Klima je složitý systém na okraji chaosu, proto se obtížně předpovídá, některé zákonitosti však platí naprosto předvídatelně. Předvídatelný je ztah mezi počtem požárů a teplotou. Když se zvyšuje teplota, od určitého bodu plynule roste počet požárů. Tráva, tenké větve stromů a buřeň neboli lesní plevel jako roští či mlází jsou suché. Stačí jiskřička

  • Část požárů si dodnes neumíme vysvětlit. Odehrávají se v místech, kam nechodí lidé, a v době, kdy nebyla bouřka s blesky. Uvažuje se, že vegetace uvolňuje silně hořlavé plynné uhlovodíky, které mohou vzplanout již kolem 70 stupňů Celsia (Václav Cílek)
  • Bukové a dubové lesy téměř nehoří, ale ochotně hoří bory a hustší smrkové porosty s tenkými větvičkami, obsahují totiš hořlavé pryskyřice
  • Kůrovce můžeme chápat nejúčinnější protipožární opatření pro příští desetiletí, protože pak už nemá co chytit, ale shoda panuje v tom, že celkové riziko všech možných druhů lesních kalamit se zvyšuje.

Metaanalýza desítek starších studií, z nichž většina byla ve své době považována za alarmistické, ukázala, že jimi odhadované změny byly ve skutečnosti menší, než dnes pozorujeme (Václav Cílek). Je předpoklad, že většina tohoto oteplování se odehraje v podobě letních vln veder, takže v červenci a srpnu má být průměrná měsíční teplota vyšší o pět až šest stupňů Celsia. Požáry vegetace a jejich intenzitu způsobuje zvýšení teploty o cca 3°C během několika měsíců před začátkem ohňové sezony.

  • Lesní buřeň u nás má několik protikladných vlastností. Zachycuje vodu, krade stromům živiny, dusí malé stromky a snadno podlehne požárům, které se přenesou do korun stromů. I zde závisí na typu a stáří lesa, protože starší dřeviny většinou požár podrostu vydrží.

Časopis The Economist shrnuje data, podle nichž divoké požáry trvají déle a jsou ničivější nejenom v Austrálii, ale i na západě USA, ve Středomoří, jižní Africe a střední Asii. Soudí, že možná bude nutné budovat kolem obydlených míst struktury, které postupu ohně zabrání.

Požáry vegetace

Malý požár je u mnoha lesů běžná záležitost, již dokonce potřebují ke správné obnově, ale australské požáry nabraly rozměr, který nikdo nečekal. Objevily se obří mraky nazývané pyrocumulonimbus (je také doprovázen silnými větry), jež dokázaly vysát uhlíky z požárů, ještě žhnoucí je odložit o 30 kilometrů dál a tam založit další sérii požárů. Na okrajích mraku probíhají silné elektrické výboje, blesk dopadá vedle blesku a zapaluje 30 až 50 kilometrů vzdálené vyschlé lesy. Požár tohoto rozměru se už v ničem nepodobá dřívějším požárům. Může být dokonce doprovázen ohnivým tornádem, kdy v roztočeném víru horkého vzduchu probleskuje vysoko sahající nitka ohně. Australské požáry se netýkají jen Austrálie. Je to systém předběžného varování pro celý svět.

  • Globální klimatická změna je hnacím faktorem požárů
  • Ohně jsou součástí lesních a stepních ekosystému a umožňují jejich obnovu, díky činnosti člověka je narušen ekosystém a tím i proces samoregulace, po vzplanutí  zase sami vyhasly
  • Rozsáhlé australské požáry, které začaly v září 2019 (začalo tamní jaro), ale intenzity nabyly na přelomu let 2019 a 2020, shořela část země odpovídající kusu střední Evropy (zničily jednu pětinu všech australských lesů a zabily přes miliardu zvířat), v roce 1974 však byly ještě větší než nyní, měly nižší intenzitu a zůstaly v odlehlých končinách. Intenzita současných ohňů navíc umožňuje, aby se kouř rychle dostal – jakoby komínem – do velkých výšek, kde vytváří specifický typ mraků zvaný pyrocumulonimbus. Cumulonimby jsou oblaka, jejichž horní tvar má ve vyšší atmosféře typický tvar kovadliny, ale především jsou příčinou bouřek. Jejich blesky pak zapalují ohně zase v jiné části vyprahlé krajiny.
  • Požáry v sibiřské tajze
  • Hořící Amazonská pánev, požár zničil 906 000 hektarů lesa (2019)
  • Požáry v Kalifornii, ohně výborně postupovaly i v noci, kdy by měly trochu zchladnout.
  • Zhlediska požárů můžeme být během deseti let v Česku být v podobné situaci jako Australané dnes

Požáry a kácení deštných lesů nenávratně ničí původní lesní stanoviště a výrazným způsobem snižují i druhovou diverzitu. Vědci se obávají, že se velké lesní ekosystémy mohou nacházet na pokraji kolapsu nebo těsně před pomyslným bodem zlomu, po jehož překročení už nemusí být návratu. „Pokud by opravdu došlo ke kolapsu výše zmíněných lesních ekosystémů, přišli bychom o místa, jež jsou významnými producenty a zdroji kyslíku, vody, potravin apod.“

Austrálie je v přepočtu na obyvatele jedním z největších producentů oxidu uhličitého na světě, vývoz uhlí zejména do Číny je významným pilířem australské ekonomik. Z fosilních paliv vzniká hořením xid uhličitý, který pak v atmosféře zadržuje teplo. Tepelná energie, kterou skleníkový efekt v atmosféře zadržuje, nemůže zmizet, musí se projevovat.

Ještě koncem šedesátých a sedmdesátých let se v Čechách před jarem vypalovaly palouky, kousek po kousku, žádné požáry to nebyly, přitom hmyz a kytky tím neubývaly, naopak. Dávno se už neseče a nevypaluje, proto dnes na těch místech najdete kopřivy. A také pravidelně uměle sečené trávníky druhovou pestrostí vůbec neoplývají.

Jak se bude změna klimatu projevovat u nás? Pavděpodobná je situace „sucha a povodně“, tedy posun ke středozemnímu typu klimatu, kdy se roční srážky nemění, ale přes léto země vyschne.

Blok omega - brambora

Mezi dvěma širokými, poměrně pomalými rameny tryskového proudění někdy vznikne tlaková výše, která se jako velká „brambora“ tvrdošíjně usadí nad jednou oblastí. Uvnitř je horko, ale větry proudící okolo „brambory“ přinášejí déšť do stále stejných pásem na obvodu bloku omega.

  • Důsledkem je, že v jedné oblasti vysychají rybníky, ale jen o 300 kilometrů dál už říční koryta nepoberou všechnu spadlou vodu
  • Zvyšuje četnost tropických dní, ale i roste riziko, že budou trvat týdny
  • Město, tvořené především budovami, má saturační efekt. Chodníky a zdi teplo pohltí, a když to jde, přes noc zase většinu tohoto tepla vyzáří. Další den je ve městě tepleji, i když se teplota regionu nemění. A tak město den po dni funguje jako akumulační kamna, kde může být teplota až o 8 °C vyšší
  • Následkem saturačního efektu bude teplota ve městě každý následující den zvyšovat, i když meteorologové budou pro celou oblast hlásit stále stejné teploty
  • Empirická poučka říká, že teplota povrchu za slunného dne dosahuje 150 %teploty vzduchu, závisí na více faktorech, jako jsou barva ozářené plochy, její sklon, proudění vzduchu a podobně
  • Díky tomuto trendu se o Arábii, Blízkém východu či jižním Středomoří začíná uvažovat jako o potenciálně neobyvatelné zóně

Koloběh požárů:

Borovice, eukalypty a různá křoví a trávníky, to všechno hoří rádo a zase to vstává ze svého popela jak bájný fénix. Když se požáry snažíte odvracet nebo v zárodku hasit, přijdou později, ale pak jsou velké a dlouhé a je zle.

Od mladších prvohor, zhruba od karbonu, se množství kyslíku v atmosféře udržuje na pozoruhodně stabilní úrovni okolo 21 %. Aby toho bylo dosaženo, bylo nutné planetárně vyladit tvorbu i ničení kyslíku. Předindustriální lesy produkovaly tolik kyslíku, že by ho každých 12 tisíc let přibylo asi jedno procento. Naštěstí existuje mechanismus, který nadbytečný kyslík z atmosféry odbourává. Dělají to především bakterie produkující metan. Složení zemské atmosféry je minulých nejméně 300 milionů let udržováno v optimálním „protipožárním“ stavu, kdy je dýchání poměrně účinné, a přitom relativně bezpečné. Kdyby bylo kyslíku méně, máme jiný metabolismus a hůř se pohybujeme, a kdyby víc, občas by shořel celý kontinent.

  • Specialisté, kteří se zabývají mikrobiálním životem v půdě či životními cykly planktonu v mořích, se nebojí vyšší globální teploty, ale především částečného zhroucení biofilních mikrobiálních kolébek, takového vyladění toků kyslíku, uhlíku, síry a dalších prvků, které udržuje naši planetu v relativním klimatickém komfortu. Nejde už o vymírání druhů, ale o degradaci celé biosféry.

Proč bylo v uplynulých pěti letech na světě tolik sucha. Přitom teplý svět znamená vlhký svět, protože se odpaří víc vody?

  • Prší víc nad oceány a méně na plochy pevnin
  • A také je to teplota oceánu, kde stačí (ovšem na obrovských plochách) teplotní změny jen o pouhých 0,1až 0,3 stupně Celsia, aby větry vanuly jinak a dopravovaly vláhu na jiná místa.
  • Oceány kumulovaly ve svých vrstvách obrovské množství energie, dva kilometry vody budou chladnout – i kdybychom hned zítra omezili emise skleníkových plynů – nejméně 20 let
  • Tepelný základ celé planety je a zůstane mnohem vyšší než v uplynulých několika staletích. Extrémy počasí jen tak neodezní, ale posunou nás do nového klimatického, a tím i biosférického pole.

28.6.2020

Rozsah lesních požárů v odlehlých oblastech Ruska překročil plochu milionu hektarů. Jen na severovýchodě Ruska v republice Sacha (Jakutsko), která se asi ze 40 procent nachází v arktické oblasti a již z velké části pokrývá zmrzlá půda, hasiči zaznamenali 113 požárů na celkové ploše převyšující 900 tisíc hektarů. V některých oblastech, například v Krasnojarském kraji, byly požáry až desetkrát rozsáhlejší než loni stejnou dobou.

Plameny podle Reuters zachvátily i rašeliniště, která jsou normálně nasáklá vodou a ve kterých se nachází obrovské zásoby uhlíku. Rašeliniště sice pokrývají jen asi tři procenta pevniny, obsahují ale dvakrát více uhlíku než veškeré lesy na planetě. "Vlny horka vytvářejí více paliva, které může hořet. Nehoří jen vegetace, hoří i půda," řekl environmentální geograf Thomas Smith z Londýnské školy ekonomie a politických věd pro agenturu Reuters.

Záznamy ukazují, že za poslední dvě léta objem emisí vznikajících při požárech v polárních oblastech výrazně narostl. Množství těchto emisí vyprodukovaných v červnu roku 2019 a 2020 je větší než objem, který byl uvolněn v průběhu stejných měsíců v letech 2003 až 2018 dohromady. S narůstajícími teplotami se navíc očekává, že požáry budou v následujících letech rozsáhlejší. (HN)

6.5.2020 Ruský ministr pro mimořádné události Evgeny Zinichev řekl, že kraj Krasnojarsk byl 27. dubna v plamenech. Plocha, kterou požár zasáhl, byla 10x větší než loni. V zabajkalské krajině byly plameny oproti minulému roku větší 3x a v amurské oblasti 1,5x. Jen v Zabajkalsku shořelo přes 200 000 ha. To je více než celý ostrov Maui na Havaji. Už nyní je v některých regionech teplota kolem 30 °C a lidé se nedokážou udržet ve svých bytech. V této oblasti momentálně panuje neobvykle horké počasí a silné větry. Což, jak jsme již letos viděli v Austrálii, je nebezpečná kombinace. NASA vysvětluje: „Kemerovská a Novosibirská oblast jsou ze všech zasaženy nejvíce. Požáry zasáhlo devět sibiřských regionů a oblaka kouře se rozšířila přes celou Sibiř.“ Vědci nám ukázali, že čím víc se zvýší průměrná teplota a čím více bude v naší atmosféře oxidu uhličitého, tím častější a rozsáhlejší tyto požáry budou. Několik velkých požárů jsme na Sibiři viděli v roce 2017 a 2019. Rusko má v ohni napříč celým kontinentem 2 miliony hektarů lesů, luk a pastvin. Což je blízko číslům děsivých požárů z července 2019. A to je teprve květen. Loni do 28. dubna v Zabajkalsku shořelo 382 000 ha. Letos to je 477 000 ha. Toto je pravděpodobně jen začátek další náročné požárové sezóny. Kalifornie letos měla nadprůměrně suchou zimou a Evropa už nyní zažívá neobvykle teplé počasí. „Během května a června na Sibiři začínají nebezpečná období.

https://www.czechsight.cz/nechceme-nikoho-znepokojovat-ale-sibir-je-v-plamenech/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

23.4.2020 Polští hasiči dál bojují s velkým požárem v Biebrzanském národním parku na severovýchodě země. Oheň se od neděle rozšířil na 8000 hektarů toho největšího chráněného území v Polsku a dým je cítit i ve Varšavě, vzdálené asi 200 kilometrů.

Během května a června na Sibiři začínají nebezpečná období. Loni do 28. dubna v Zabajkalsku shořelo 382 000 ha. Letos to je 477 000 ha. Toto je pravděpodobně jen začátek další náročné požárové sezóny. Kalifornie letos měla nadprůměrně suchou zimou a Evropa už nyní zažívá neobvykle teplé počas

 

 

 

Požáry vegetace

Neboli nájdené žiadne produkty. Skúste zmeniť kritériá hľadania.
Navštívte Awashop.sk - Superfoods, Kozmetika v ShopMania