jak to dělá krtek. Pluh je navržený pro povrchové obdělávání půdy, neboť Schauberger byl proti hluboké orbě, která narušuje prostředí a rozvrstvení půdních organismů.
 
Schauberger přikládal velkou váhu také elektrickému potenciálu země a tvrdil, že mezi geosférou (zemí) a atmosférou (vzduchem) leží "neobyčejně hustá a fialově zářící síť podobná kůži", která funguje jako izolace. "Propustí jen nejhodnotnější záření proudící dovnitř a ven." V tomto biologickém kondenzátoru mezi zemí se záporným nábojem a vzduchem s kladným nábojem se nacházejí rostliny. Jejich růst probíhá podle Schaubergera v závislosti na rovnováze a působení obou pólů. Přirozené zvýšení této energie vede k vyšší plodnosti. Schauberger odmítá zásahy, které snižují zemský potenciál nebo poškozují povrchovou vrstvu. Tedy i umělá hnojiva, která jsou podle něj výrobním procesem "zbavena náboje" a proto půdě energii odnímají, místo aby ji dodávala, jak to činí např. dobré organické hnojivo. Schauberger poukazuje na to, že úspěchy umělých zásahů nemohou být trvalé, půda se jimi postupně znehodnocuje a přestává být odolná proti škůdcům.
 
Další Schaubergerovy objevy, jako například výroba ušlechtilého kompostu, jsou popsány v knize "Živá voda"

Žížalí sanatorium podle Viktora Schaubergera

  • ausladende baumkrone                                                    rozpětí koruny stromu
  • gemische aus erde, feinsand und flusskies                    směs hlíny, jemný písek a říční štěrk
  • gemüse und laubabfälle                                                    zelenina a listy zahradní odpad
  • Luftkanal                                                                              vzduchový kanál
gemische aus erde
Žížalí sanatorium

Koloběh vody podle Viktora Schaubergera

Viktor Schauberger byl velmi vnímavý pozorovatel přírody a již v minulém století předvídal, že budeme mít problémy s vodou, protože vůbec nerozumíme procesům, které se dějí v přírodě.

Cyklus srážek:

  • bez zdravého lesa (plíce země) neexistuje zdravá voda - krev země (Viktor Schaberger)

Voda se vypařuje z moří a velkých vodních ploch vznikají mraky, většina vody z mraků spadne zpět do moře a menší část na pevninu .Mraky mohou nést dešťovou vodu až do vzdálenosti 600km. V tomto koloběhu hrají rozhodující roli rozdílné teploty.

  • malý vodní cyklus (polovičný koloběh vody) - tento typ patří v přírodě mezi nejběžnější, proto máme problémy sladinou podzemní vody.

  • velký vodní cyklus (úplný koloběh vody) vnikne do půdy, ochladí se, mineralizuje se, regeneruje a vrací se zpět



 

Schauberger Viktor

Neboli nájdené žiadne produkty. Skúste zmeniť kritériá hľadania.
Navštívte Awashop.sk - Superfoods, Kozmetika v ShopMania